Cadarache - Na jihu Francie vzniká elektrárna budoucnosti: prototyp obřího tokamaku, nejambicióznějšího zařízení dnešní doby. Projekt zemí vyspělého světa má dokázat, že energie se dá získávat nejenom rozpadem atomů, ale taky opačnou cestou, která je bezpečnější - jejich spojováním. Smyslem celého projektu ITER je poskytnout vědecký důkaz, že fúze může fungovat i v pozemských podmínkách, v obřím termonukleárním reaktoru se tak vědci snaží vytvořit podobné podmínky, jaké panují na povrchu hvězd.
I když to tak ještě nevypadá, kus za provensálskou vesnicí Cadarache má vzniknout stroj, který zkrotí rozžhavené plazma. Obří tokamak, jehož stavba je nejdražším vědeckým projektem na světě, bude vážit několik desítek tisíc tun. „Zařízení a stejně tak i samotné plazma musí mít určitý rozměr, aby po počátečním zahřátí už bylo schopno samo udržovat teplotu, a to spojováním atomů,“ vysvětlil jeden z tvůrců projektu Richard Pills.
Vodíková fúze je jedním z alternativních zdrojů energie budoucnosti. Oproti štěpným reaktorům nabízí fúze mnoho výhod. Při reakci například nevzniká radioaktivita a palivo je na zemi velice hojné.
Malé tokamaky - jeden takový je i v Praze - totiž víc energie spotřebují, než vyrobí. V projektu zkracovaném ITER se tak spojil vyspělý svět, aby poprvé dokázal, že velké tokamaky jsou schopny nahradit dosavadní elektrárny.
Na výzkumu termonukleární energie se podílí i čeští vědci, testy z desetkrát menšího pražského zařízení ve Francii pomáhají. Kromě fyziků má šanci i český průmysl. „Česká republika jako země Evropské unie má plnoprávný přístup na ITER i ke všem zakázkám, které ITER vypisuje,“ řekl Jan Mlynář z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd.
Postavena by elektrárna měla být do 7 let, první zážeh plazmatu se ale chystá až někdy kolem roku 2020.
