Německo vzpomínalo na oběti útoku v Berlíně. Pozvání na pietu doprovázelo nepříjemné faux pas

V Berlíně byl v poledne odhalen památník loňského teroristického útoku, při kterém zemřelo 12 lidí. Tragédii nově připomínají jména obětí vyvedená na schodech k Pamětnímu kostelu císaře Viléma a zlatá stružka. Ve 20:02, tedy přesně v čase, kdy loni najel útočník s kamionem mezi návštěvníky vánočního trhu, se Berlínem na 12 minut rozezněly kostelní zvony.

Vedle rodin obětí tragédie se pietního aktu v centru Berlína účastnila kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier.

Připomínku loňského útoku provázejí zvýšená bezpečnostní opatření
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

„Truchlíme za dvanáct lidí z Německa, Polska, Česka, Ukrajiny, Itálie a Izraele. Za ženy a muže, kteří v Berlíně žili, pracovali nebo jej navštívili,“ pronesl během pietního ceremoniálu prezident Steinmeier. Připustil, že podpora ze strany úřadů přišla pozdě a nebyla dostatečná. „Musíme zjistit, kde došlo k chybám, abychom jim předcházeli. Tento útok se nikdy neměl stát. Ano, je hořké, že stát nemohl ochránit vaše blízké,“ dodal prezident.

„Nebyli jsme dostatečně připraveni na dopady takového teroristického útoku na postižené. Za to se obětem a pozůstalým můžeme jen omluvit,“ napsal zase ministr spravedlnosti Heiko Maas v příspěvku pro deník Tagesspiegel. „Jako primátor vás - příbuzné a zraněné - žádám o odpuštění za tyto chyby,“ uvedl pak v projevu při odhalení památníku berlínský primátor Michael Müller.

2 minuty
Události: Německo si připomíná památku obětí útoku v Berlíně
Zdroj: ČT24

V den prvního výročí útoku zůstal trh uzavřen, stejně jako některé okolní ulice. Na místě jsou stovky policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sil, řada z nich s automatickými zbraněmi. Okolo náměstí Breitscheidplatz jsou také desítky policejních a záchranářských aut a nejméně jeden obrněný vůz.

Na místo útoku nosili lidé květiny a svíčky celý rok. Nyní zde vznikl i oficiální památník, i když jeho podobu někteří z příbuzných obětí kritizují. „Myslím, že je důležité, aby tam ten památník byl. Aby se nezapomnělo na to, že se tady něco stalo,“ řekl Čech Petr Čižmár, který při loňském útoku přišel o manželku Naďu.

Merkelová se po kritice sešla s pozůstalými

v předvečer prvního výročí tragédie se s příbuznými obětí sešla kancléřka Merkelová. Ti ji před několika týdny napsali otevřený dopis, v němž tvrdě kritizovali jak postup německých úřadů, tak i politiků včetné jí samotné. V Německu „chybí základní profesionalita v zacházení s terorismem“, napsali.

Paní kancléřko, útok na náměstí Breitscheidplatz je i tragickým důsledkem politické nečinnosti vaší vlády. V době, kdy se výrazně zvýšilo ohrožení islámskými radikály, jste propásla možnost včas zvýšit prostředky a reformovat spletité struktury úřadů pro boj s tímto nebezpečím.
Z dopisu příbuzných obětí kancléřce Merkelové:

Že Německo selhalo, je přesvědčen i Petr Čižmár. Chce, aby vedení policie, které se podle něj dopustilo řady vážných chyb, konečně přijalo zodpovědnost a odstoupilo.

„To je prostě vážný problém, který tady existuje, to je realita, to že celý stát selhal takovým způsobem, že došlo k velké sérii velice vážných chyb ze strany policie, tajných služeb a tak dále,“ řekl Čižmár. Už ho prý unavuje číst o stále nových pochybeních v případu.

Německé úřady tuniského islamistu Anise Amriho, který používal řadu falešných identit, několik měsíců sledovaly a věděly, že porušuje zákony a prodává drogy, ale přesto nebyl zatčen. Podle některých informací ho úřady nechaly na svobodě záměrně - kvůli jeho vazbám na další radikály v Německu a Libyi.

„Vidím hlavní problém v tom, co se stalo před útokem. Že k němu vůbec došlo a že policie tak strašně pochybila,“ řekl Čižmár redaktorovi ČT Václavu Černohorskému. Na chyby úřadů se osobně zeptal šéfky německé vlády. Merkelová mu přislíbila, že se postará o to, aby se všechno vyjasnilo.

Kdo převezme odpovědnost?

Kancléřky se ptal i na převzetí zodpovědnosti, na což mu odvětila, že vyšetřování v případu ještě neskončilo. I tak je podle Čižmára, který se zdráhá uvěřit, že by německá policie byla skutečně tak nekompetentní, načase, aby někdo osobní zodpovědnost převzal. „Nejvyšší činitelé, kteří v policii působí, by odstoupit měli, protože nad celým aparátem stojí a tím pádem by měli nést zodpovědnost,“ míní. Případná rezignace Merkelové by podle něj asi nepomohla.

