O povolení k pobytu v Británii požádalo asi 73 tisíc Čechů

Přes 73 tisíc Čechů požádalo ve Velké Británii po brexitu o status usedlíka. Pro Českou televizi to uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Okolo osmi tisíc žádostí se stále zpracovává. Více než tisícovce lidí byla žádost zamítnuta. Podle odhadů ředitele České obce ve Velké Británii Tomáše Kostečky je v Británii aktuálně až sedm a půl tisíce Čechů, kteří o dokumenty dosud nepožádali. Jejich další pobyt v zemi je tak ohrožený. Podle Kostečky by u některých mohl být problém s integrací.

O status usedlíka museli britské úřady do konce června požádat všichni občané Evropské unie dlouhodobě žijící ve Velké Británii. Status usedlíka jim kromě povolení k pobytu zajišťuje stejná práva, jaká měli před brexitem jako občané členského státu. K poslednímu červnu si tyto formality vyřídilo asi 61 tisíc Čechů. „V řádném termínu požádalo o status usedlíka asi 73 tisíc Čechů, k 30. červnu bylo 1280 žádostí zamítnuto,“ uvedla pro ČT Davidová. Zbylých osm tisíc žádostí se stále zpracovává.

V Británii žijí i lidé, kteří dosud o status usedlíka ani nepožádali. Těm v krajním případě hrozí povinný návrat domů. „Pokud britské úřady narazí na občana, který má právo na status usedlíka, ale nemá podanou žádost, předají mu výzvu, aby do 28 dnů podal žádost v pozdním režimu,“ říká Davidová. „Pokud občan žádost nepodá, bude upozorněn na skutečnost, že s ním bude zahájeno imigrační řízení, které může skončit vyhoštěním,“ dodává. Podle ní je prozatím přístup britských orgánů poměrně vstřícný, proto ministerstvo neočekává vysoký počet podobných případů.

Kostečka: Hrozí návrat sedmi tisíc

S tím nesouhlasí ředitel České obce v Británii Tomáš Kostečka. Podle Kostečky by se mohlo do České republiky vrátit až sedm tisíc lidí, kteří na status usedlíka nemají nárok nebo neumí nárok doložit. „I přes veškeré snahy České obce a partnerských organizací těmto osobám pomoci odhadujeme, že celkový návrat osob dotčených brexitem by mohl být okolo šesti až sedmi a půl tisíce,“ řekl ČT Kostečka.

Jde především o lidi, kteří v Británii pracovali v šedé zóně ekonomiky a měli tak problém s prokazováním nároku na status usedlíka. Někteří už Británii opustili. „Česká obec registruje desítky případů občanů, kteří se již navrátili do České republiky z důvodu komplikací způsobených brexitem,“ doplnil Kostečka.

České úřady podle vyjádření velvyslanectví v Londýně takové případy neevidují. „Velvyslanectví v současné době nemá informace o českých občanech, kteří by byli nuceni opustit území Velké Británie z důvodu nepodání žádosti či absence dokumentů,“ uvedl pro ČT mluvčí velvyslanectví v Londýně Michal Žižlavský. Podle Davidové by počet takových lidí neměl překročit několik desítek. „Mělo by se jednat řádově o desítky nebo možná až stovky občanů, kteří buď o povinnosti nevědí, nebo se jim zatím nepodařilo shromáždit potřebné podklady,“ říká.

Podle Kostečky hrozí lidem, kteří by byli nuceni se po několika letech vrátit do České republiky, problémy s integrací. „Vzhledem k faktu, že tyto osoby jsou převážně z řad zranitelných a těch, mezi kterými je slabá vybavenost podobné situace řešit, obáváme se ztížené integrace do českého prostředí,“ říká Kostečka. Nejkritičtější by podle něho mohla být integrace dětí do českých škol. Děti narozené v Británii českým rodičům mají české občanství, jejich česká kulturní a jazyková vybavenost je ale podle Kostečky nízká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 25 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 43 mminutami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 59 mminutami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled