Německo půjčí Národnímu muzeu originál mnichovské dohody

Berlín/Praha - Německé ministerstvo zahraničí se rozhodlo zapůjčit do České republiky originál mnichovské dohody ze září roku 1938, podle níž Československo tehdy muselo do dvou týdnů odstoupit své pohraničí nacistickému Německu. Berlín dříve zapůjčení dokumentu z bezpečnostních důvodů odmítal a Praze poskytl pouze kopii, která má být trvale vystavena v Kolovratském paláci v areálu Senátu. Zapůjčení originálu dohody potvrdilo berlínské ministerstvo zahraničí a ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Češi tak vůbec poprvé uvidí dohodu ve dvojjazyčném německo-anglickém originále. Národní muzeum stále jedná o zapůjčení smluv také s Italy a Francouzi. Pokud se to podaří, bude to podle vedoucího oddělení novodobých českých dějin Národního muzea Marka Junka světový unikát, kdy bude dohoda vůbec poprvé vystavena ve všech čtyřech verzích. O zapůjčení dohody se s Německem jednalo rok, upřesnil Junek.

Berlín se k zapůjčení originálu stavěl odmítavě, protože se obával poškození historického dokumentu. Z tohoto důvodu obdržela Praha 22. července nejdříve pouze kopii. Tehdy ji převzal předseda Senátu Přemysl Sobotka. Právě v prostorách Kolovratského paláce byla 30. září 1938 s dohodou seznámena tehdejší úřednická československá vláda generála Jana Syrového. „Skutečnost, že jsme se teď originál dokumentu rozhodli zapůjčit do Prahy, podtrhuje, jak dobré vztahy v současné době mezi Německem a Českem panují,“ řekl Českému rozhlasu mluvčí německého ministerstva Andreas Peschke.

Jak ve Studiu ČT24 uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš, mnichovskou dohodu pro výstavu Republika 1918-1939 zapůjčí i britská strana. Obě dorazí do České republiky kolem 26. října, v předvečer versnisáže výstavy. Itálie nechce, podobně jako donedávna Německo, takto významný dokument zapůjčit do zahraničí, a podle Lukeše se s italskou stranou stále jedná, stejně jako s Francií. Tam je ale situace poněkud složitější, protože smlouva se během druhé světové války ztratila.

Historici se dodnes přou, v kolika exemplářích byla mnichovská dohoda 29. září 1938 podepsána. Němci tvrdí, že jsou pouze dva, které zůstaly uloženy v Německu. Ostatní tři signatářské země údajně dostaly své kopie až o pár týdnů později. Podle některých historiků ale jsou originály čtyři.

Jeden z nejdůležitějších dokumentů české moderní historie má být pojištěný na vysokou částku a do Prahy by ho měl přivézt zvláštní kurýr. Převoz vzácných dokumentů budou hlídat specialisté z Útvaru rychlého nasazení. Originály mnichovské dohody by měly být vystaveny od 28. října v prostorách Národního muzea v rámci výstavy nazvané Republika 1918-1939 ve speciálních skleněných trezorech, stejně jako loni Věstonická venuše.

Vůbec poprvé byl originál vystaven loni ve Zwieselu na německé straně Šumavy. Bavorská zemská vláda tam uspořádala od května do října 2007 výstavu s názvem Bavorsko-Čechy: 1500 let sousedství, která mapovala kulturu a historii vztahů mezi oběma zeměmi. Už tehdy si ho prohlédly i tisíce českých návštěvníků.

Česká republika si v těchto dnech připomíná osudové dny, které před sedmdesáti lety vyústily 29. září v sepsání mnichovské dohody. V ní západní mocnosti - Francie a Velká Británie - za přispění fašistické Itálie vyjádřily souhlas s Hitlerovým požadavkem na rozsáhlé pohraničí oblasti Československa, ve kterém tehdy žila početná německá menšina. Československo k jednáním v Mnichově nebylo přizváno, o jeho výsledcích bylo pouze informováno.

Dohoda byla zpočátku vydávána za akt, který Evropě zajistí mír. Klíčovou roli v tom sehrála Velká Británie, kterou, na rozdíl od Francie, nevázala s Československem spojenecká smlouva. Britský premiér Chamberlain - hlavní představitel tzv. politiky appeasementu (usmiřování) - nepovažoval za nutné, aby se Británie vojensky angažovala v „nějakém sporu ve vzdálené zemi, mezi lidmi, o nichž nic nevíme“, a věřil v dohodu s Hitlerem.

Historikové a odborníci v souvislosti se 70. výročím podepsání mnichovské dohody v uplynulých dnech doma i v zahraničí diskutovali o celoevropském kontextu dohody nebo o možnostech tehdejší armády a potenciální myšlence vojenské obrany československého území. Režisér Miloš Forman a dramatik a bývalý český prezident Václav Havel také nyní připravují společně scénář k novému filmu, jehož tématem budou právě okolnosti mnichovské dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 3 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 8 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 10 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 10 hhodinami
Načítání...