Odplata za intervenci v Sýrii: USA uvalí sankce na turecké představitele

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump brzy vydá příkaz k uvalení sankcí na současné i dřívější turecké vládní představitele a další osoby zodpovědné za destabilizační akce na severovýchodě Sýrie. Trump to oznámil na Twitteru s tím, že Spojené státy rovněž opět uvalí až padesátiprocentní clo na dovoz turecké ocele a okamžitě zastaví jednání s Ankarou o obchodní dohodě. Američtí vojáci, kteří se kvůli turecké ofenzivě stahují ze severovýchodu Sýrie, podle Trumpa zůstanou v regionu, aby zabránili možnému návratu teroristického hnutí Islámský stát.

„Brzy vydám exekutivní příkaz, kterým schválím uvalení sankcí na současné a bývalé představitele turecké vlády a na jakékoli osoby podílející se na tureckých destabilizačních akcích na severovýchodě Sýrie,“ uvedl Trump v prohlášení zveřejněném na Twitteru.

„Stejně tak budou zvýšena cla na ocel zpět na až 50 procent, což je úroveň před květnovým snížením. Spojené státy také okamžitě zastaví jednání o obchodní dohodě s Tureckem v objemu 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), které vede ministerstvo obchodu,“ dodal Trump.

Američtí vojáci zůstanou v regionu

V neděli americký ministr obrany Mark Esper uvedl, že na základě Trumpova rozkazu se ze severu Sýrie stahují vojáci USA, aby se neocitli v místech bojů. Stahování podle Espera neznamená, že zhruba tisícovka amerických vojáků v Sýrii zemi opustí. Neupřesnil ale, kolika vojáků z této tisícovky se evakuace týká, dodal však, že to bude většina.

Trump byl následně kritizován za to, že rozhodnutím stáhnout z oblasti americké vojáky ponechal bojovníky kurdských milicí, tedy spojence USA, napospas turecké armádě.

V pondělí americký prezident oznámil, že stahující se vojáci zůstanou v regionu, aby situaci monitorovali a zabránili opětovnému růstu moci teroristických sil. Menší kontingent amerických vojáků pak zůstane na jihu Sýrie na základně Tanf blízko hranic s Irákem a Jordánskem, kde budou pokračovat v likvidaci zbytků Islámského státu.

Intervenci proti Kurdům zhájilo Turecko na severovýchodě Sýrie minulou středu. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Státy Evropské unie budou kvůli intervenci koordinovat omezení vývozu zbraní do Turecka. Už dříve přikročily ke zbrojnímu embargu vůči Turecku Francie a Německo, v pondělí večer oznámilo pozastavení vývozní licence na vojenský materiál do Turecka i Česko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 25 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 5 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 5 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 5 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 5 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 6 hhodinami
Načítání...