Od nejhorší poválečné lodní havárie uplynulo čtvrt století. Potopení trajektu Estonia nepřežilo 852 lidí

Před čtvrtstoletím se potopil trajekt Estonia. Při nehodě zemřelo 852 lidí, což z ní činí nejhorší lodní havárii od konce druhé světové války. Loď plula z estonského Tallinu do švédského Stockholmu, avšak v bouři jí upadl přední příklop a do podpalubí se dostala voda. Převrátila se na bok a do hodiny klesla pod hladinu. Za nehodu podle oficiální vyšetřovací zprávy mohla konstrukční chyba a špatná údržba.

Desetipalubový a 160 metrů dlouhý kolos Estonia se na svou poslední pouť vydal po sedmé hodině večerní. Na palubě modrobílé lodi parkovalo 38 kamionů, dva autobusy a 34 aut, nalodilo se 803 pasažérů, povětšinou Švédů, spolu se 186 členy posádky.

O vyplutí na moře, na němž vichr o síle osmi stupňů Beaufortovy stupnice dmul vlny, rozhodl kapitán Arvo Andersson. Krátce po půlnoci vlnobití zesílilo a technik zjistil, že na spodní autopalubu zatéká mezerou v odklápěcí přídi, kudy vozy do plavidla najely. Námořníci se pokusili otvor ucpat matracemi a spustili čerpadla.

Ve tři čtvrtě na jednu se ozvala dutá rána, kdy se patrně vrata utrhla. „Posádka na takovouto situaci asi příliš připravena být nemůže. To, že se utrhne přední rampa, je velice nepravděpodobná událost. Nikdo s ní nepočítá, protože loď má být konstruována tak, aby se toto stát nemohlo,“ podotknul kapitán dálné plavby Jindřich Vodička.

Deset stupňů Celsia

Řada vyděšených cestujících vyběhla na palubu a radista vysílal nouzový signál Mayday. To už se loď znatelně nakláněla. Podpalubí plné vody pak převrátilo trajekt na bok, a když hodiny ukazovaly 01:50, ozvala se posádka naposledy.

Desítky lidí se nestačily ani probudit ze spánku. Asi 250 cestujících naskočilo do člunů nebo si navléklo záchranné vesty. V mrazivé vodě o teplotě asi deset stupňů Celsia však ani tak neměli velkou šanci na přežití.

„Během padesáti minut se loď potopila. Při téměř tisíci lidech na palubě je během tak krátké doby jakákoliv záchranná akce prakticky vyloučena, navíc při špatném počasí a ve chvíli, kdy už je loď na boku a převrací se,“ sdělil Vodička.

7 minut
Kapitán: Posádka na takovouto situaci připravena být nemůže
Zdroj: ČT24

Brzy připlul k místu tragédie jiný trajekt, ve tři hodiny dorazil první vrtulník. Bohužel se podařilo zachránit pouze 138 lidí, z nichž jeden zemřel v nemocnici. Během následujícího měsíce bylo z moře vyloveno 93 mrtvých těl. Ostatky ještě jedné oběti se podařilo najít po 18 měsících.

  • Z 852 obětí jich pocházelo nejvíce ze Švédska (501) a z Estonska (285), celkem mělo své občany mezi oběťmi 17 zemí.

Vrak leží u pobřeží jihozápadního Finska v hloubce 80 metrů. Švédská vláda navrhla jeho betonové zakonzervování. Smlouva mezi Švédskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Dánskem, Ruskem a Británií, jejichž občané tam zemřeli, místo prohlásila za nedotknutelné. Zákaz se ale týká jen signatářských zemí, takže k vraku se dostalo již pár „nezvaných hostů“, mezi nimi i dva plzeňští potápěči Jindřich Böhm a Ivan Kovář.

  • Trajekt byl postaven v německé loděnici Meyer v Papenburgu v letech 1979 a 1980. Před havárií se jmenoval Viking Sally (1980–1990), Silja Star (1990–1991) a Wasa King (1991–1993).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 2 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 5 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 11 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 12 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 16 hhodinami
Načítání...