O povolení k pobytu v Británii požádalo asi 73 tisíc Čechů

Přes 73 tisíc Čechů požádalo ve Velké Británii po brexitu o status usedlíka. Pro Českou televizi to uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Okolo osmi tisíc žádostí se stále zpracovává. Více než tisícovce lidí byla žádost zamítnuta. Podle odhadů ředitele České obce ve Velké Británii Tomáše Kostečky je v Británii aktuálně až sedm a půl tisíce Čechů, kteří o dokumenty dosud nepožádali. Jejich další pobyt v zemi je tak ohrožený. Podle Kostečky by u některých mohl být problém s integrací.

O status usedlíka museli britské úřady do konce června požádat všichni občané Evropské unie dlouhodobě žijící ve Velké Británii. Status usedlíka jim kromě povolení k pobytu zajišťuje stejná práva, jaká měli před brexitem jako občané členského státu. K poslednímu červnu si tyto formality vyřídilo asi 61 tisíc Čechů. „V řádném termínu požádalo o status usedlíka asi 73 tisíc Čechů, k 30. červnu bylo 1280 žádostí zamítnuto,“ uvedla pro ČT Davidová. Zbylých osm tisíc žádostí se stále zpracovává.

V Británii žijí i lidé, kteří dosud o status usedlíka ani nepožádali. Těm v krajním případě hrozí povinný návrat domů. „Pokud britské úřady narazí na občana, který má právo na status usedlíka, ale nemá podanou žádost, předají mu výzvu, aby do 28 dnů podal žádost v pozdním režimu,“ říká Davidová. „Pokud občan žádost nepodá, bude upozorněn na skutečnost, že s ním bude zahájeno imigrační řízení, které může skončit vyhoštěním,“ dodává. Podle ní je prozatím přístup britských orgánů poměrně vstřícný, proto ministerstvo neočekává vysoký počet podobných případů.

Kostečka: Hrozí návrat sedmi tisíc

S tím nesouhlasí ředitel České obce v Británii Tomáš Kostečka. Podle Kostečky by se mohlo do České republiky vrátit až sedm tisíc lidí, kteří na status usedlíka nemají nárok nebo neumí nárok doložit. „I přes veškeré snahy České obce a partnerských organizací těmto osobám pomoci odhadujeme, že celkový návrat osob dotčených brexitem by mohl být okolo šesti až sedmi a půl tisíce,“ řekl ČT Kostečka.

Jde především o lidi, kteří v Británii pracovali v šedé zóně ekonomiky a měli tak problém s prokazováním nároku na status usedlíka. Někteří už Británii opustili. „Česká obec registruje desítky případů občanů, kteří se již navrátili do České republiky z důvodu komplikací způsobených brexitem,“ doplnil Kostečka.

České úřady podle vyjádření velvyslanectví v Londýně takové případy neevidují. „Velvyslanectví v současné době nemá informace o českých občanech, kteří by byli nuceni opustit území Velké Británie z důvodu nepodání žádosti či absence dokumentů,“ uvedl pro ČT mluvčí velvyslanectví v Londýně Michal Žižlavský. Podle Davidové by počet takových lidí neměl překročit několik desítek. „Mělo by se jednat řádově o desítky nebo možná až stovky občanů, kteří buď o povinnosti nevědí, nebo se jim zatím nepodařilo shromáždit potřebné podklady,“ říká.

Podle Kostečky hrozí lidem, kteří by byli nuceni se po několika letech vrátit do České republiky, problémy s integrací. „Vzhledem k faktu, že tyto osoby jsou převážně z řad zranitelných a těch, mezi kterými je slabá vybavenost podobné situace řešit, obáváme se ztížené integrace do českého prostředí,“ říká Kostečka. Nejkritičtější by podle něho mohla být integrace dětí do českých škol. Děti narozené v Británii českým rodičům mají české občanství, jejich česká kulturní a jazyková vybavenost je ale podle Kostečky nízká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvlivnějších britských umělců 20. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
před 1 mminutou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 21 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 44 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 1 hhodinou

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami
Načítání...