Kyjev – Německo-francouzská mírová iniciativa zatím boje v Donbasu nezastavila. Podle ukrajinské armády padlo za posledních 24 hodin 70 rebelů. Německá rozvědka navíc tvrdí, že konflikt si už vyžádal 50 tisíc mrtvých. Informoval o tom německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS). Šéfka evropské diplomacie vyzvala svět k poskytnutí větší finanční pomoci Ukrajině. Podle ní je to stejně důležité jako zastavení bojů.
Podle Kyjeva bylo od soboty zabito 70 proruských separatistů. Armádě se prý zároveň podařilo nepříteli zničit 14 kusů bojové techniky, včetně tanků, raketometů, samohybných děl a automobilů. Separatisté zatím žádné informace nesdělili, potvrdili pouze, že se bojovalo na 50 místech frontové linie.
13. ruský konvoj už je v Doněcku
Bojuje se hlavně o strategické město Debalceve na frontové linii, odkud už uprchly tisíce lidí. „Exploze byly slyšet i jinde – třeba v Doněcku. Vládním jednotkám se podařilo odvrátit několik útoků povstalců,“ konstatoval zpravodaj ČT Miroslav Karas. Do Doněcku dorazil už třináctý konvoj s humanitární pomocí z Ruska.
Kalašnikovy a děla hřmí téměř po celé hranici rebely dobytého území. Kyjev podezírá proruské povstalce, že se na pozadí diplomatické snahy o mír pokoušejí na poslední chvíli zabrat co nejvíc. Tvrdí také, že v oblasti přibývá tanků, děl i bojovníků z Ruska. „Podle našich informací nahromadili ruští teroristé další síly na útok ve směru na Debalceve a Mariupol,“ konstatoval mluvčí ukrajinské armády Volodomyr Poljovyj. O ruské podpoře nepochybují ani Spojené státy a Velká Británie. Kroky Vladimira Putina podle diplomatů škodí jak Ukrajině, tak Rusku a zbytku světa.
Počet mrtvých? Údaje se liší o desítky tisíc
Podle OSN si konflikt na východě Ukrajiny od dubna vyžádal životy kolem 5 400 lidí. Ukrajinský prezident Petro Porošenko na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl, že bylo zabito 1 432 vojáků a více než 5 600 civilistů. FAS ale s odkazem na německé zpravodajské služby hovoří až o 50 tisících mrtvých.
Porošenko proto v Mnichově opět požádal Evropu o vojenskou pomoc – jedině tak se prý konflikt podaří vyřešit. Většina evropských států, včetně Německa nebo Česka je ale proti, spekuluje se o tom, že by zbraně Kyjevu mohl poskytnout Washington.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová:
„Kromě hledání řešení konfliktu musíme současně usilovat i o to, aby se z Ukrajiny stal fungující stát. Proto podporujeme Ukrajinu v jejím reformním úsilí a jsem vděčná ukrajinské vládě, že je k němu odhodlána i v těžkých časech. To je důvod, proč jsme makroekonomickou podporu Ukrajiny zvýšili o 1,8 miliardy eur (50 miliard korun). Ale od mezinárodního společenství je třeba mnohem, mnohem víc.“
Dnes bude pokračovat také jednání o mírové dohodě, kterou budou společně řešit prezidenti Francie, Ruska, Ukrajiny a německá kancléřka. O obsahu dohody se zatím spekuluje. Jak uvedl včera francouzský prezident Francoise Hollande, zahrnovat by měla třeba vytvoření demilitarizované zóny na obou stranách fronty a posílení autonomie Donbasu.
Porošenko odmítá dát rebelům větší území
Rebelové by zároveň mohli podle Hollanda dostat větší autonomii. Ukrajinský prezident už ale avizoval, že změny demarkační linie dohodnuté v Minsku nepřipadají v úvahu. „Máme absolutně jasnou vzdálenost, ze které bychom měli stáhnout dělostřelectvo, tanky a další techniku. Někde je to osm, jinde 17 a taky 25 kilometrů. Jsme ochotní diskutovat o časovém plánu a počtu kilometrů,“ podotkl Porošenko.
Do mírového plánu vkládá Hollande poslední naději. Angela Merkelová je k dohodě skeptičtější. Šéf Kremlu se divá na plán pozitivně. „Nebudeme s nikým vést válku. Budeme spolupracovat se všemi, přes všechny ty pokusy včetně takzvaných sankcí,“ tvrdí Vladimir Putin.
