Od srážky dělily obří válečné lodě jen metry. Rusko a USA se viní z incidentu navzájem

1 minuta
Ruská a americká loď se málem srazily
Zdroj: U.S.Navy

Ve Východčínském moři se v pátek ráno málem srazil americký křižník s ruskou protiponorkovou lodí. Spojené státy a Moskva se teď navzájem obviňují, kdo koho ohrozil. Ruské velení považuje incident za nebezpečný a nepřípustný. Americké velení označilo vysvětlení Moskvy za propagandu, USA podají oficiální diplomatický protest.

Podle sdělení mluvčího tichomořské flotily ve Východočínském moři pluly souběžně kolona ruských bitevních lodí a útočná skupina amerického vojenského námořnictva.

Americký křižník Chancellorsville, vyzbrojený raketami s plochou dráhou letu, prudce změnil kurz a proplul jen 50 metrů od přídě ruské lodi Admiral Vinogradov. Ruské plavidlo muselo provést „extrémní manévr“, aby kolizi zabránilo.

Americká a ruská loď se málem srazily
Zdroj: U.S. NAVY

Opačný scénář incidentu prezentovalo americké námořnictvo. Ruská loď podle něj postupovala „nebezpečně a neprofesionálně“ a vystavila americké námořníky riziku. K americkému plavidlu se přiblížila na vzdálenost 15 až 30 metrů a přinutila ho prudce změnit směr. Ruská verze událostí je podle amerického velení „propaganda“.

Spojené státy později oznámily, že podají oficiální diplomatický protest. „Budeme o tom hovořit s ruskými armádními představiteli a samozřejmě si budeme stěžovat,“ řekl americký ministr obrany Patrick Shanahan s tím, že „nejdůležitější je pro něj bezpečnost“. „Od provádění našich operací nás to neodradí,“ dodal.

„Blízká setkání“ neberou konce

Obě země se již tradičně navzájem obviňují z nebezpečných vojenských manévrů na moři i ve vzduchu. Loni USA zveřejnily záběry z incidentu nad Černým mořem, při němž se ruská stíhačka Su-27 při letu nebezpečně přiblížila k americkému radarovému letounu EP-3E Aries II a narušila dráhu jeho letu. Stroje od sebe byly v jednu chvíli jen 1,5 metru.

Incident se odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru a podle Američanů šlo o další ukázku toho, jak Rusové nerespektují mezinárodní dohody. Americká vláda to označila za „nebezpečnou interakci“. Moskva ale tvrdí, že během „blízkého setkání“ byla dodržena všechna bezpečnostní opatření.

Podobné události jsou časté od začátku ukrajinské krize. Ruské stíhačky a letadla NATO se často nebezpečně přibližují nejen nad Černým mořem, ale také v oblasti Baltu nebo nad Sýrií. 

V roce 2016 třeba dvojice ruských bombardérů Su-24 opakovaně přelétala v nízké výšce nad americkým torpédoborcem Donald Cook plujícím po Baltském moři, což působilo jako simulované útoky. Téhož roku se opakovala situace, kdy ruský pilot se svým letadlem Su-27 přiblížil k americkému průzkumnému letounu a provedl nebezpečný manévr.

Rusové testují pozornost i dalších jednotek zemí NATO. Ruská vojenská plavidla se koncem prosince 2017 několikrát přiblížila k vodám Spojeného království, britská vláda v reakci zdůraznila, že se nenechá zastrašit.

Už v lednu 2016 doprovázela britská válečná loď a tři stíhačky RAF ruskou letadlovou loď Admirál Kuzněcov a řadu dalších ruských plavidel, která proplouvala Lamanšským průlivem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...