New York umožnil volit legálním přistěhovalcům bez občanství

Newyorská městská rada ve čtvrtek schválila zákon, který umožní cizincům žijícím ve městě hlasovat v místních volbách, a tedy například volit starostu. New York se stal prvním velkým městem ve Spojených státech, které tak učinilo. V devítimilionové aglomeraci by se opatření mohlo týkat přibližně jednoho milionu cizinců, napsala agentura AFP.

„Legálním trvalým obyvatelům“ a „osobám oprávněným pracovat ve Spojených státech“, kteří mají bydliště v New Yorku a nejsou občany USA, místní zákon dává možnost účastnit se komunálních voleb. Poprvé by mohli jít volit v roce 2023.

Několik demokratických členů městské rady normu označilo za „historickou“, uvítaly ji také skupiny hájící práva přistěhovalců. Radní Francisco Moya, jehož rodina pochází z Ekvádoru, se při svém projevu na podporu zákona zalykal dojetím, po boku mu stála jeho matka, která aktuálně nemá právo volit.

Někteří radní však vyjádřili obavu nad tím, jaký vliv bude mít nový zákon na životy černošského obyvatelstva. „Tato legislativa zásadně změní rozložení síly ve městě a my ještě nemáme dostatek dat na to, abychom věděli, jak to ovlivní komunity Afroameričanů, kteří vždy byli v rámci New Yorku nejzranitelnější,“ uvedla radní Laurie Cumbová.  

Pro normu hlasovalo 33 ze 49 zastupitelů, starosta Bill de Blasio již dříve uvedl, že novince nebude stát v cestě. Zákon nařídí volební komisi, aby do července vypracovala prováděcí plán, včetně pravidel registrace voličů a vytvoření speciálních voličských seznamů.

Možnost volit v komunálních volbách dalo „neobčanům“ už jedenáct měst ve státě Maryland a dvě ve Vermontu. New York je největší město, které k tomuto kroku přistoupilo, píše AP. Naopak několik amerických států nedávno schválilo zákony, které brání přijetí podobné normy. Učinily tak často na základě tvrzení, že při federálních volbách dochází k rozsáhlým podvodům ze strany „neobčanů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...