Odvolací soud se znovu postavil proti Trumpovi. Imigrační dekret zůstává neplatný

Americký odvolací soud ve čtvrtek potvrdil pozastavení platnosti dekretu, kterým prezident Donald Trump dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům šesti muslimských zemí. Soud není přesvědčen, že by Trumpův výnos měl význam pro zvýšení bezpečnosti Američanů – právě tak ho zdůvodňoval Bílý dům. Podle soudu je zřejmé, že zákaz je neústavní, uvedla agentura Reuters.

Prezident Trump vydal podobný dekret už v lednu, jenže ho soudy po žalobách zastavily. Trump pak přišel v březnu s upraveným exekutivním příkazem, i ten ale soudy po sérii žalob pozastavily.

Právní zástupci Bílého domu proti tomu podali odvolání, které ve čtvrtek federální soud v Richmondu zamítl poměrem hlasů deset ku třem. Virginský federální soud je prvním, který se k odvolání proti pozastavení platnosti dekretu vyjádřil.

„Kongres dal prezidentovi široké pravomoci odepřít vstup cizincům, ale tato moc není  neomezená. Nelze ji ponechat bez kontroly, když ji prezident, jako v tomto případě, vykonává prostřednictvím výnosu, který může způsobit nevratné škody jedincům napříč celou touto zemí,“ uvedl ve zdůvodnění rozsudku předseda soudního senátu Roger Gregory. 

Podle soudu je dekret neústavní, rozlišuje přistěhovalce podle víry

Dekret, který Trump podepsal 6. března, na tři měsíce pozastavuje vydávání nových víz občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie s tím, že dříve vydaná víza zůstávají v platnosti. 

Jenomže Federální soud na Havaji ho zablokoval jen pár hodin předtím, než měl vstoupit v platnost. Soudce odmítl tvrzení vlády, že účelem zákazu vstupu obyvatel šesti zemí do USA je posílení národní bezpečnosti, a nikoli diskriminace. Argumenty vlády označil za „nelogické“ a poukázal na „zásadní a nepopiratelné důkazy náboženské předpojatosti“. 

Dekret je podle prokuratury diskriminační, stejně jako Trumpovo lednové nařízení. Rozlišuje přistěhovalce podle víry, a není proto v souladu s ústavou. 

Trump chce věc dotáhnout až před nejvyšší soud

Prezident Trump pohrozil, že případ dotáhne až k nejvyššímu soudu. Jenomže Kryštof Kozák, vedoucí katedry severoamerických studií na IMS FSV UK, ve vysílání ČT24 upozorňoval, že to ale z právního hlediska udělat nemůže. 

„Pouze pokud se nejvyšší soud sám rozhodne, že se touto problematikou chce zabývat, tak vydá rozhodnutí. Nejvyšší soud nemusí udělat vůbec nic. Pokud nebude chtít, nemusí se tím případem vůbec zabývat, a skončí to na úrovni odvolacího federálního soudu,“ vysvětlil Kozák.

Proti verdiktu se vedle Trumpa ohradilo i americké ministerstvo spravedlnosti, které přislíbilo nařízení i v budoucnu hájit před soudem. V prohlášení také poznamenalo, že dekret spadá do prezidentovy kompetence chránit bezpečnost země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 5 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 32 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...