Varšava – V Polsku ukončí svou cestu po Evropě americký prezident Barack Obama, který dnes večer přicestoval do Varšavy. Přidal se zde ke dvaceti prezidentům zemí střední a východní Evropy, kteří debatovali o možnostech pomoci zemím stojícím na prahu demokratických přeměn. Cestou na večeři s hlavami států Obama složil hold Polákům, kteří padli během různých válek. Poklonil se také památce obětí protinacistického povstání ve varšavském ghettu z roku 1943. V sobotu bude jednat s polskými představiteli a oznámí dohodu, podle níž v Polsku vznikne základna amerického letectva. Obama do Varšavy přiletěl z Francie, kde se ve čtvrtek a dnes zúčastnil summitu zemí G8.
Vzhledem k přísným bezpečnostním opatřením Obama dnes vpodvečer projížděl téměř vylidněnými varšavskými ulicemi a běžní Poláci neměli šanci se k němu dostat. Pozdravil se ale s válečnými veterány, kteří na něho čekali u Hrobu neznámého vojáka v centru Varšavy.
Podle diplomatů chce šéf Bílého domu svou cestou do Varšavy rozptýlit obavy, že USA pod jeho vedením mají menší zájem o region střední a východní Evropy, než tomu bylo v minulosti. „Budeme plnoprávnými partnery (těchto zemí), protože se domníváme, že to bude výhodné i pro Spojené státy,“ řekl Obama na začátku pracovní večeře s prezidenty zemí od Pobaltí až po Balkán.
Prezidenti debatují o svých zkušenostech s přechodem k demokracii
Prezidenti střední a východní Evropy debatují o demokratické transformaci v této části starého kontinentu a o tom, zda by středoevropské zkušenosti mohly být inspirací pro jiné regiony světa. Hostitel summitu, polský prezident Bronislaw Komorowski, dnes připomněl, že většina zemí středoevropského regionu má zkušenosti s demokratickou transformací po skončení druhé světové války nebo po roce 1989.
Klaus: Severní Afrika není na změny připravena
Podle prezidenta Klause společnost v zemích severní Afriky na takové změny, jakými prošla střední Evropa na přelomu 80. a 90. let, připravena není. „U nás stačilo, aby se ťuklo, a komunismus padnul a najednou se docela přirozeně začaly budovat instituce standardní demokratické společnosti a tržní ekonomiky,“ uvedl Klaus. „Já si myslím, že k žádnému takovému drcnutí v severní Africe nedošlo,“ dodal český prezident s tím, že si to někteří nechtějí uvědomovat.
Prezidenti debatovali o tom, jaké zkušenosti mají jednotlivé země střední a východní Evropy z doby transformace. „Vždycky je to takový pokus zemí, které nejsou součástí severoatlantických struktur, využít takového setkání k předvedení toho, že jsou už daleko, že jsou připraveny, že mají nárok, aby byly vzaty v úvahu,“ řekl o dnešní schůzce Klaus. Podle Komorowského se účastníci summitu shodli, že země, jež vstoupily do EU a NATO teprve nedávno, by měly podporovat snahy ostatních, kteří o to usilují nyní.
Na schůzku do Varšavy přijeli například prezidenti Česka, Slovenska, Ukrajiny, Německa, pobaltských a některých balkánských zemí. Kvůli tomu, že setkání se účastní kosovská prezidentka Atifete Jahjagová, odmítli přijet nejvyšší představitelé Srbska a Rumunska, které Kosovo, nejmladší stát Evropy, neuznávají. Z tohoto důvodu nad příjezdem do Polska váhal také slovenský prezident Ivan Gašparovič.
V sobotu bude Obama jednat s polskými představiteli
Na sobotu má nejmocnější muž světa naplánována jednání s prezidentem Komorowským a premiérem Donaldem Tuskem. Varšava si od jednání s Obamou slibuje silnější vojenskou přítomnost amerických vojáků na svém území, zájem má i o americké investice do průzkumu ložisek plynu z břidlic. Polsko má údajně největší zásoby této suroviny v Evropské unii.
V sobotu Obama s Tuskem také oznámí dohodu, podle níž v Polsku vznikne základna amerického letectva. Využívat ji budou letadla, která chtějí Spojené státy několikrát do roka do Polska vysílat. Podle amerických úřadů se na místo přestěhuje jen několik členů stálého pozemního personálu. Varšava, která je členem NATO od roku 1999, opakovaně naléhala na Washington s žádostí o trvalou přítomnost vojáků USA na svém území. Považuje to za jasnou bezpečnostní záruku, zejména proti stále více sebevědomému Rusku. Podle českého prezidenta Václava Klause to ale neznamená, že Poláci jsou teď klíčovými spojenci Američanů ve střední a východní Evropě.
Podle plánů Obamovy vlády mají být v Polsku od roku 2018 rozmístěny střely SM-3, jež budou součástí systému protiraketové obrany chránícího země NATO a jejich spojence před útoky ze zemí jako Írán. Pozvánku k tomu, aby se na tomto projektu podílelo, dostalo i Rusko.
Obama se sejde také s osobnostmi, jež se v 80. a 90. letech nejvíce zasloužily o přechod Polska od totality k demokracii. Pozvánku dostal i Lech Walesa, někdejší legendární vůdce nezávislých odborů Solidarita a první polský nekomunistický prezident po roce 1989. Walesa ale setkání odmítl s tím, že letí do Itálie. Podle Walesy návštěva Obamy v Polsku hmatatelnější výsledky nepřinese.
- Barack Obama u památníku obětem povstání ve varšavském ghettu autor: Charles Dharapak, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2588/258750.jpg
- Barack Obama na společné večeři s prezidenty dvaceti středoevropských a východoevropských zemí autor: Charles Dharapak, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2589/258813.jpg
- Barack Obama a Bronislaw Komorowski autor: Czarek Sokolowski, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2589/258812.jpg
- Varšavský summit 20 prezidentů střední a východní Evropy autor: Alik Keplicz, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2588/258717.jpg
- Barack Obama na návštěvě v Polsku autor: Charles Dharapak, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2588/258722.jpg
- Barack Obama na návštěvě v Polsku autor: Charles Dharapak, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2588/258718.jpg