Rok po útoku, který ho připravil o čtyřiatřicetiletou manželku Naďu, se Čižmár teprve smiřuje s tím, co se stalo. „Samozřejmě, to zdaleka ještě není uzavřeno. Ani já sám v sobě to nemohu uzavřít,“ uvedl.

Opakovaně o tom mluví i se svým šestiletým synem, kterého vychovává sám. „Mluvím s ním, co nejotevřeněji umím. Samozřejmě, že on to chápe do jisté míry, těžko bych mohl říct, že na sto procent, ale částečně určitě. A jistě během jeho života ještě přijdou otázky, které se budu snažit zodpovědět tak, abych mu vysvětlil, co se stalo, pokud tomu budu sám rozumět,“ řekl Čižmár.

Merkelová má na rukou krev, je přesvědčena matka polského řidiče

Kritikou na adresu kancléřky a německých úřadů nešetří ani rodiče polského řidiče kamionu, který se stal loni první obětí Anise Amriho. 

Lukasze Urbana v jeho voze, ve kterém čekal na vyložení nákladu, zastřelil Amri 19. prosince večer. Několik desítek minut poté s kamionem zaútočil na Breitscheidplatzu.

„Chci paní Merkelové říci, že má na svých rukou krev mého syna,“ vzkazuje Janina Urbanová. Kancléřce mimo jiné vyčítá, že rodině po útoku ani nezaslala osobní kondolenci.

Třiadvacetiletý Tunisan Anis Amri najel 19. prosince 2016 kolem osmé hodiny večer s ukradeným kamionem do lidí na vánočním trhu na náměstí Breitscheidplatz v centru Berlína.

Útok si vyžádal 12 obětí. Automobil zabil 11 lidí, včetně Češky Nadi Čižmárové, která dlouhodobě pracovala v Německu. Čižmárová se stala první českou obětí teroristického útoku v Evropě. Další obětí byl polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 70 lidí bylo zraněno.

Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii. K útoku se přihlásil Islámský stát (IS), který Amriho označil za svého bojovníka.

Amrimu se po útoku podařilo prchnout a přes západní Evropu se dostal až na sever Itálie, kde jej policisté v Sesto San Giovanni 23. prosince během rutinní kontroly odhalili a následně v sebeobraně zastřelili. Než se dostal do Itálie, projel Amri Nizozemsko, Belgii a Francii.

Ze závěrečné zprávy zvláštního vyšetřovatele vyplynulo, že útoku se dalo zabránit a že policie udělala řadu chyb. Úřadům byl totiž Amri známý jako nebezpečný radikál. Vzhledem k tomu, že obchodoval s drogami a měl zfalšované osobní dokumenty, mohly ho úřady po zadržení v jižním Německu 30. července loňského roku až několik měsíců držet ve vazbě a možná i deportovat.

Místo útoku na náměstí Breitscheidplatz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Úřady slíbily změnu přístupu. Pozvání na pietu ale příliš citlivé nebylo

I na základě stížností příbuzných obětí hodlají německé úřady do budoucna změnit přístup k pozůstalým a zraněným. Vládní zmocněnec pro oběti útoku Kurt Beck minulý týden navrhl mimo jiné i to, aby se jim usnadnil přístup k pomoci přes jedno koordinační centrum. Vyslovil se také pro vyšší finanční odškodnění, což už vláda přislíbila.

Rychleji by také mělo probíhat informování rodin obětí o úmrtí či zranění jejich příbuzných. V případě loňského útoku trvalo dva až tři dny, než se úřady na příbuzné obrátily. Identitu obětí přitom znaly už po několika hodinách.

Navzdory všem slibům se ale berlínská radnice dopustila dalšího přehmatu. Při rozesílání pozvánek na úterní pietní akce rodinám obětí přesně vypočítala, co si budou muset zaplatit ze svého a co jim proplatí úřady. „Náklady na taxíky proplaceny nebudou. Je třeba využít veřejnou dopravu. Pokud cestujete do Berlína osobním vozem, bude vám proplaceno 0,20 eura za ujetý kilometr,“ citoval z dopisu rozeslaného radnicí deník Bild.

„Chtějí za každou cenu ušetřit. Ani se nepokusili nás vyslechnout a zjistit, co potřebujeme. A svým jednáním tak ještě zhoršili naši bolest,“ uvedl švagr Izraelky Dalie Elyakimové, která loňský útok nepřežila. „Právě nyní, když vychází najevo, kolika chyb se úřady i stát dopustily, bych očekávala s ohledem na naši bolest jistou velkorysost,“ dodala jedna ze zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...