Německo půjčí Národnímu muzeu originál mnichovské dohody

Berlín/Praha - Německé ministerstvo zahraničí se rozhodlo zapůjčit do České republiky originál mnichovské dohody ze září roku 1938, podle níž Československo tehdy muselo do dvou týdnů odstoupit své pohraničí nacistickému Německu. Berlín dříve zapůjčení dokumentu z bezpečnostních důvodů odmítal a Praze poskytl pouze kopii, která má být trvale vystavena v Kolovratském paláci v areálu Senátu. Zapůjčení originálu dohody potvrdilo berlínské ministerstvo zahraničí a ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Češi tak vůbec poprvé uvidí dohodu ve dvojjazyčném německo-anglickém originále. Národní muzeum stále jedná o zapůjčení smluv také s Italy a Francouzi. Pokud se to podaří, bude to podle vedoucího oddělení novodobých českých dějin Národního muzea Marka Junka světový unikát, kdy bude dohoda vůbec poprvé vystavena ve všech čtyřech verzích. O zapůjčení dohody se s Německem jednalo rok, upřesnil Junek.

Berlín se k zapůjčení originálu stavěl odmítavě, protože se obával poškození historického dokumentu. Z tohoto důvodu obdržela Praha 22. července nejdříve pouze kopii. Tehdy ji převzal předseda Senátu Přemysl Sobotka. Právě v prostorách Kolovratského paláce byla 30. září 1938 s dohodou seznámena tehdejší úřednická československá vláda generála Jana Syrového. „Skutečnost, že jsme se teď originál dokumentu rozhodli zapůjčit do Prahy, podtrhuje, jak dobré vztahy v současné době mezi Německem a Českem panují,“ řekl Českému rozhlasu mluvčí německého ministerstva Andreas Peschke.

Jak ve Studiu ČT24 uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš, mnichovskou dohodu pro výstavu Republika 1918-1939 zapůjčí i britská strana. Obě dorazí do České republiky kolem 26. října, v předvečer versnisáže výstavy. Itálie nechce, podobně jako donedávna Německo, takto významný dokument zapůjčit do zahraničí, a podle Lukeše se s italskou stranou stále jedná, stejně jako s Francií. Tam je ale situace poněkud složitější, protože smlouva se během druhé světové války ztratila.

Historici se dodnes přou, v kolika exemplářích byla mnichovská dohoda 29. září 1938 podepsána. Němci tvrdí, že jsou pouze dva, které zůstaly uloženy v Německu. Ostatní tři signatářské země údajně dostaly své kopie až o pár týdnů později. Podle některých historiků ale jsou originály čtyři.

Jeden z nejdůležitějších dokumentů české moderní historie má být pojištěný na vysokou částku a do Prahy by ho měl přivézt zvláštní kurýr. Převoz vzácných dokumentů budou hlídat specialisté z Útvaru rychlého nasazení. Originály mnichovské dohody by měly být vystaveny od 28. října v prostorách Národního muzea v rámci výstavy nazvané Republika 1918-1939 ve speciálních skleněných trezorech, stejně jako loni Věstonická venuše.

Vůbec poprvé byl originál vystaven loni ve Zwieselu na německé straně Šumavy. Bavorská zemská vláda tam uspořádala od května do října 2007 výstavu s názvem Bavorsko-Čechy: 1500 let sousedství, která mapovala kulturu a historii vztahů mezi oběma zeměmi. Už tehdy si ho prohlédly i tisíce českých návštěvníků.

Česká republika si v těchto dnech připomíná osudové dny, které před sedmdesáti lety vyústily 29. září v sepsání mnichovské dohody. V ní západní mocnosti - Francie a Velká Británie - za přispění fašistické Itálie vyjádřily souhlas s Hitlerovým požadavkem na rozsáhlé pohraničí oblasti Československa, ve kterém tehdy žila početná německá menšina. Československo k jednáním v Mnichově nebylo přizváno, o jeho výsledcích bylo pouze informováno.

