Německo chce po záplavách požádat o peníze z unijního fondu solidarity, píše Reuters

Německo chce po katastrofálních povodních z minulého týdne požádat o peníze z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), který členské země využívají v případech živelních pohrom. Uvedla to agentura Reuters, která má k dispozici předběžný plán vládní pomoci. Okamžitá pomoc zasaženým oblastem ze spolkových i zemských zdrojů by měla dosáhnout výše 400 milionů eur (10,3 miliardy korun).

Záplavy, které západní část Německa postihly po středečních bouřkách a lijácích a které v sobotu zasáhly i východ země, si podle aktuálních údajů vyžádaly nejméně 165 lidských životů.

V Porýní-Falci, konkrétně v nejhůře postiženém okrese Ahrweiler, registrují 117 mrtvých a 749 zraněných. V Severním Porýní-Vestfálsku evidují 46 obětí, dva lidé zemřeli také v Bavorsku.

Spolková vláda se podle vládního dokumentu chystá zasaženým oblastem poskytnout okamžitou finanční pomoc ve výši 200 milionů eur (5,1 miliardy korun). Směřovat by měla na opravu domů a zničené infrastruktury a také na podporu lidem v krizové situaci.

Pokud spolkové země přispějí dalšími 200 miliony eur, na okamžitou pomoc bude k dispozici celkem 400 milionů. O této částce podle agentury DPA hovořil již v neděli spolkový ministr financí Olaf Scholz.

Šéf poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Alexander Dobrindt v pondělí DPA sdělil, že stát poskytne lidem postiženým katastrofou „pomoc v rekordní výši“. „Teď potřebujeme ofenzivu solidarity pro okamžitou pomoc a obnovu pro zaplavené oblasti,“ řekl.

Obnova zasažených míst může trvat i roky

O vládní pomoci pro zasažené oblasti, zejména v Porýní-Falci a Severním Porýní-Vestfálsku, bude kabinet kancléřky Angely Merkelové jednat ve středu.

Bavorská vláda v úterý oznámila, že pro osm zvlášť postižených okresů v této spolkové zemi okamžitě vyčlení 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). Nejhůře zasažená přívalovými dešti a následnými povodněmi byla o víkendu oblast Berchtesgadenských Alp, kde rozvodněná řeka Ache připravila o život dva lidi.

Unijní fond, který by měl Berlínu nyní pomoci, vznikl v létě roku 2002 jako odezva na rozsáhlé záplavy v zemích střední Evropy. Od té doby byly prostředky z něj využity při osmi desítkách katastrof, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení, ale i období katastrofálního sucha. Česko z něj prostředky získalo po povodních v letech 2002, 2010 a 2013. O pomoc z EUSF požádala koncem června vláda Andreje Babiše (ANO) také v souvislosti s katastrofou způsobenou tornádem na jižní Moravě.

Ačkoliv nebyly celkové povodňové škody dosud vyčísleny, obnova zatopených oblastí v Německu může podle odhadů trvat roky. „Po záplavách na Labi v roce 2002 trvalo asi tři roky, než byly odstraněny největší škody, a pět let, než postižené oblasti vypadaly opět normálně,“ řekl DPA šéf sdružení podnikatelů ve stavebnictví (ZDB) Reinhardt Quast.

Do zaplavených oblastí míří očkovací autobus

Agentura DPA mezitím informovala, že v povodněmi nejhůře postižených oblastech bude kvůli obavám z šíření koronaviru působit očkovací autobus. Lidé si do něj budou moci přijít pro vakcínu či test  bez předchozího objednání.

Autobus očkovacího centra v Koblenzu se tak ještě v úterý přemístí do města Bad Neuenahr-Ahrweiler, kde začne s očkováním obyvatelstva vakcínami BioNTech a Johnson & Johnson.

Mluvčí ministra zdravotnictví spolkové země Porýní-Falce zdůraznil, že očkování a testování jsou nejdůležitější preventivní opatření proti nárůstu počtu nákaz. „Vzhledem k infrastruktuře, která je takto poničená, tu existuje nebezpečí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 46 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...