Od nejhorší poválečné lodní havárie uplynulo čtvrt století. Potopení trajektu Estonia nepřežilo 852 lidí

Před čtvrtstoletím se potopil trajekt Estonia. Při nehodě zemřelo 852 lidí, což z ní činí nejhorší lodní havárii od konce druhé světové války. Loď plula z estonského Tallinu do švédského Stockholmu, avšak v bouři jí upadl přední příklop a do podpalubí se dostala voda. Převrátila se na bok a do hodiny klesla pod hladinu. Za nehodu podle oficiální vyšetřovací zprávy mohla konstrukční chyba a špatná údržba.

Desetipalubový a 160 metrů dlouhý kolos Estonia se na svou poslední pouť vydal po sedmé hodině večerní. Na palubě modrobílé lodi parkovalo 38 kamionů, dva autobusy a 34 aut, nalodilo se 803 pasažérů, povětšinou Švédů, spolu se 186 členy posádky.

O vyplutí na moře, na němž vichr o síle osmi stupňů Beaufortovy stupnice dmul vlny, rozhodl kapitán Arvo Andersson. Krátce po půlnoci vlnobití zesílilo a technik zjistil, že na spodní autopalubu zatéká mezerou v odklápěcí přídi, kudy vozy do plavidla najely. Námořníci se pokusili otvor ucpat matracemi a spustili čerpadla.

Ve tři čtvrtě na jednu se ozvala dutá rána, kdy se patrně vrata utrhla. „Posádka na takovouto situaci asi příliš připravena být nemůže. To, že se utrhne přední rampa, je velice nepravděpodobná událost. Nikdo s ní nepočítá, protože loď má být konstruována tak, aby se toto stát nemohlo,“ podotknul kapitán dálné plavby Jindřich Vodička.

Deset stupňů Celsia

Řada vyděšených cestujících vyběhla na palubu a radista vysílal nouzový signál Mayday. To už se loď znatelně nakláněla. Podpalubí plné vody pak převrátilo trajekt na bok, a když hodiny ukazovaly 01:50, ozvala se posádka naposledy.

Desítky lidí se nestačily ani probudit ze spánku. Asi 250 cestujících naskočilo do člunů nebo si navléklo záchranné vesty. V mrazivé vodě o teplotě asi deset stupňů Celsia však ani tak neměli velkou šanci na přežití.

„Během padesáti minut se loď potopila. Při téměř tisíci lidech na palubě je během tak krátké doby jakákoliv záchranná akce prakticky vyloučena, navíc při špatném počasí a ve chvíli, kdy už je loď na boku a převrací se,“ sdělil Vodička.

7 minut
Kapitán: Posádka na takovouto situaci připravena být nemůže
Zdroj: ČT24

Brzy připlul k místu tragédie jiný trajekt, ve tři hodiny dorazil první vrtulník. Bohužel se podařilo zachránit pouze 138 lidí, z nichž jeden zemřel v nemocnici. Během následujícího měsíce bylo z moře vyloveno 93 mrtvých těl. Ostatky ještě jedné oběti se podařilo najít po 18 měsících.

  • Z 852 obětí jich pocházelo nejvíce ze Švédska (501) a z Estonska (285), celkem mělo své občany mezi oběťmi 17 zemí.

Vrak leží u pobřeží jihozápadního Finska v hloubce 80 metrů. Švédská vláda navrhla jeho betonové zakonzervování. Smlouva mezi Švédskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Dánskem, Ruskem a Británií, jejichž občané tam zemřeli, místo prohlásila za nedotknutelné. Zákaz se ale týká jen signatářských zemí, takže k vraku se dostalo již pár „nezvaných hostů“, mezi nimi i dva plzeňští potápěči Jindřich Böhm a Ivan Kovář.

  • Trajekt byl postaven v německé loděnici Meyer v Papenburgu v letech 1979 a 1980. Před havárií se jmenoval Viking Sally (1980–1990), Silja Star (1990–1991) a Wasa King (1991–1993).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 6 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 13 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 13 hhodinami
Načítání...