Německo vzpomínalo na oběti útoku v Berlíně. Pozvání na pietu doprovázelo nepříjemné faux pas

V Berlíně byl v poledne odhalen památník loňského teroristického útoku, při kterém zemřelo 12 lidí. Tragédii nově připomínají jména obětí vyvedená na schodech k Pamětnímu kostelu císaře Viléma a zlatá stružka. Ve 20:02, tedy přesně v čase, kdy loni najel útočník s kamionem mezi návštěvníky vánočního trhu, se Berlínem na 12 minut rozezněly kostelní zvony.

Vedle rodin obětí tragédie se pietního aktu v centru Berlína účastnila kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier.

Připomínku loňského útoku provázejí zvýšená bezpečnostní opatření
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

„Truchlíme za dvanáct lidí z Německa, Polska, Česka, Ukrajiny, Itálie a Izraele. Za ženy a muže, kteří v Berlíně žili, pracovali nebo jej navštívili,“ pronesl během pietního ceremoniálu prezident Steinmeier. Připustil, že podpora ze strany úřadů přišla pozdě a nebyla dostatečná. „Musíme zjistit, kde došlo k chybám, abychom jim předcházeli. Tento útok se nikdy neměl stát. Ano, je hořké, že stát nemohl ochránit vaše blízké,“ dodal prezident.

„Nebyli jsme dostatečně připraveni na dopady takového teroristického útoku na postižené. Za to se obětem a pozůstalým můžeme jen omluvit,“ napsal zase ministr spravedlnosti Heiko Maas v příspěvku pro deník Tagesspiegel. „Jako primátor vás - příbuzné a zraněné - žádám o odpuštění za tyto chyby,“ uvedl pak v projevu při odhalení památníku berlínský primátor Michael Müller.

2 minuty
Události: Německo si připomíná památku obětí útoku v Berlíně
Zdroj: ČT24

V den prvního výročí útoku zůstal trh uzavřen, stejně jako některé okolní ulice. Na místě jsou stovky policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sil, řada z nich s automatickými zbraněmi. Okolo náměstí Breitscheidplatz jsou také desítky policejních a záchranářských aut a nejméně jeden obrněný vůz.

Na místo útoku nosili lidé květiny a svíčky celý rok. Nyní zde vznikl i oficiální památník, i když jeho podobu někteří z příbuzných obětí kritizují. „Myslím, že je důležité, aby tam ten památník byl. Aby se nezapomnělo na to, že se tady něco stalo,“ řekl Čech Petr Čižmár, který při loňském útoku přišel o manželku Naďu.

Merkelová se po kritice sešla s pozůstalými

v předvečer prvního výročí tragédie se s příbuznými obětí sešla kancléřka Merkelová. Ti ji před několika týdny napsali otevřený dopis, v němž tvrdě kritizovali jak postup německých úřadů, tak i politiků včetné jí samotné. V Německu „chybí základní profesionalita v zacházení s terorismem“, napsali.

Paní kancléřko, útok na náměstí Breitscheidplatz je i tragickým důsledkem politické nečinnosti vaší vlády. V době, kdy se výrazně zvýšilo ohrožení islámskými radikály, jste propásla možnost včas zvýšit prostředky a reformovat spletité struktury úřadů pro boj s tímto nebezpečím.
Z dopisu příbuzných obětí kancléřce Merkelové:

Že Německo selhalo, je přesvědčen i Petr Čižmár. Chce, aby vedení policie, které se podle něj dopustilo řady vážných chyb, konečně přijalo zodpovědnost a odstoupilo.

„To je prostě vážný problém, který tady existuje, to je realita, to že celý stát selhal takovým způsobem, že došlo k velké sérii velice vážných chyb ze strany policie, tajných služeb a tak dále,“ řekl Čižmár. Už ho prý unavuje číst o stále nových pochybeních v případu.

Německé úřady tuniského islamistu Anise Amriho, který používal řadu falešných identit, několik měsíců sledovaly a věděly, že porušuje zákony a prodává drogy, ale přesto nebyl zatčen. Podle některých informací ho úřady nechaly na svobodě záměrně - kvůli jeho vazbám na další radikály v Německu a Libyi.

„Vidím hlavní problém v tom, co se stalo před útokem. Že k němu vůbec došlo a že policie tak strašně pochybila,“ řekl Čižmár redaktorovi ČT Václavu Černohorskému. Na chyby úřadů se osobně zeptal šéfky německé vlády. Merkelová mu přislíbila, že se postará o to, aby se všechno vyjasnilo.

Kdo převezme odpovědnost?

Kancléřky se ptal i na převzetí zodpovědnosti, na což mu odvětila, že vyšetřování v případu ještě neskončilo. I tak je podle Čižmára, který se zdráhá uvěřit, že by německá policie byla skutečně tak nekompetentní, načase, aby někdo osobní zodpovědnost převzal. „Nejvyšší činitelé, kteří v policii působí, by odstoupit měli, protože nad celým aparátem stojí a tím pádem by měli nést zodpovědnost,“ míní. Případná rezignace Merkelové by podle něj asi nepomohla.

