Nové europoslance z Británie nesmíme brát jako druhořadé, říká Tusk

Noví europoslanci za Spojeného království, kteří vzejdou z květnových voleb, musí být považováni za plnohodnotné členy Evropského parlamentu. Prohlásil to předseda Evropské rady Donald Tusk. Sedmadvacítka podle něho není ochotna znovu otevírat vyjednanou brexitovou dohodu, je však přístupna změnám v související politické deklaraci.

Tusk o unijním postoji k Londýnu mluvil před Evropským parlamentem, když ho obeznamoval s výsledky mimořádného brexitového summitu z minulého týdne.

Během vrcholné schůzky prezidenti a premiéři unijních zemí prodloužili britské členství v EU do 31. října s tím, že se zapojí do evropských voleb. Pokud by však dokázali britští poslanci schválit výstupní dohodu dříve, může země opustit Unii před domluveným krajním termínem či dokonce ještě před volbami.

Někteří evropští politici podle Tuska nahlížejí na účast Británie v eurovolbách jako na nutné zlo a obávají se, že Britové budou v čase zbývajícím do brexitu vyvolávat obstrukce. Podle šéfa unijních summitů nejsou tyto obavy na místě a k Británii je potřeba přistupovat jako k plnohodnotnému členovi Unie.

Juncker: Díky odkladu se můžeme věnovat i jiným věcem, než je brexit

Tusk rovněž zopakoval, že sedmadvacítka není ochotna znovu otevírat brexitovou dohodu, kterou britská Dolní sněmovna již třikrát odmítla. „Nicméně, pokud by to usnadnilo ratifikační proces (v Británii), je EU27 ochotna přehodnotit politickou deklaraci o budoucích vzájemných vztazích,“ akcentoval Tusk.

Právě změny v této deklaraci mohou být výsledkem nynějších jednání mezi vládou premiérky Theresy Mayové a opozičními labouristy, které mají za cíl najít kompromis umožňující schválení dohody v britském parlamentu.

Tusk rovněž poznamenal, že během brexitového summitu jeden z evropských lídrů označil za „snílky“ ty politiky, kteří věří nereálné možnosti, že Británie nakonec v EU zůstane. „V tomto dosti složitém historickém okamžiku potřebujeme snílky a sny. Nemůžeme náš osud nechat náhodě. Já sám nepřestanu snít o lepší a jednotnější Evropě,“ podotkl předseda Evropské rady, který dlouhodobě vidí jako nejlepší možnost britské setrvání v Unii.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že díky půlročnímu odkladu brexitu se unijní země mohou věnovat i jiným zásadním agendám, jako jsou obchodní vztahy s USA či nadcházející evropské volby a nemusí „každý týden jednat pouze o brexitu“.

Podle Farage Mayová „žebrala“

Europoslanci hlavních frakcí lidovců a socialistů většinou půlroční odklad brexitu ocenili, neboť podle nich předešel nejhoršímu řešení, kterým by byl britský odchod bez dohody.

Nesouhlas naopak zazněl z řad britských protiunijních poslanců. Někteří z nich setrvávání své země v EU navzdory vůli většiny hlasujících v referendu 2016 označili za konec britské demokracie.

Nigel Farage prohlásil, že premiérka Mayová v Bruselu „žebrala“ o odklad a že Britové byli opět poníženi. Politik, který podle průzkumů patrně uspěje se svou novou Stranou pro brexit, slíbil, že britští europoslanci budou po volbách v EP hodně slyšet. Odhadl přitom, že Británie neodejde z EU ani v říjnovém termínu, neboť vláda a opozice nedokážou nalézt shodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...