Od nejhorší poválečné lodní havárie uplynulo čtvrt století. Potopení trajektu Estonia nepřežilo 852 lidí

Před čtvrtstoletím se potopil trajekt Estonia. Při nehodě zemřelo 852 lidí, což z ní činí nejhorší lodní havárii od konce druhé světové války. Loď plula z estonského Tallinu do švédského Stockholmu, avšak v bouři jí upadl přední příklop a do podpalubí se dostala voda. Převrátila se na bok a do hodiny klesla pod hladinu. Za nehodu podle oficiální vyšetřovací zprávy mohla konstrukční chyba a špatná údržba.

Desetipalubový a 160 metrů dlouhý kolos Estonia se na svou poslední pouť vydal po sedmé hodině večerní. Na palubě modrobílé lodi parkovalo 38 kamionů, dva autobusy a 34 aut, nalodilo se 803 pasažérů, povětšinou Švédů, spolu se 186 členy posádky.

O vyplutí na moře, na němž vichr o síle osmi stupňů Beaufortovy stupnice dmul vlny, rozhodl kapitán Arvo Andersson. Krátce po půlnoci vlnobití zesílilo a technik zjistil, že na spodní autopalubu zatéká mezerou v odklápěcí přídi, kudy vozy do plavidla najely. Námořníci se pokusili otvor ucpat matracemi a spustili čerpadla.

Ve tři čtvrtě na jednu se ozvala dutá rána, kdy se patrně vrata utrhla. „Posádka na takovouto situaci asi příliš připravena být nemůže. To, že se utrhne přední rampa, je velice nepravděpodobná událost. Nikdo s ní nepočítá, protože loď má být konstruována tak, aby se toto stát nemohlo,“ podotknul kapitán dálné plavby Jindřich Vodička.

Deset stupňů Celsia

Řada vyděšených cestujících vyběhla na palubu a radista vysílal nouzový signál Mayday. To už se loď znatelně nakláněla. Podpalubí plné vody pak převrátilo trajekt na bok, a když hodiny ukazovaly 01:50, ozvala se posádka naposledy.

Desítky lidí se nestačily ani probudit ze spánku. Asi 250 cestujících naskočilo do člunů nebo si navléklo záchranné vesty. V mrazivé vodě o teplotě asi deset stupňů Celsia však ani tak neměli velkou šanci na přežití.

„Během padesáti minut se loď potopila. Při téměř tisíci lidech na palubě je během tak krátké doby jakákoliv záchranná akce prakticky vyloučena, navíc při špatném počasí a ve chvíli, kdy už je loď na boku a převrací se,“ sdělil Vodička.

7 minut
Kapitán: Posádka na takovouto situaci připravena být nemůže
Zdroj: ČT24

Brzy připlul k místu tragédie jiný trajekt, ve tři hodiny dorazil první vrtulník. Bohužel se podařilo zachránit pouze 138 lidí, z nichž jeden zemřel v nemocnici. Během následujícího měsíce bylo z moře vyloveno 93 mrtvých těl. Ostatky ještě jedné oběti se podařilo najít po 18 měsících.

  • Z 852 obětí jich pocházelo nejvíce ze Švédska (501) a z Estonska (285), celkem mělo své občany mezi oběťmi 17 zemí.

Vrak leží u pobřeží jihozápadního Finska v hloubce 80 metrů. Švédská vláda navrhla jeho betonové zakonzervování. Smlouva mezi Švédskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Dánskem, Ruskem a Británií, jejichž občané tam zemřeli, místo prohlásila za nedotknutelné. Zákaz se ale týká jen signatářských zemí, takže k vraku se dostalo již pár „nezvaných hostů“, mezi nimi i dva plzeňští potápěči Jindřich Böhm a Ivan Kovář.

  • Trajekt byl postaven v německé loděnici Meyer v Papenburgu v letech 1979 a 1980. Před havárií se jmenoval Viking Sally (1980–1990), Silja Star (1990–1991) a Wasa King (1991–1993).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...