Rok po útoku, který ho připravil o čtyřiatřicetiletou manželku Naďu, se Čižmár teprve smiřuje s tím, co se stalo. „Samozřejmě, to zdaleka ještě není uzavřeno. Ani já sám v sobě to nemohu uzavřít,“ uvedl.

Opakovaně o tom mluví i se svým šestiletým synem, kterého vychovává sám. „Mluvím s ním, co nejotevřeněji umím. Samozřejmě, že on to chápe do jisté míry, těžko bych mohl říct, že na sto procent, ale částečně určitě. A jistě během jeho života ještě přijdou otázky, které se budu snažit zodpovědět tak, abych mu vysvětlil, co se stalo, pokud tomu budu sám rozumět,“ řekl Čižmár.

Merkelová má na rukou krev, je přesvědčena matka polského řidiče

Kritikou na adresu kancléřky a německých úřadů nešetří ani rodiče polského řidiče kamionu, který se stal loni první obětí Anise Amriho. 

Lukasze Urbana v jeho voze, ve kterém čekal na vyložení nákladu, zastřelil Amri 19. prosince večer. Několik desítek minut poté s kamionem zaútočil na Breitscheidplatzu.

„Chci paní Merkelové říci, že má na svých rukou krev mého syna,“ vzkazuje Janina Urbanová. Kancléřce mimo jiné vyčítá, že rodině po útoku ani nezaslala osobní kondolenci.

Třiadvacetiletý Tunisan Anis Amri najel 19. prosince 2016 kolem osmé hodiny večer s ukradeným kamionem do lidí na vánočním trhu na náměstí Breitscheidplatz v centru Berlína.

Útok si vyžádal 12 obětí. Automobil zabil 11 lidí, včetně Češky Nadi Čižmárové, která dlouhodobě pracovala v Německu. Čižmárová se stala první českou obětí teroristického útoku v Evropě. Další obětí byl polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 70 lidí bylo zraněno.

Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii. K útoku se přihlásil Islámský stát (IS), který Amriho označil za svého bojovníka.

Amrimu se po útoku podařilo prchnout a přes západní Evropu se dostal až na sever Itálie, kde jej policisté v Sesto San Giovanni 23. prosince během rutinní kontroly odhalili a následně v sebeobraně zastřelili. Než se dostal do Itálie, projel Amri Nizozemsko, Belgii a Francii.

Ze závěrečné zprávy zvláštního vyšetřovatele vyplynulo, že útoku se dalo zabránit a že policie udělala řadu chyb. Úřadům byl totiž Amri známý jako nebezpečný radikál. Vzhledem k tomu, že obchodoval s drogami a měl zfalšované osobní dokumenty, mohly ho úřady po zadržení v jižním Německu 30. července loňského roku až několik měsíců držet ve vazbě a možná i deportovat.

Místo útoku na náměstí Breitscheidplatz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Úřady slíbily změnu přístupu. Pozvání na pietu ale příliš citlivé nebylo

I na základě stížností příbuzných obětí hodlají německé úřady do budoucna změnit přístup k pozůstalým a zraněným. Vládní zmocněnec pro oběti útoku Kurt Beck minulý týden navrhl mimo jiné i to, aby se jim usnadnil přístup k pomoci přes jedno koordinační centrum. Vyslovil se také pro vyšší finanční odškodnění, což už vláda přislíbila.

Rychleji by také mělo probíhat informování rodin obětí o úmrtí či zranění jejich příbuzných. V případě loňského útoku trvalo dva až tři dny, než se úřady na příbuzné obrátily. Identitu obětí přitom znaly už po několika hodinách.

Navzdory všem slibům se ale berlínská radnice dopustila dalšího přehmatu. Při rozesílání pozvánek na úterní pietní akce rodinám obětí přesně vypočítala, co si budou muset zaplatit ze svého a co jim proplatí úřady. „Náklady na taxíky proplaceny nebudou. Je třeba využít veřejnou dopravu. Pokud cestujete do Berlína osobním vozem, bude vám proplaceno 0,20 eura za ujetý kilometr,“ citoval z dopisu rozeslaného radnicí deník Bild.

„Chtějí za každou cenu ušetřit. Ani se nepokusili nás vyslechnout a zjistit, co potřebujeme. A svým jednáním tak ještě zhoršili naši bolest,“ uvedl švagr Izraelky Dalie Elyakimové, která loňský útok nepřežila. „Právě nyní, když vychází najevo, kolika chyb se úřady i stát dopustily, bych očekávala s ohledem na naši bolest jistou velkorysost,“ dodala jedna ze zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 31 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 40 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...