Rada Evropy schválila vrácení hlasovacích práv Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Důvodem k nynějšímu rozhodnutí rady byla obava, že země společenství opustí. Navíc by Rusové ztratili šanci obracet se na soud ve Štrasburku. Ukrajina ale v reakci na pondělní hlasování zruší svou účast na Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Ukrajinská delegace se bude napříště účastnit pouze těch jednání, na nichž se bude hlasovat o sankcích proti Rusku.
Rada Evropy vrátila Rusku hlasovací práva. Ukrajina obratem ruší účast v Parlamentním shromáždění
2 minuty
Události ČT: Rada Evropy rozhodla o navrácení hlasovacích práv Rusku
Rozhodnutí o ruských hlasovacích právech schválilo v pondělí pozdě večer Parlamentní shromáždění Rady Evropy, hlavní poradní orgán této mezinárodní organizace. Podle vydaného prohlášení bylo Rusku obnoveno právo „hlasovat, hovořit a být zastoupeno na shromáždění a v jeho orgánech“.
Pro obnovení hlasovacích práv se vyslovilo 118 členů shromáždění, 62 bylo proti a deset se hlasování zdrželo. Pro vrácení hlasovacích práv se vyslovili i dva ze čtyř českých zástupců ve shromáždění – Pavel Staněk a Jaroslav Kytýr (oba ANO). Proti návrhu naopak hlasoval František Kopřiva (Piráti), Miroslav Nenutil (ČSSD) se hlasování zdržel.
Rusko údajně pohrozilo odchodem z Rady Evropy v případě, že mu bude zabráněno zúčastnit se středeční volby nového generálního tajemníka této organizace.
Šéf ukrajinské delegace Volodymyr Arjev ovšem kritizoval, že rozhodnutí vysílá „velmi špatnou zprávu“ do Moskvy a dalších zemí. „Dělejte si, co chcete, anektujte území jiné země, zabíjejte lidi, a přesto nic neztratíte,“ upřesnil.
„Když byla válka v Čečensku, nepřišly žádné sankce Rady Evropy. Válka v Gruzii a zase žádné sankce Rady Evropy. Nakonec agrese vůči Ukrajině, sankce na pět let a promiňte, my se vracíme,“ prohlásil člen ukrajinské delegace Oleksij Hončarenko.
Ve středu se ukrajinská delegace dočasně vrátí do sálu, kde chce společně s Gruzií proti rozhodnutí obnovit hlasovací práva Rusku podat odvolání. Bude požadovat, aby Rusové v této organizaci byli zbaveni všech pravomocí a práv zastávat výkonné funkce ve výborech. Poté už se Ukrajina jednání PACE účastnit nebude.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na znovuudělení hlasovacího práva Rusku uvedl, že tohoto kroku lituje. „Škoda, že nás naši evropští partneři neposlechli a rozhodli se jednat jinak,“ napsal prezident na svém facebooku s tím, že o záležitosti předem diskutoval s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Delegáti těchto dvou zemí však až na výjimky navrácení hlasovacích práv Rusku podpořili. „Návrat Ruska v uplynulých měsících prosazovalo zejména Německo a Francie. Jejich zástupci nedávno vyjednali kompromisní dohodu, která obsahuje i mechanismy, na jejichž základě by v budoucnu bylo možné trestat členské země, které porušují právní předpisy,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
Ruské občany by odchod odstřihl od přístupu k Evropskému soudu pro lidská práva
Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice. Ruské příspěvky navíc tvoří asi sedm procent rozpočtu organizace, která kvůli jejich neplacení v posledních letech přišla o 90 milionů eur (2,3 miliardy korun).
„Okamžitý dopad odchodu Ruska z rady by nepocítil Kreml, ale spíše ruští občané,“ uvedla v oficiálním prohlášení loni v prosinci organizace na ochranu lidských práv nazvaná Nizozemský helsinský výbor. „Odchod Ruska z rady by Rusům odepřel ochranu a spravedlnost poskytované soudem a zhoršil by v zemi lidská práva,“ upozornila organizace.
Agentura AP uvedla, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro občany Ruska, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli korupci a vlivu vlády na soudní systém. Podle výroční zprávy štrasburského soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.
„Samozřejmě nemůžeme opustit Ukrajinu. Musíme jí dávat podporu, já jsem jednoznačně pro, ale to je věc, která se musí řešit na mezinárodním poli. A my se tady musíme zastat občanů Ruské federace, pro které je štrasburský soud poslední ochranou,“ míní europoslanec Stanislav Polčák (STAN).
