Ankara - Americký prezident Barack Obama během návštěvy Turecka vyzval představitele země, aby urychlili liberální reformy, které by uspíšily cestu Turecka do Evropské unie. Obama to řekl během projevu před tureckým parlamentem. Turecko je poslední zastávkou Obamova turné po Evropě.
Barack Obama se na tiskové konferenci po schůzce s tureckým prezidentem také vyjádřil k masovému vraždění Arménů, kterého se Turci dopustili během první světové války v roce 1915. Obama uvedl, že se jeho pohled na tuto událost nezměnil a stále ji považuje za vyvražďování, řekl ale také, že očekává zlom v jednáních Turecka a Arménie.
Obama v předvolební kampani řekl, že podpoří kroky Kongresu směřující k tomu, aby i USA formálně označily masakry Arménů za genocidu. Dnes řekl, že si za tímto vyjádřením stojí. Podpořil nicméně Turecko v diplomatických aktivitách, které by mohly vylepšit vztahy s Arménií.
Arménská genocida
Arménská genocida je označení pro vyvražďování přibližně 1,2 milionu Arménů Turky během let 1915 a 1918. Podle některých názorů jde o první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidu v dějinách. Turci obvinili v roce 1915 Armény z toho, že byli příčinou porážky Turků, kteří na území Arménie bojovali s Rusy. Strana Jednota a Pokrok proto z bývalých kriminálníků vytvořila oddíly, tzv. čete. Tato komanda od května 1915 deportovala Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v Aleppu. Většina transport kvůli drastickým podmínkám nepřežila. Ti, kteří přežili, byli popraveni.
Průlom v diplomatických vztazích mezi Arménií a Tureckem by mohl podpořit stabilitu na nestálém Kavkazu, přes který vedou klíčové cesty pro ropu a zemní plyn. Turecký prezident s představiteli Arménie již zahájil ostré rozhovory.
Vztahy mezi Tureckem a Arménií jsou na bodu mrazu nejen kvůli arménské genocidě, ale také kvůli konfliktu z 90. let. Turecko v roce 1993 uzavřelo hranici s Arménií kvůli solidaritě s Ázerbájdžánem, jež se střetl s arménskými separatisty, kteří bojovali za samostatnost Náhorního Karabachu.
„Když jsme se dostali k vládě, nebyly tady skoro žádné kontakty mezi Tureckem a Arménií,“ uvedl Gül. „Teď s Arménií jednáme, abychom stabilizovali vztahy. Doufám, že rozhovory přinesou ten nejlepší výsledek,“ dodal turecký prezident.
Americký prezident Obama dnes v Ankaře také podpořil spolupráci Turecka a USA. Uvedl, že vztahy byly dosud definovány hlavně vojenskými a bezpečnostními hledisky, ale že teď musí obě země spolupracovat i při řešení světové hospodářské krize.
Spolu se svým tureckým protějškem Obama odsoudil terorismus ve všech jeho formách, a řekl, že USA jsou ochotny Turecku poskytnout další pomoc v boji proti separatistům ze Strany kurdských pracujících (PKK), která má základny v severním Iráku a kterou USA řadí k teroristickým organizacím.
Obama: USA nejsou a nebudou ve válce s islámem
Obama odpoledne ještě vystoupil v tureckém parlamentu, zde označil Turecko za důležitého spojence USA v mnoha oblastech, včetně boje proti terorismu. Vyzval k silnějším vazbám mezi Američany a muslimy. Teroristické skupiny, jako je al-Káida, jsou podle něho extremisté, kteří nepředstavují širokou většinu muslimů. „Spojené státy nejsou a nikdy nebudou ve válce s islámem,“ zdůraznil Obama. „Vztah USA s muslimským světem se nesmí zakládat na protivenství vůči al-Káidě,“ dodal.
