Washington - Chystané přehodnocení jaderného vyzbrojení Spojených států povede ke snížení počtu a významu nukleárních zbraní v bezpečnostní strategii USA. Uvedl to dnes Barack Obama při příležitosti 40. výročí platnosti Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Americký prezident přitom v loňském dubnu při pražském projevu nastínil vizi světa bez jaderných zbraní a jako prioritu vyzdvihl nešíření jaderného materiálu. Tento cíl se bude snažit splnit i rok poté, během plánovaného summitu představitelů 43 zemí.
„Naše chystaná Zpráva o jaderném stavu nás posune mimo zastaralé studenoválečné uvažování a sníží počet a úlohu jaderných zbraní v naší národní bezpečnostní strategii, i když si ponecháme spolehlivé, bezpečné a efektivní odstrašující jaderné prostředky,“ prohlásil americký prezident.
Kromě toho chce Obama usilovat o ratifikaci Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Rovněž plánuje dokončit vyjednávání smlouvy o zastavení výroby štěpných materiálů pro využití v jaderných zbraních.
Ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek je nejistá
Americký Senát smlouvu CTBT v roce 1999 za vlády Billa Clintona neschválil. Tehdy horní komoru parlamentu ovládali republikáni, kteří tvrdili, že smlouva, již Spojené státy neformálně respektují, postrádá odpovídající prostředky kontroly. Ovšem i nyní, kdy zde mají převahu demokraté, se očekává, že ratifikační proces bude podobně obtížný.
Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT)
V platnost vstoupila před 40 lety, 5. března 1970. Od signatářů vyžaduje neusilovat o získání nukleárních zbraní výměnou za závazek pěti světových velmocí vlastnících tyto zbraně, že budou usilovat o jaderné odzbrojení. Platnost byla v květnu 1995 prodloužena na dobu neurčitou. V současnosti má 190 smluvních stran, z nichž pět jsou země oficiálně vlastnící jaderné zbraně: Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie.
