Odsouzenou běloruskou aktivistku Kalesnikavovou převezli z vazby do vězeňské kolonie

Jednu z hlavních tváří běloruské opozice Maryju Kalesnikavovou úřady přemístily z vazby do vězeňské kolonie. Podle médií na to upozornilo lidskoprávní centrum Vjasna. Kalesnikavovou loni v září soud poslal na jedenáct let za mříže.

Aktivistka se nyní nachází v ženské vězeňské kolonii v Gomelu, reportuje stanice Nastojasčeje vremja, která spolupracuje s vysílatelem Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Od podzimu předminulého roku pobývala Kalesnikavová ve vazbě.

V loňském roce v rozhovoru s ruskou redakcí BBC popsala, že její cela v Minsku pro čtyři osoby měla rozměry 2,5 krát 3,5 metru. V místnosti byla pouze studená voda a do společných sprch bylo možné jít jen jednou týdně. Dvorek, kam mohla aktivistka „chodit na procházky“, měl podle ní tři krát tři metry. Přesto z rozhovoru vyplynulo, že opoziční představitelku neopouští dobrá nálada.

Bývalá flétnistka Kalesnikavová působila jako koordinátorka volebního štábu Viktara Babaryky, který hodlal kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020. Poté, co úřady Babarykovi kandidaturu znemožnily, podporovala Kalesnikavová hlavní favoritku opozice Svjatlanu Cichanouskou.

Za mřížemi jsou i další představitelé opozice

Kalesnikavová byla zadržena v září 2020. Úřady se ji poté pokusily vyvézt ze země, aktivistka ale na hranicích roztrhala svůj pas. V září loňského roku si pak vyslechla trest jedenáct let odnětí svobody mimo jiné za údajné výzvy k poškození národní bezpečnosti.

Spolu s Kalesnikavovou poslal soud za mříže na deset let také Maksima Znaka, který rovněž pracoval pro volební štáb Viktara Babaryky. Znak byl v pondělí převezen z vazby do vězeňské kolonie ve Vitebské oblasti. Ve vězení skončil také samotný Babaryka, kterého soud potrestal čtrnácti lety za údajnou korupci.

Kalesnikavová získala v loňském roce cenu Václava Havla, kterou uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. V letošním roce má za svoji odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii obdržet cenu Karla Velikého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...