Dohoda byla zpočátku vydávána za akt, který Evropě zajistí mír. Klíčovou roli v tom sehrála Velká Británie, kterou, na rozdíl od Francie, nevázala s Československem spojenecká smlouva. Britský premiér Chamberlain - hlavní představitel tzv. politiky appeasementu (usmiřování) - nepovažoval za nutné, aby se Británie vojensky angažovala v „nějakém sporu ve vzdálené zemi, mezi lidmi, o nichž nic nevíme“, a věřil v dohodu s Hitlerem.

Historikové a odborníci v souvislosti se 70. výročím podepsání mnichovské dohody v uplynulých dnech doma i v zahraničí diskutovali o celoevropském kontextu dohody nebo o možnostech tehdejší armády a potenciální myšlence vojenské obrany československého území. Režisér Miloš Forman a dramatik a bývalý český prezident Václav Havel také nyní připravují společně scénář k novému filmu, jehož tématem budou právě okolnosti mnichovské dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chci být osobně zapojen do výběru příštího lídra Íránu, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího za nepřijatelnou volbu. Šéf Bílého domu to řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.
17:38Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izrael urguje statisíce obyvatel Bejrútu k evakuaci

Izraelská armáda vyzvala stovky tisíc obyvatel jižního předměstí Bejrútu k okamžité evakuaci, napsala agentura AFP. Lidé mají odcházet pouze směrem na sever a na východ. Jakýkoliv pohyb jižním směrem může podle armády znamenat ohrožení životů. Už ve středu vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Lítání, která leží asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Armáda to zdůvodnila vojenskými operacemi proti teroristickému hnutí Hizballáh.
14:48Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izrael útočí na Teherán, Emiráty hlásí zraněné. Katar vyhlásil stav nouze

Íránské drony zranily v Abú Dhabí v Emirátech šest lidí. Katarské úřady vyhlásily stav nouze po explozích v Dauhá, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Izraelské letectvo ráno udeřilo na pozice režimu v Teheránu. Írán opakovaně vyslal balistické rakety na židovský stát, podle agentury AFP byly v Jeruzalémě slyšet výbuchy. Mohutná exploze se ozvala i na tankeru kotvícím u břehů Kuvajtu, jeho posádka je ale v bezpečí, uvedla Britská vojenská námořní služba (UKMTO).
05:02Aktualizovánopřed 37 mminutami

Kubu zasáhl rozsáhlý blackout

Masový výpadek elektřiny zasáhl většinu Kuby, uvedla ve středu tamní státní energetická společnost. Další výpadek v dodávkách proudu nastal i ve čtvrtek. Komunistická vláda na Kubě v poslední době čelí tlaku Trumpovy administrativy, která omezila dodávky ropy do země a ovlivňuje tak i jejich energetiku. Kuba však zažila několik velkých blackoutů ještě před americkými ropnými restrikcemi. Výpadek donutil vládu přerozdělovat klíčové služby jako vývoz odpadu a dopravu. Omezení energií však nezastavilo život ostrovního státu.
11:17Aktualizovánopřed 46 mminutami

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánském Nachičevanu, uvedlo Baku

Letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan zasáhl dron vypuštěný z Íránu, uvedlo ministerstvo zahraničí v Baku. Informovalo také o dopadu jiného bezpilotního letounu u školy. Incident si dle úřadů vyžádal čtyři zraněné, diplomacie v Baku si předvolala íránského diplomata. Ázerbájdžánský resort obrany sdělil, že takové útoky nenechá bez odpovědi. Íránská armáda dle agentury AFP popřela, že by podnikla dronový útok na Ázerbájdžán.
10:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko riskuje, že bude mezi státy NATO s nejnižšími výdaji na obranu, řekl velvyslanec USA

Česko v návrhu státního rozpočtu na letošní rok podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO), co se týče jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Podle Merricka hrozí i to, že nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády. Letošní navrhovaný rozpočet je maximum možného pro tento rok, reagoval premiér Andrej Babiš (ANO).
15:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
před 3 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 3 hhodinami
Načítání...