Nový šéf parlamentu: Ukrajina chce jednat s Ruskem i s Unií

Kyjev – Ukrajinský parlament naplno převzal politickou odpovědnost v zemi. Po včerejším sesazení prezidenta Viktora Janukovyče dočasně převzal jeho pravomoci šéf sněmovny Oleksandr Turčynov. Ten večer řekl, že Ukrajina je připravena k jednání s nejvyššími představiteli Ruska, ale prioritou je i jednání s EU. Parlament řeší i složení nové koalice i vlády. Ta by podle vyjádření dosavadní opozice mohla být známá do úterý. Šanci stanout v čele kabinetu má kromě expremiérky Julije Tymošenkové také šéf strany Vlast Arsenij Jaceňuk nebo poslanec a známý podnikatel Petro Porošenko. Největší otazníky se ale vznáší nad východem země. Některé regiony uvažují o tom, že se nepodřídí vládě v Kyjevě.

Nový šéf parlamentu ve svém projevu k národu prohlásil, že Ukrajina je připravena jednat s Ruskem. Podle něj si uvědomuje důležitost vztahů s Ruskem a chce mít s Ruskem rovnocenné dobré sousedské vztahy. Další prioritou země je však návrat „do rodiny evropských národů“. Upozornil i na ekonomické problémy země. Cílem nové vlády bude podle něj hlavně stabilizovat ekonomiku, která je nyní blízko bankrotu. „Úkolem nové vlády je zastavit pád země do propasti, stabilizovat směnný kurz, garantovat včasné vyplacení mezd, penzí a stipendií, znovu získat důvěru investorů a podpořit rozvoj podniků a vznik nových pracovních míst,“ dodal.

Kyjevská rada mění Ukrajinu

V sobotu večer poslanci obsadili novými lidmi další klíčové mocenské posty. Novým šéfem kontrarozvědky SBU se stal Valentyn Nalyvajčenko, poslanec hnutí UDAR. Nově přeskupený parlament jako aktuálně hlavní politická síla v zemi navíc začíná stíhat představitele předchozí vlády. Po odvolání dokonce začínají na bývalé členy vlády přicházet zatykače - třeba na ministra daňové správy Oleksandra Klymenka nebo generálního prokurátora Viktora Pšonku. Kvůli podezření z podílu na útocích proti demonstrantů je vyšetřováno celkem 34 vysokých státních úředníků.

Do jaké míry opozice touží vyřídit si účty s dosavadní vládou, svědčí i fakt, že pokyn k zadržení hledaných osob dostaly i hraniční přechody. Další vydaný zatykač míří i na ministra zahraničí Leonida Kožaru, který ale podle náznaků už stihl uprchnout za hranice. Ostatně není ani jasné, kde a zda vůbec stále na Ukrajině, se nachází sám sesazený prezident Janukovyč. Podle včerejších zpráv se zřejmě pokusil uprchnout do Ruska, úřady v Doněcké oblasti ale jeho odlet zmařily a prezident pak odjel neznámo kam. (Podrobněji ZDE)

Parlament dnes navíc zrušil tzv. jazykový zákon z roku 2012, který umožňoval používání cizího jazyka v oblastech, kde žije více než 10 procent členů národnostní menšiny. Zákon podporovaný prezidentem Janukovyčem měl posloužit hlavně ruskojazyčnému obyvatelstvu na východě země. Nejvyšší rada ale dnes tuto normu prohlásila za protiústavní a v rozporu s evropským právem.

Kyjevané vyčkávají v blízkosti barikád
Zdroj: ČTK/Lehtikuva/Vesa Moilanen

Ukrajina se dnes oficiálně vrátila k ústavě z roku 2004, která omezuje pravomoci prezidenta a přenáší je na vládu a parlament. Zákon o ústavní reformě, schválený v minulých dnech, zveřejnil úřední list Holos Ukrajiny. Parlament rozhodl i o tom, že vzhledem k absenci hlavy státu nabývá reforma platnosti i bez prezidentského podpisu.

Zemi podle ukrajinských médií spěšně opouštějí i další členové bývalé vlády a vysocí státní úředníci z oblastí. Do Ruska podle agentury Interfax zřejmě už odjel bývalý premiér Mykola Azarov, stoupenec těsných ekonomických vztahů Kyjeva s Moskvou.

Tryzna za oběti bojů v ulicích Kyjeva
Zdroj: ČTK/AP/Darko Bandic

Své posty opustilo i vedení Lvovské a Charkovské oblasti dosazené prezidentem. V Dněpropetrovsku, který byl považován za jednu z opor Janukovyčovy Strany regionů, opustil stranické řady starosta Ivan Kulyčenko. Název v důsledku revolučních událostí změnilo i hlavní dněpropetrovské náměstí - dřívější Leninovo náměstí nyní nese jméno Hrdinů Majdanu.

Kryli prezidentovi záda, nyní hledají lídry

K Rusku inklinující Strana regionů po zjevné porážce řeší odliv vedení a hledá nové vůdce. Předseda strany a bývalý premiér Azarov údajně odjel do Ruska, zahraniční azyl zřejmě hledá i čestný předseda strany, prezident Janukovyč.

