Noví europoslanci za Spojeného království, kteří vzejdou z květnových voleb, musí být považováni za plnohodnotné členy Evropského parlamentu. Prohlásil to předseda Evropské rady Donald Tusk. Sedmadvacítka podle něho není ochotna znovu otevírat vyjednanou brexitovou dohodu, je však přístupna změnám v související politické deklaraci.
Nové europoslance z Británie nesmíme brát jako druhořadé, říká Tusk
Tusk o unijním postoji k Londýnu mluvil před Evropským parlamentem, když ho obeznamoval s výsledky mimořádného brexitového summitu z minulého týdne.
Během vrcholné schůzky prezidenti a premiéři unijních zemí prodloužili britské členství v EU do 31. října s tím, že se zapojí do evropských voleb. Pokud by však dokázali britští poslanci schválit výstupní dohodu dříve, může země opustit Unii před domluveným krajním termínem či dokonce ještě před volbami.
Někteří evropští politici podle Tuska nahlížejí na účast Británie v eurovolbách jako na nutné zlo a obávají se, že Britové budou v čase zbývajícím do brexitu vyvolávat obstrukce. Podle šéfa unijních summitů nejsou tyto obavy na místě a k Británii je potřeba přistupovat jako k plnohodnotnému členovi Unie.
Juncker: Díky odkladu se můžeme věnovat i jiným věcem, než je brexit
Tusk rovněž zopakoval, že sedmadvacítka není ochotna znovu otevírat brexitovou dohodu, kterou britská Dolní sněmovna již třikrát odmítla. „Nicméně, pokud by to usnadnilo ratifikační proces (v Británii), je EU27 ochotna přehodnotit politickou deklaraci o budoucích vzájemných vztazích,“ akcentoval Tusk.
Právě změny v této deklaraci mohou být výsledkem nynějších jednání mezi vládou premiérky Theresy Mayové a opozičními labouristy, které mají za cíl najít kompromis umožňující schválení dohody v britském parlamentu.
Tusk rovněž poznamenal, že během brexitového summitu jeden z evropských lídrů označil za „snílky“ ty politiky, kteří věří nereálné možnosti, že Británie nakonec v EU zůstane. „V tomto dosti složitém historickém okamžiku potřebujeme snílky a sny. Nemůžeme náš osud nechat náhodě. Já sám nepřestanu snít o lepší a jednotnější Evropě,“ podotkl předseda Evropské rady, který dlouhodobě vidí jako nejlepší možnost britské setrvání v Unii.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že díky půlročnímu odkladu brexitu se unijní země mohou věnovat i jiným zásadním agendám, jako jsou obchodní vztahy s USA či nadcházející evropské volby a nemusí „každý týden jednat pouze o brexitu“.
Podle Farage Mayová „žebrala“
Europoslanci hlavních frakcí lidovců a socialistů většinou půlroční odklad brexitu ocenili, neboť podle nich předešel nejhoršímu řešení, kterým by byl britský odchod bez dohody.
Nesouhlas naopak zazněl z řad britských protiunijních poslanců. Někteří z nich setrvávání své země v EU navzdory vůli většiny hlasujících v referendu 2016 označili za konec britské demokracie.
Nigel Farage prohlásil, že premiérka Mayová v Bruselu „žebrala“ o odklad a že Britové byli opět poníženi. Politik, který podle průzkumů patrně uspěje se svou novou Stranou pro brexit, slíbil, že britští europoslanci budou po volbách v EP hodně slyšet. Odhadl přitom, že Británie neodejde z EU ani v říjnovém termínu, neboť vláda a opozice nedokážou nalézt shodu.
