Noční vlci se zasekli na polské hranici. Nesmějí do země

Polsko nepustilo ruské motorkáře z klubu Noční vlci do země. Podle ruské agentury TASS je na polsko-běloruském přechodu v Terespolu několik hodin prověřovali, a nakonec průjezd nikoho z nich do Polska nepovolili. Bikeři prý očekávají oficiální vysvětlení. Motorkáři míří do Berlína, kde si chtějí připomenout výročí konce druhé světové války.

Vstup do Polska už dříve zakázalo Nočním vlkům polské ministerstvo zahraničí s odvoláním na bezpečnostní důvody. Moskva proti postupu polských úřadů podala diplomatický protest. Motorkáři mají namířeno do Berlína, kde chtějí 9. května uctít památku vojáků Rudé armády padlých za druhé světové války. Jejich trasa měla vést přes Bělorusko, Polsko, Slovensko, Rakousko a Česko.

Ruské úřady i média věnují anabázi motocyklistů mimořádnou pozornost, protože k jejich hnutí se hlásí i prezident země Vladimir Putin. Šéf Kremlu čas od času navštěvuje jejich akce, které kritici označují za srazy krajních nacionalistů a pravicových radikálů.

Šéf Nočních vlků Alexandr Zaldostanov je na sankční listině USA i Evropské unie za aktivní podporu ruské anexe Krymu. Průjezdu Evropou se neúčastní.

Noční vlci
Zdroj: Reuters

Podle TASS Poláci do země nepustili nikoho z ruské kolony, a to prý ani bikery s pasy některého ze států Evropské unie. Na polské straně hranic své druhy podle ruské agentury očekávali kolegové z Polska, Německa, Slovenska a Česka. Ti teď prý míří do Varšavy, kde chtějí uctít památku padlých sovětských vojáků.

Zaldostanov se podle ruských médií nechal slyšet, že existuje náhradní plán pro případ, že motorkáři narazí na polských hranicích na potíže. Vůdce ruské kolony Andrej Bobrovskij novinářům řekl, že ještě před příjezdem Nočních vlků do Terespolu proniklo do Polska několik jiných bikerů, kteří budou po dohodnuté trase pokračovat.

Na mysli měl možná jinou skupinu ruských motorkářů v čele s kaliningradským gubernátorem, která navštívila v sobotu polské město Braniewo. Na rusko-polských hranicích v sobotu podle ruských médií polští pohraničníci do země nepustili jen dva bikery, kteří se netajili příslušností k Nočním vlkům. Ostatní do Polska vjeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...