Odchod firem drtivě dopadá na ruskou ekonomiku. Moskva to popírá a chlubí se nízkou nezaměstnaností

Nahrávám video

Pro lidi okolo Vladimira Putina byly západní sankce dlouho terčem posměchu. Teď jejich slova popírá výzkum prestižní Yaleovy univerzity. Zničující dopad má na ruskou ekonomiku zejména odchod velkých firem. Ruské HDP kvůli tomu podle mezinárodního týmu vědců pokleslo o čtyřicet procent a téměř se tím vymazalo třicet let zahraničních investic. Samotná Moskva ale dál odmítá přiznat zásadnější problémy a chlubí se rekordně nízkou nezaměstnaností.

Sankce proti Rusku fungují, zjistili mezinárodní experti soustředění kolem projektu Yaleovy univerzity. Od invaze nařízené Vladimirem Putinem aktualizují denně seznam odchodů velkých firem. Sdílejí ho uživatelé sociálních sítí, čímž přispívají k odchodu dalších.

„Dvanáct firem se rychle stáhlo hned po 24. únoru. Říkali jsme si však, že budeme chtít oddělit opravdové firmy od těch, co podvádějí a jen předstírají nějakou aktivitu,“ zasvěcuje do projektu profesor Yaleovy univerzity Jeffrey Sonnenfeld. „Tyto firmy na veřejnost vypouštěly kouřové clony jako: Sympatizujeme s ubohými trpícími Ukrajinci, dáme jim dolar a padesát centů na charitu a zároveň budeme dál operovat v Rusku.“

„Jakmile jsme s tím vyšli na veřejnost, seznam narůstal – od dvanácti firem k padesáti, pak pětasedmdesáti, pěti stům a dnes je to třináct set firem, které sledujeme a které odešly z Ruska,“ informoval Sonnenfeld v rozhovoru zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem.

Nahrávám video

Vladimir Putin – možná nejnebezpečnější muž v historii

„Mnoho diplomatických a vojenských expertů z celého světa vám v soukromí řekne, že Vladimir Putin může být potenciálně nejnebezpečnějším člověkem, který kdy chodil po této planetě – a to kvůli hrozbám použití jaderných zbraní. Mnohem bezpečnější je zvolit mírovou možnost, a sice dostat ho ekonomicky na slepou kolej. Nebude tak vypadat natolik všemocný v očích svého lidu. Jakmile selže jeho ekonomika, ztroskotá i on,“ soudí profesor Sonnenfeld.

Podle něj nebylo nikdy v historii k vidění tolik nadnárodních firem, které by se odněkud stáhly najednou. „Čím agresivněji to udělaly, tím lépe je trhy finančně ohodnotily,“ říká. „Těm firmám, které opustily Rusko, se daří mnohem líp. Je mnohem riskantnější tam zůstat, tyto firmy mají problémy s hledáním zaměstnanců, dodávkami součástek a zboží. A ani nebyly tak výdělečné. Je pro nás udivující, že zůstavají z jiného důvodu než nějaké ideologické umanutosti,“ dodává Sonnenfeld.

Putin: Budou toho litovat

Odchod západních firem z Ruska ohrozí až osm milionů pracovních míst. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina ale odliv západních značek není pro Rusko problém: „Oni toho budou litovat. To není výhrůžka. Budou toho prostě litovat, i když my nikomu nevyhrožujeme. Budou toho litovat, protože Rusko je zemí neomezených možností.“

Přesto v Rusku některé západní společnosti dál zůstávají. Další firmy svůj obchod v zemi prodaly, včetně společnosti McDonald’s. Ta se teď nově jmenuje „Vkusno i točka“, tedy v překladu „Chutně a tečka“. Zájem Rusů je velký, i když nová značka měla ze začátku problémy kvůli nedostatku hranolků.

Svoji první pobočku otevřela nová ruská značka na Puškinově náměstí v centru Moskvy začátkem června, nedala se tam ale koupit nejznámější burger Big Mac nebo točená Coca-Cola, informoval zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Šéf výzkumu Sonnenfeld také varuje, že Putinovy výroky o síle rublu – se kterým se neobchoduje za dolary – považuje za klamavé. „Patří k dlouhému seznamu ruských vůdců, kteří vám řeknou, jak vynalezli telefon, mikročip a rádio, automobil a kráječ chleba. Je to statistika, která si vybírá jen to, co se mu hodí – namísto opravdových statistik,“ říká profesor na adresu ruského diktátora.

„Občas máme hodně právních problémů, abychom doložili, že naše data jsou přesná, ale všechny spory vyhráváme. Budeme s tím pokračovat, dokud neuvidíme mírové vyústění této hrozné situace,“ ujišťuje. Podle něj ruskou ekonomiku čekají pochmurné vyhlídky. I proto, že Evropa se dokáže zbavit závislosti na ruském plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 52 mminutami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.