Nezávislý běloruský server Tut.by přišel o status sdělovacího prostředku

Běloruské ministerstvo informací se rozhodlo pozastavit od 1. října na tři měsíce status internetového sdělovacího prostředku jednomu z nejsledovanějších nezávislých médií v zemi, portálu Tut.by. Tento zpravodajský web informuje o protestech proti běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi po prezidentských volbách z 9. srpna. Jeho reportérům a fotografům budou nyní při referování o událostech hrozit finanční postihy nebo i vězení.

Demonstrace proti setrvání Alexandra Lukašenka v úřadu prezidenta trvají v zemi již osmý týden. Mnoho Bělorusů je přesvědčených, že srpnové volby vyhrál podvodně, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.

Ministerstvo informací svůj krok zdůvodnilo poukazem na to, že činnost hromadného sdělovacího prostředku může být pozastavena, jestliže je proti němu podána příslušná žaloba u soudu. Skutečností je, že ministerstvo na Tut.by už 18. září podalo žalobu u hospodářského soudu a řízení má začít 8. října.

Informovat budeme dál, slibuje server

Tut.by nicméně ujistil, že bude o událostech v zemi dál informovat, a to nikoli jako oficiálně uznaný sdělovací prostředek, ale jako takzvaný internetový zdroj. Takovým způsobem portál působil už od svého založení v roce 2000, než byl v lednu loňského roku zaregistrován jako hromadný sdělovací prostředek.

Registrace internetových zdrojů jako on-line publikací je v Bělorusku dobrovolná, poznamenal Tut.by. Status hromadného sdělovacího prostředku přináší určité výhody, zejména možnost legální přítomnosti v oblastech ozbrojených konfliktů nebo mimořádných událostí, na masových veřejných akcích a na místech jiných společensky významných událostí a přenášet z nich informace.

Lukašenko se snaží největší protesty proti sobě od svého nástupu k moci před 26 lety potlačit nejrůznějšími způsoby. Od brutálního zacházení s demonstranty, jejich zatýkání a věznění za účast v protestech, přes věznění a vyhánění ze země opozičních vůdců až po snahu znemožnit objektivní informování o masové nespokojenosti s autoritářským vůdcem, nazývaným „poslední diktátor v Evropě“.

Řada zpravodajů domácích, ale i zahraničních médií byla přes jasné novinářské označení přinejmenším na několik hodin zadržena. Kromě reportérů západních médií se to opakovaně stalo i zpravodajovi ruské agentury TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 11 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 6 hhodinami
Načítání...