Na doživotí poslal za mříže soud v Německu Stephana Ballieta. Ten se zodpovídal za loňský útok na synagogu v Halle. Dovnitř budovy se tehdy útočník sice nedostal, v jejím okolí ale zavraždil dva lidi. Soud tak svým pondělním nepravomocným verdiktem vyhověl obžalobě. Ústřední rada Židů v Německu rozsudek přivítala a označila ho za symbol toho, že antisemitismus nemá v zemi místo.
Ballietovi, který se k činu doznal a který se může odvolat, uložil soud doživotní vězení s následnou ochrannou vazbou. Ochranná vazba je v obzvláště závažných případech, kdy veřejnosti hrozí nebezpečí, zvláštním preventivním opatřením, které má zabránit, aby se odsouzený po odpykání trestu dostal z věznice.
Nynější verdikt tak znamená, že pokud by Balliet byl v budoucnu omilostněn, musí nastoupit do ochranné detence. Ta není chápana jako trest, ale jako ochrana veřejnosti, proto má na rozdíl od vězení mírnější podmínky. V případě doživotního trestu vězení je v Německu možné dosáhnout podmínečného propuštění nejdříve po 15 letech v káznici.
„Dnešek je pro Německo významným dnem. Verdikt je totiž jasným konstatováním, že vražedná nenávist vůči Židům zde není tolerována,“ uvedl v pondělí šéf Ústřední rady Židů Josef Schuster. Poznamenal, že atentátník po celou dobu neprokázal žádnou lítost a nadále trval na svých rasistických postojích.
Antisemitské a rasistické motivy
Balliet se loni v říjnu pokusil zaútočit na synagogu, kde tehdy věřící oslavovali největší židovský svátek jom kippur. Dovnitř se ale díky masivním dveřím nedostal, proto následně zastřelil náhodnou kolemjdoucí a později ještě jednoho mladého muže v nedalekém rychlém občerstvení. Několik dalších lidí přitom zranil. Balliet přiznal, že k činům ho vedly antisemitské a rasistické spiklenecké teorie.
Obhajoba se snažila kvalifikaci zmírnit a k obvinění z pokusu o zabití více než pěti desítek lidí v synagoze uváděla, že to nebyl pokus o vraždu, protože od svého záměru vniknout do synagogy nakonec ustoupil. Soud ale tento výklad odmítl.
Balliet před soudem útok nepopíral. Uvedl, že chtěl původně útočit na muslimy, nakonec se ale rozhodl zvolit si za terč Židy, protože je považuje za větší problém pro „nespokojené bílé muže“. Během procesu se také několikrát pokusil hlásat své rasistické názory, proto mu soud musel opakovaně odebírat slovo.
Soudní psychiatr během procesu poukázal na to, že Balliet trpí složitou poruchou osobnosti se známkami paranoie a autismu, zároveň ale zdůraznil, že to k omezení jeho příčetnosti a schopnosti rozeznat protiprávní jednání nevedlo. Zdůvodnil to tím, že obžalovaný na rozdíl od pacientů trpících klamnými představami a bludy čin podrobně plánoval a vyčkával na nejlepší okamžik.
