Od nacistů se nelišíte, vzkázal do Německa Erdogan kvůli stopce pro své ministry

Další silná slova od tureckého prezidenta. Za nacistické praktiky označil Recep Tayyip Erdogan nedávné zrušení mítinků svých ministrů v Německu. Tamní úřady svůj krok vysvětlují obavami o bezpečnost. Mezi oběma zeměmi tak pokračuje napětí vyvolané stíháním německo-tureckého novináře.

„Německo, nemáš vůbec žádný vztah k demokracii a mělo bys vědět, že tvé současné kroky se nijak neliší od těch, co se dělaly za nacistické éry,“ řekl dnes Erdogan, který se tak vyjádřil k událostem z tohoto týdne.

Turecký prezident reagoval na zrušení čtvrtečního vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga v německém městě Gaggenau. Vedení tohoto zhruba třicetitisícového města na jihozápadě Německa rozhodnutí zrušit akci odůvodnilo přílišným zájmem lidí o účast a obavou o jejich bezpečnost. Bozdag to označil za nepřijatelné a zrušil setkání s německým ministrem spravedlnosti Heikem Maasem.

Prohlášení vyvolalo v Německu okamžitou kritiku. „To je neslýchaně nemístná poznámka despoty z Bosporu,“ řekl generální tajemník Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer listu Passauer Neuen Presse. „Srovnání s nacismem je stejně odporné jako absurdní,“ dodal. Požaduje rovněž od Erdogana omluvu a odmítl prosazování vnitřní politiky Turecka na německé půdě. Ohradila se i místopředsedkyně sesterské CDU Julia Klöcknerová.

Turci hledají u krajanů podporu pro ústavní změny

Bozdag měl ve zhruba třicetitisícovém Gaggenau na jihozápadě Německa vystoupit s projevem na podporu kontroverzních ústavních změn v Turecku, o nichž mají Turci hlasovat příští měsíc.

Podobný mítink s Turky žijícími v Německou měl na víkend naplánován v Kolíně nad Rýnem turecký ministr hospodářství Nihat Zeybekci. Také tuto akci radnice zrušila. Zeybekci chtěl poté akci uskutečnit ve městě Frechen poblíž Kolína, ale ani tam se mu to nepodařilo.

Podpořit ústavní změny do Německa, kde žije asi 1,5 milionu tureckých občanů, jezdí opakovaně přední turečtí činitelé, což ve spolkové republice budí nevoli mnoha politiků.

Řadě z nich připadá paradoxní, aby turečtí ministři využívali svobody slova v Německu k propagaci kontroverzních změn ústavy v době, kdy je stejná svoboda v Turecku mnoha lidem upírána.

Oba státy neprožívají zrovna idylické období vztahů, hlavně kvůli stíhání německo-tureckého novináře Denize Yücela. Dopisovatel německého listu Die Welt je držený ve vazbě v Turecku kvůli údajné podpoře terorismu. V sobotu Erdogan prohlásil, že muž je agentem Německa a podporuje kurdské separatisty. Berlín to označil za absurdní.

Nahrávám video
Válka slov mezi Německem a Tureckem přiostřuje
Zdroj: ČT24

„Měsíc jsme říkali, předejte nám ho, měl by být postaven před soud,“ dodal turecký prezident ve svém prvním vyjádření k případu Yücela

Novinář se nakonec sám dostavil na policejní prezidium v Istanbulu. Byl zatčen a následně skončil ve vyšetřovací vazbě ve vězení západně od Istanbulu. Propuštění Yücela požadují němečtí politici i veřejnost. Jeho obvinění ze špionáže německé ministerstvo zahraničí v pátek okamžitě odmítlo jako scestné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
Právě teď

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 18 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 30 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...