Za významný krok k uznání anexe Krymu a za protržení „sankčního řetězu“ ve středu ruští poslanci označili navrácení hlasovacích práv Rusku, o němž v pondělí rozhodlo Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE). Rusko o svá práva přišlo v roce 2014 po okupaci ukrajinského poloostrova Krym. Ukrajinská delegace se rozhodla na protest schůzi PACE opustit.
Obnovení hlasovacích práv Ruska v Radě Evropy je krok k uznání anexe Krymu, tvrdí Moskva
Leonid Sluckij, šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy, dolní parlamentní komory, televizní stanici Rossija 1 řekl, že státy hlasující pro obnovení ruských hlasovacích práv „prakticky udělaly první krok k uznání Krymu“. Podle místopředsedy Státní dumy Pjotra Tolstého znamená rozhodnutí PACE „protržení sankčního řetězu kolem Ruska“. Výsledek hlasování dává Rusku možnost skoncovat s ukrajinskou propagandou, řekl poslanec.
Ruská média podrobně popisují rozhořčení ukrajinské delegace, která na protest opustila jednací sál. Informují o „emocionálních výrocích“ ukrajinského poslance Alexije Hončarenka, který prý zvýšeným hlasem hrozil ruským delegátům, že budou „sedět na lavici obžalovaných u (mezinárodního soudu) v Haagu“. Podle Sluckého se ukrajinští poslanci chovali „hulvátsky“ a měli by za to být potrestáni.
Ukrajinská delegace se podle agentury Unian vrací do Kyjeva ke konzultacím, na nichž má být rozhodnuto o dalším postupu. Agentura uvádí, že kromě Ukrajiny nynější schůzi PACE kvůli obnovení ruských hlasovacích práv opustilo dalších šest delegací. Jde o delegace tří pobaltských států, Gruzie, Polska a Slovenska.
Delegace vydaly společné protestní prohlášení, v němž tvrdí, že budoucnost celé Rady Evropy je v ohrožení. Rehabilitací hlasovacích práv Ruska přišla podle nich o důvěru těch občanů, které slíbila chránit. Delegáti dále zdůraznili, že usnesení je proti všem základním hodnotám, které Rada Evropy zastává.
„Ode dneška nemáme odpověď na to, jak přesně Rada Evropy ochraňuje práva lidí v našich zemích, když se ukazuje, že má větší zájem na tom chránit blaho agresora spíš než oběti agrese,“ uvedli delegáti.
Rada Evropy vznikla v roce 1948 za účelem sjednotit poválečnou Evropu a chránit lidská práva. Její význam postupně upadal a k obnovení došlo až po pádu komunistických režimů ve východní Evropě začátkem 90. let. Za duchovního otce organizace je považován Winston Churchill.