Hlavní iniciativu tak zřejmě přebírá jeho vlivný mecenáš Rinat Achmetov. Nejbohatší Ukrajinec podle médií jedná o budoucím vůdci strany se skupinou plynařských magnátů. Strana regionů jako vlivná „obchodní značka“ je na Ukrajině zavedená a oligarchové se jí prý nehodlají vzdát. Pro příští prezidentské volby, které se mají konat do konce roku, chtějí postavit silného kandidáta.   

Některá ukrajinská média nevylučují, že Strana regionů zanikne a na jejích troskách se zrodí nový politický subjekt. Silná kyjevská organizace strany se dnes sešla na mimořádné konferenci a doporučila obvodním stranickým buňkám, aby zvážily rozpuštění. Celé kyjevské vedení už Stranu regionů podle agentury Unian opustilo.

Evropští představitelé ve své nejnovější reakci na vývoj na Ukrajině vyzvali k zachování územní celistvosti této země. Vyjádřila se tak šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier i šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius.

Sobota v metropoli: Parlament přebírá moc - více čtěte zde

Vítání Tymošenkové - více čtěte zde

Janukovyč: Nikdy neodejdu, jsem zákonně zvolený prezident - více čtěte zde

Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva - více čtěte zde

Dobytí paláce. Janukovyčovo sídlo skrývalo zoo i „Pompeje“ - více štěte zde

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tématem bylo posílení bezpečnosti Aliance, řekl Pavel po jednání Bukurešťské devítky

Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí a provokací, zároveň to ale byla i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance a její připravenosti bránit každý centimetr spojeneckého území. Summitu v Bukurešti se účastní i zástupci severských zemí nebo generální tajemník NATO Mark Rutte. Dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
14:04AktualizovánoPrávě teď

Experti v Argentině pátrají po původu hantaviru z výletní lodi

Do jihoargentinského města Ushuaia se chystá tým zdravotnického institutu z Buenos Aires, aby získal více informací o tom, zda se právě z této oblasti mohl dostat hantavirus na palubu výletní lodi Hondius. Informovala o tom v úterý místní média. Experti se snaží zjistit, kde se nakazili první cestující, pravděpodobně nizozemský manželský pár, který na virus minulý měsíc zemřel a který předtím cestoval po několika zemích Jižní Ameriky.
před 57 mminutami

V senátu na Filipínách se po vstupu vojáků střílelo

Ve filipínském senátu, kde se skrývá senátor Ronald dela Rosa hledaný Mezinárodním trestním soudem (ICC), zazněla střelba. Informovala o tom agentura AFP. Do budovy podle ní předtím vstoupilo několik ozbrojených vojáků. Nejmenovaný činitel agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou známy žádné oběti. Svědci slyšeli několik výstřelů.
14:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump přiletěl po téměř deseti letech do Pekingu

Americký prezident Donald Trump přiletěl ve středu kolem 14:00 SELČ do Pekingu, informují agentury AP či AFP. Oficiální program jeho návštěvy, která potrvá do pátku, začne ve čtvrtek, kdy se setká mimo jiné s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Vedle obchodu by mohli politici podle médií hovořit i o citlivých tématech, jako je americko-izraelská válka s Íránem či prodej amerických zbraní Tchaj-wanu.
před 1 hhodinou

Chceme hlubší vztahy s EU, řekl v projevu král Karel III.

Britská vláda se hlásí k závazkům vůči Severoatlantické alianci včetně nezbytných investic do obrany, chce posílit vztahy s Evropskou unií a slibuje důrazně zasáhnout proti antisemitismu ve Spojeném království. V tradičním projevu v parlamentu to ve středu řekl britský král Karel III., který tak poslancům představil zákonodárné priority vlády premiéra Keira Starmera pro další období.
13:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vysoké ceny paliv ohrožují živobytí indonéských rybářů

Tisíce pestrobarevných lodí indonéských rybářů ještě donedávna vyrážely na několikaměsíční plavby do vod Tichého oceánu. Nedávné světové události je však přinutily zůstat v přístavech. Kvůli konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně vzrostly ceny nafty, která plavidla pohání. Například v středojávské Juwaně mohlo vyplout jen asi čtyři sta z přibližně 1680 zakotvených lodí. Pro mnoho rybářů současná krize znamená velkou nejistotu. Najít práci na pevnině je bez předchozích zkušeností téměř nemožné. Někteří proto doufají v podporu ze strany státu.
před 4 hhodinami

Jako z Hitchcocka. Městečko u Ravenny zaplavili pávi

Italské letovisko Punta Marina u Jaderského moře čelí „invazi“ pávů. Místní obyvatelé si stěžují na hluk a znečištění, píší agentury AFP a DPA. Ptáci chodí po ulicích, procházejí se po střechách a turisté si je s nadšením fotí. Někteří Italové ale tvrdí, že více než pávi je obtěžuje zájem médií.
před 4 hhodinami

Nabídka ropy nepokryje poptávku, varuje IEA

Celosvětová nabídka ropy letos nedokáže pokrýt veškerou poptávku. Na vině jsou dopady války s Íránem, která narušuje produkci suroviny na Blízkém východě a její vývoz na světový trh. V pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
před 5 hhodinami
Načítání...