O povolení k pobytu v Británii požádalo asi 73 tisíc Čechů

Přes 73 tisíc Čechů požádalo ve Velké Británii po brexitu o status usedlíka. Pro Českou televizi to uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Okolo osmi tisíc žádostí se stále zpracovává. Více než tisícovce lidí byla žádost zamítnuta. Podle odhadů ředitele České obce ve Velké Británii Tomáše Kostečky je v Británii aktuálně až sedm a půl tisíce Čechů, kteří o dokumenty dosud nepožádali. Jejich další pobyt v zemi je tak ohrožený. Podle Kostečky by u některých mohl být problém s integrací.

O status usedlíka museli britské úřady do konce června požádat všichni občané Evropské unie dlouhodobě žijící ve Velké Británii. Status usedlíka jim kromě povolení k pobytu zajišťuje stejná práva, jaká měli před brexitem jako občané členského státu. K poslednímu červnu si tyto formality vyřídilo asi 61 tisíc Čechů. „V řádném termínu požádalo o status usedlíka asi 73 tisíc Čechů, k 30. červnu bylo 1280 žádostí zamítnuto,“ uvedla pro ČT Davidová. Zbylých osm tisíc žádostí se stále zpracovává.

V Británii žijí i lidé, kteří dosud o status usedlíka ani nepožádali. Těm v krajním případě hrozí povinný návrat domů. „Pokud britské úřady narazí na občana, který má právo na status usedlíka, ale nemá podanou žádost, předají mu výzvu, aby do 28 dnů podal žádost v pozdním režimu,“ říká Davidová. „Pokud občan žádost nepodá, bude upozorněn na skutečnost, že s ním bude zahájeno imigrační řízení, které může skončit vyhoštěním,“ dodává. Podle ní je prozatím přístup britských orgánů poměrně vstřícný, proto ministerstvo neočekává vysoký počet podobných případů.

Kostečka: Hrozí návrat sedmi tisíc

S tím nesouhlasí ředitel České obce v Británii Tomáš Kostečka. Podle Kostečky by se mohlo do České republiky vrátit až sedm tisíc lidí, kteří na status usedlíka nemají nárok nebo neumí nárok doložit. „I přes veškeré snahy České obce a partnerských organizací těmto osobám pomoci odhadujeme, že celkový návrat osob dotčených brexitem by mohl být okolo šesti až sedmi a půl tisíce,“ řekl ČT Kostečka.

Jde především o lidi, kteří v Británii pracovali v šedé zóně ekonomiky a měli tak problém s prokazováním nároku na status usedlíka. Někteří už Británii opustili. „Česká obec registruje desítky případů občanů, kteří se již navrátili do České republiky z důvodu komplikací způsobených brexitem,“ doplnil Kostečka.

České úřady podle vyjádření velvyslanectví v Londýně takové případy neevidují. „Velvyslanectví v současné době nemá informace o českých občanech, kteří by byli nuceni opustit území Velké Británie z důvodu nepodání žádosti či absence dokumentů,“ uvedl pro ČT mluvčí velvyslanectví v Londýně Michal Žižlavský. Podle Davidové by počet takových lidí neměl překročit několik desítek. „Mělo by se jednat řádově o desítky nebo možná až stovky občanů, kteří buď o povinnosti nevědí, nebo se jim zatím nepodařilo shromáždit potřebné podklady,“ říká.

Podle Kostečky hrozí lidem, kteří by byli nuceni se po několika letech vrátit do České republiky, problémy s integrací. „Vzhledem k faktu, že tyto osoby jsou převážně z řad zranitelných a těch, mezi kterými je slabá vybavenost podobné situace řešit, obáváme se ztížené integrace do českého prostředí,“ říká Kostečka. Nejkritičtější by podle něho mohla být integrace dětí do českých škol. Děti narozené v Británii českým rodičům mají české občanství, jejich česká kulturní a jazyková vybavenost je ale podle Kostečky nízká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 7 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...