Německý parlament se vyslovil pro stažení vojáků bundeswehru z turecké letecké základny Incirlik. Zhruba 260 německých vojáků, kteří se účastní boje proti takzvanému Islámskému státu (IS), se přesune na jordánskou základnu Azrak. Stažení vojáků ze spojenecké země NATO je vyústěním opakovaného sporu o návštěvy německých poslanců u vojáků bundeswehru. Kromě toho komplikuje vztahy Berlína a Ankary i řada dalších neshod.
Spolkový sněm se pro přesun vojáků vyslovil velkou většinou. Pro stažení z Turecka byly všechny parlamentní strany, poslanecké frakce Zelených a Levice ale zároveň požadovaly, aby se vojáci z Turecka vrátili rovnou domů, což se nestane.
V Německu je vojsko silně vnímáno jako parlamentní armáda, a proto jsou poslanecké návštěvy u vojáků pro Berlín nezbytností. Zdůraznění role parlamentu bylo také důvodem, proč o přesunu hlasoval Spolkový sněm. Čistě formálně by tak činit nemusel, protože o transferu už rozhodla vláda.
Ankara rozhodnutí nevpustit na Incirlik německé poslance zdůvodnila tím, že „vnitřní politická situace“ v Turecku nyní takové návštěvy neumožňuje.
Krok Ankary je o to zvláštnější, že nemá problém s tím, aby němečtí poslanci navštěvovali své vojáky na další turecké základně Konya. Rozdíl je podle pozorovatelů v tom, že zatímco v Incirliku jsou němečtí vojáci na základě dvoustranných dohod, na Konye jsou v rámci dohody celé Severoatlantické aliance.
Přesun by měl skončit do konce září
Vojáky, letadla a další technické vybavení chce Německo z Incirliku začít stahovat na začátku července. Německý tankovací letoun by měl být v Jordánsku v provozu už v polovině července, pozorovací letouny Tornado se budou přesouvat od srpna do září. Od října by měly znovu startovat podle plánu.
Německo se z Incirliku účastní mezinárodní mise, jejímž úkolem je bojovat proti radikálům z hnutí Islámský stát. Do přímých bojových akcí se ale bundeswehr nezapojuje, z letadel monitoruje dění a pomáhá koaličním jednotkám s tankováním.
Vztahy mezi Německem a Tureckem se v posledním roce prudce zhoršily. Přispěl k tomu mimo jiné tvrdý postup Ankary vůči skutečným i domnělým odpůrcům po loňském pokusu části armády o státní převrat i německá kritika tohoto postupu.
Další diplomatická roztržka vypukla poté, co německá města zakázala tureckým vládním politikům agitovat před dubnovým referendem o změnách ústavy na německém území. Turečtí politici pak opakovaně německé praktiky přirovnali k těm nacistickým.
V neposlední řadě má na vzájemné vztahy silně negativní dopad i případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, který je už několik měsíců v Turecku držen ve vazbě; podle Berlína bezdůvodně.
