Kyjev – Ukrajina a Evropská unie by se měly bezodkladně vrátit k otázce podpisu asociační dohody. Po jednání s šéfkou evropských diplomatů Ashtonovou to uvedl předseda ukrajinského parlamentu a prozatímní hlava státu Oleksandr Turčynov. Evropská komise se přitom nechala slyšet, že o dohodě chce jednat až s novou vládou. Právě odstoupení od smlouvy mezi Kyjevem a Bruselem stálo v listopadu za vypuknutím protestů, které zavedly Ukrajinu do současné situace.
Ukrajina a EU by se měly ke smlouvě o přidružení vrátit okamžitě a liberalizovat by měly i vzájemný vízový režim, zdůraznil Oleksandr Turčynov s tím, že „pokračování v kurzu evropské integrace a získání finanční pomoci EU je důležitým faktorem pro zajištění stabilního a demokratického rozvoje Ukrajiny.“
„Naší prioritou je návrat k evropské integraci, proto začal náš boj na Majdanu,“ prohlásil. „Chceme se vrátit do rodiny evropských národů a přitom budovat nové vztahy s Ruskem na bázi spravedlivého a dobrého sousedského partnerství.“ Od smlouvy o přidružení a zóně volného obchodu, přichystané k podpisu loni koncem listopadu, tehdejší prezident Viktor Janukovyč na posledních chvíli ustoupil. Jeho krok vyvolal na Ukrajině mohutné protesty, vedoucí až k jeho pádu o uplynulém víkendu.
Catherine Ashtonová Turčynova ujistila, že unijní vedení i státy EU Ukrajinu veřejně podporují: „Jsme připraveni podpořit Ukrajinu a vyslat ostatním státům signál, že vaše země nejen řeší problémy minulosti, ale hledí i kupředu.“ Evropská komise se dnes nicméně nechala slyšet, že o případném podpisu asociační dohody bude Unie jednat až s vládou vzešlou z nových voleb. „Měli bychom nechat přechodný proces, který nyní začal na Ukrajině, dojít k jeho závěrečnému bodu, k volbám,“ uvedl Olivier Bailly. Podle něj to ale neznamená, že by nynější přechodná vláda nebyla legitimní.
Kolik peněz dostane Kyjev z Evropy? Ticho po pěšině
Otázka spolupráce mezi Kyjevem a Bruselem má přitom i ryze finanční charakter. Nová politická reprezentace řeší urgentní ekonomické problémy: je třeba stabilizovat padající hřivnu, garantovat včasné výplaty a znovu získat důvěru investorů. Kandidát na nového premiéra Arsenij Jaceňuk dnes před poslanci prohlásil, že státní pokladna je rozkradena a země se nalézá na pokraji bankrotu.
Podle nového ministra financí Ukrajina letos a příští rok potřebuje zahraniční pomoc v objemu 35 miliard dolarů (skoro 700 miliard Kč). Poskytnutí „nezbytných zdrojů“ Kyjevu umožní naplnit plánovaná předsevzetí, prohlásila v této souvislosti eurokomisařka. „Jsme připraveni podpořit Ukrajinu a vyslat ostatním státům signál, že vaše země nejen řeší problémy minulosti, ale hledí i kupředu,“ dodala. O konkrétní výši finanční pomoci Brusel zatím nehovoří.
Země Visegrádu nabízí zpětné dodávky plynu
Zástupci zemí Visegrádské čtyřky každopádně vyzvali mezinárodní finanční instituce k zajištění mohutné finanční pomoci. V listopadu se v unijních kruzích mluvilo o poskytnutí částky kolem 610 milionů eur (téměř 17 miliard korun), což tehdy Janukovyč označil za almužnu. Místo pomoci EU pak zvolil příklon k Moskvě, která se zavázala poskytnout Ukrajině půjčku 15 miliard dolarů (téměř 300 miliard korun) a snížit cenu plynu o třetinu.
Samotné státy V4 nyní nabídly pomoci Ukrajině po energetické stránce, a sice zpětnými dodávkami plynu. Podle polského ministra zahraničí Radka Sikorského je k dispozici „obrovské množství makroekonomické pomoci pro Ukrajinu“, jakmile Kyjev uzavře příslušnou dohodu s Mezinárodním měnovým fondem.
