Varšava - Český komunistický novinář Julius Fučík je kontroverzní osobností i v sousedním Polsku. Dokládá to sousedský spor, který se rozhořel ve varšavské čtvrti Sadyba. Část obyvatel nechce, aby ulice, v níž bydlí, nesla jméno po autorovi Reportáže psané na oprátce, jež patřila k základním ideologickým dílům v celém někdejším socialistickém bloku. Jiní zase nechtějí dosavadní jméno ulice měnit. Podle rozhodnutí radních z počátku 90. let se ulice měla jmenovat Sopotská, ale z důvodů, které dnes nikdo nedokáže vysvětlit, úředníci novým domům přidělili adresy vedlejší Fučíkovy ulice. Nyní úřady chtějí svoji chybu napravit a nařídily obyvatelům Fučíkovy-Sopotské, aby si vyměnili všechny doklady i tabulky s adresami.
To se nelíbí například Wieslawovi Kluczkowskému, který v ulici se sporným názvem bydlí a nepovažuje se za Fučíkova příznivce. Rozčílila ho arogance úředníků, kterým 19 let jejich chyba nevadila. „Třeba nám teď úřad ještě začne nařizovat, jaká jména máme dávat kočkám,“ postěžoval si listu Gazeta Wyborcza.
Remigiusz Ryfa, jenž patří k odpůrcům toho, aby ulice nesla jméno českého novináře popraveného nacisty, připomíná, že zákon o jazyku polském zakazuje užívat v názvech písmena z cizích abeced. Ulice se oficiálně nazývá Juliusza Fučika, v polské abecedě písmeno 'č' přitom neexistuje. Tato hláska se většinou vyjadřuje spřežkou 'cz'. Jeho ženě se prý smějí lidé na poště i v bance, v jaké to bydlí divné ulici.
Odpůrci Fučíka by raději bydleli v ulici s názvem Sopotská
Komplikovanou situaci by šlo řešit tak, že by nadále mohlo zůstat jméno Juliusza Fučika, ale nešlo by o komunistického novináře, nýbrž o jeho strýce se stejným jménem. Ten byl hudebním skladatelem v době Rakouska-Uherska. Ryfa ale toto řešení odmítá a trvá na tom, že ulice se od samého začátku jmenovala Sopotská. Stoupenci Fučíkovy ulice se dokonce obrátili na českou ambasádu ve Varšavě. „Většině obyvatel této ulice její název nevadí, nechtějí si měnit občanky a řidičáky,“ tvrdí Miroslav Karas, zpravodaj ve Varšavě. Spor se nyní bude snažit vyřešit varšavská místopisná komise.
Novinář, politik, literární a divadelní kritik Julius Fučík působil od roku 1939 v komunistickém odboji. V roce 1942 byl zatčen a v následujícím roce odsouzen k smrti a popraven. Reportáž psanou na oprátce napsal v pankráckém vězení. Rukopis tajně posílal z věznice na útržcích toaletního papíru. Psal v něm i o své spolupráci s gestapem. Podle odborníků na Fučíkovo dílo pasáž dokazuje, že novinář na gestapu skutečně vypovídal, ale ne to, že by někoho udal.
