Nepokoje v Kyrgyzstánu se mohou šířit i do Biškeku, uprchlíků přibývá

Biškek - Nepokoje na jihu Kyrgyzstánu a střety mezi Kyrgyzy a Uzbeky by se mohly rozšířit i do hlavního města Biškeku a na další oblast na severu země. Řekl to dnes novinářům první vicepremiér prozatímní vlády Almaz Atambajev. Zvláštní představitel OSN pro Střední Asii, slovenský diplomat Miroslav Jenča, dnes v Biškeku varoval, že počet uprchlíků z Kyrgyzstánu do Uzbekistánu kvůli etnickému konfliktu může brzy přerůst 100 tisíc lidí. Etnické střety v Kyrgyzstánu stály život už 170 lidí a 1 800 je zraněných. Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a prozatímní prezidentky a premiérky Rozy Otunbajevové ale bude počet mrtvých několikanásobně vyšší.

„Události v Oši byly tak předem promyšlené, že nyní bychom mohli čekat nějaké provokační akce v hlavním městě Biškeku a v Čujské oblasti na severu,“ prohlásil Atambajev. „Ale jsme na to dobře připraveni,“ dodal. Uzbekové tvoří necelých 15 procent obyvatel Kyrgyzstánu, ale v oblasti Oše a Džalalabadu je poměr Kyrgyzů a Uzbeků zhruba stejný.

Atambajev obvinil z financování nepokojů syna svrženého prezidenta

Atambajev dnes také otevřeně obvinil z „financování nepokojů“ syna svrženého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva Maxima, který podle něj vynaložil na jejich zorganizování deset milionů dolarů (zhruba 208 milionů korun). Maxim Bakijev hledaný Interpolem byl podle něj zatčen britskými úřady po příletu soukromým letadlem na letiště Farnborough a kyrgyzské úřady usilují o jeho vydání pro podezření z korupce v souvislosti s ropnými kontrakty. Ty Maxim Bakijev údajně uzavřel s americkou leteckou základnou v Kyrgyzstánu, která je klíčovým místem pro vojenské operace v Afghánistánu.

Kurmanbek Bakijev uprchl na jaře po svém svržení v důsledku nepokojů do Běloruska. To dnes oznámilo, že odmítlo žádost kyrgyzských úřadů o jeho vydání. Sám Bakijev vyzval z Běloruského exilu ke klidu.

Boje pokračují, hrozí humanitární katastrofa

Podle zpravodaje BBC pokračovaly etnické srážky v centru nepokojů v Oši i během noci na dnešek a nic prý nenaznačovalo, že by násilí mělo skončit. Agentura Reuters nicméně napsala, že dnes se zatím zdá, že v Oši je klid. Analytici, na které se agentura odvolává, soudí, že pokud se jižní Kyrgyzstán, který sdílí hustě obydlené Ferganské údolí s Uzbekistánem a Tádžikistánem, propadne do chaosu, mohlo by to jít na ruku místním militantním islamistům, kteří svou činnost financují z příjmů z obchodu s drogami.

Rupert Colville, mluvčí komisaře OSN pro lidská práva:

„Při zabíjení nerozlišují mezi dospělými a dětmi, dochází ke znásilnění. Je to extrémně nebezpečná situace právě v etnicky různorodém regionu. Je důležité, aby úřady boje zastavily. Máme silné náznaky, že ty události nevznikly spontánně, ale že je někdo plánoval a organizoval.“

Almaz Atambajev, vicepremiér prozatímní vlády: „Co se stalo ve městě Oš, bylo zjevně dobře promyšlené a provedené. Teď musíme čekat nějaké provokace v Biškeku a v Čujské oblasti na severu. Ale na ty jsme už připraveni.“

OSN varuje před nárůstem počtu uprchlíků

Miroslav Jenča tlumočil informace od uzbeckých úřadů, podle kterých počet uprchlíků tísnících se na uzbecké straně hranice dosahuje 75 000, ale brzy by mohl překročit 100 tisíc. Podle jeho slov bezpečnostní situace na kyrgyzské straně hranice neumožňuje přístup pozorovatelům.

Světová organizace vyzvala Kyrgyzstán, aby nedopustil, aby etnické nepokoje způsobily odklad nadcházejícího důležitého referenda o ústavě a následně i parlamentních voleb. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby v zemi vznikl bezpečnostní koridor pro humanitární konvoje. Pomoc musí dostat také Uzbekistán, aby mohl vůbec přijímat uprchlíky.

Rusko i přes žádosti kyrgyzské vlády do nepřehledného konfliktu zatím zasahovat nechce. Slabou kyrgyzskou armádu ale podpoří dodávkami vojenských vrtulníků.

Uzbečtí uprchlíci vyprávějí o prožitém mučení a násilí

Podle OSN docházelo v Kyrgyzstánu k hromadnému vraždění a znásilňování, byly zabíjeny děti. „Dnes jsme ošetřovali osmadvacetiletého muže, který byl mučen. Měl na krku řezné rány, kůži popálenou vařící vodou a střelná poranění,“ vypráví lékař z nemocnice v uzbeckém Andižanu o jednom z ošetřovaných uprchlíků z Kyrgyzstánu. Lékařka Mukaddas Mažidová zase referuje o trojici uzbeckých sester ve věku od 16 do 23 let, které byly po několik hodin, jedna po druhé, před zraky svých sester, znásilňovány několika muži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zaútočila na ruský Volgograd, kde zasáhla střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, jenž vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí.
09:06Aktualizovánopřed 7 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci. Do země v sobotu odletí čeští záchranáři.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 6 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...