Obama nezveřejní fotografie týrání vězňů

Washington - Americký prezident Barack Obama nechce zveřejnit fotografie, na kterých je zachyceno týrání podezřelých z terorismu v amerických věznicích v Iráku za vlády George Bushe. Prý by to ohrozilo bezpečnost amerických vojáků, nechce také, aby obrázky vyvolaly protiamerické nálady. Ještě nedávno přitom Obama prohlašoval, že se nebude protivit soudnímu nařízení zveřejnit fotografie do 28. května. Teď ale otočil.

Na poslední schůzce právníků, která se konala minulý týden, prý Obama prohlásil, že nemá příjemný pocit z toho, že by se měly fotografie zveřejnit. „Prezident je pevně přesvědčen, že zveřejnění těchto fotografií, zvláště v dnešní době, bude mít za výsledek jedině to, že se dále rozhoří boje, že budou uvedeny v nebezpečí americké jednotky a že se jen dále ztíží naše práce v takových místech, jako je Irák nebo Afghánistán,“ sdělil nejmenovaný zdroj agentuře Reuters. Na konci schůzky pak podle jeho slov prezident Obama vydal příkaz, aby se fotografie „ihned“ nezveřejňovaly.

Prezident ovšem také dodal, že tímto krokem rozhodně nechce omlouvat chování těch, kdo jsou odpovědní za uplatňování tvrdých vyšetřovacích praktik. Obamova vláda se tedy nyní bude odvolávat na případné ohrožení národní bezpečnosti, aby nemusela obrázky publikovat. Navíc by podle Bílého domu zveřejnění fotografií mohlo zmařit i vyšetřování případů týrání.

Tyto tvrdé postupy už nový americký prezident několikrát odsoudil. Obama také nedávno i přes výtky republikánů zveřejnil dosud utajované dokumenty týkající se waterboardingu a dalších tvrdých vyšetřovacích metod.

Ochráncům lidských práv se prezidentův postoj nelíbí

„Obávám se, jaký bude mít zveřejnění těchto snímků dopad na bezpečnost našich vojáků v Afghánistánu a Iráku. Dal jsem ale jasně najevo, že jakékoliv zneužívání vězňů je nepřípustné,“ uvedl Obama. Prezidenta přesvědčily rozhovory s veliteli jednotek v poli. Hlavně v Afghánistánu se báli, že by zveřejnění dalších důkazů zhoršilo jejich šance na úspěch v bojích s Talibanem. Ochránci lidských práv protestují a říkají, že Obama je na cestě k Bushovým postojům.

„Tyto fotografie by poskytly důkazy o dění ve věznicích, že nešlo o excesy, ale o systematické zneužívání, že to byla oficiální politika, ne selhání jednotlivých vojáků. Takže věříme, že veřejnost má právo je znát,“ říká ředitel Americké unie pro občanská práva Jameel Jaffer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 55 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...