Německý ústavní soud: Prezident může označit neonacisty za šílence

Berlín – Německý prezident Joachim Gauck neporušil ústavu, když stoupence krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) loni označil za šílence. Rozhodl o tom dnes německý ústavní soud, na který se loni NPD obrátila s žalobou na hlavu státu.

Gauck loni koncem srpna, krátce před volbami do Spolkového sněmu, označil za „šílence“ účastníky demonstrací, jež iniciovala NPD na protest proti nové ubytovně pro azylanty ve východoberlínské čtvrti Hellersdorf. „Potřebujeme občany, kteří půjdou do ulic a tyto šílence vykážou tam, kam patří,“ prohlásil tehdy Gauck před berlínskými školáky.

Němečtí pravičáci se obrátili na ústavní soud, aby hlavě státu napříště takové údajně urážlivé výroky zakázal. Spor ale NPD prohrála. Podle soudu Gauck svým výrokem neporušil zásadu nestrannosti, držel se „své reprezentační a integrační funkce“ a nepřekročil své kompetence.

2 minuty
Německý ústavní soud smetl žalobu NPD na Gaucka
Zdroj: ČT24

Označení „šílenci“ lze sice samo o sobě vnímat jako urážející, ale v tomto konkrétním případě se prezident obracel proti „pravicově radikálním a xenofobním přesvědčením“ a vyzýval k tomu, aby se jejich prosazování bránilo demokratickými prostředky, zdůvodnil soud v Karlsruhe.

Gauck výrok soudu uvítal. „Spolkový prezident je vděčný za objasnění ze strany spolkového ústavního soudu,“ konstatoval dnes v Karlsruhe státní tajemník David Gill po telefonátu s Gauckem. Naopak NPD rozhodnutí ústavního soudu označila za „groteskní“. Soud prý povoluje prezidentovi, aby kastoval občany.

Německá kontrarozvědka označuje NPD za rasistickou, antisemitskou a revizionistickou stranu, která usiluje o likvidaci demokratického zřízení. Spolkové země loni zahájily iniciativu usilující o soudní zákaz NPD, o což se už v minulosti neúspěšně pokoušela německá vláda.

NPD nikdy nezískala křeslo ve Spolkovém sněmu, ale má své zástupce v zemských sněmech Meklenburska – Předního Pomořanska a Saska. Strana si čerstvě připsala historický úspěch: první křeslo v Evropském parlamentu. Šéf NPD Udo Pastörs je přesvědčený popírač holocaustu a v minulosti byl usvědčen z podněcování nenávisti, když Německo označil za židovskou republiku a německé občany tureckého původu za „spermatická děla“.

Z azylového domu na východní periferii Berlína, kvůli němuž spor propukl, museli jeho obyvatelé naposledy před třemi měsíci prchat před lahvemi, které na ně házeli neonacisté. Podobných útoků vláda od začátku roku eviduje třicet a za většinou z nich stojí právě NPD.

Podle expertů ale Německo k pravicovému extremismu rozhodně nesměřuje. NPD v evropských volbách uspěla jen díky stejnému tribunálu, který dnes smetl její žalobu – ústavní soud totiž zrušil pro evropské volby tříprocentní hranici. Pro zisk mandátu tak stačilo pouhé procento hlasů. „NPD je v krizi, politické i finanční. Poslední volební výsledky byly velmi špatné,“ říká expert na extremismus Ralf Melzer. Strana kvůli nedostatku peněz propouští personál a soudní bitva s prezidentem znamená jen jednu z řady porážek německých neonacistů.

NPD
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 19 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 20 hhodinami
Načítání...