Postup ruských vojsk u Kyjeva se prakticky zastavil. Ukrajina ale oznámila, že její síly ztratily přístup k Azovskému moři. Prezident Volodymyr Zelenskyj znovu vyzval Moskvu k intenzivním rozhovorům o příměří, jinak se bude z válečných ztrát vzpamatovávat ještě generace. Kritická situace panuje dál v Mariupolu, v Luhanské oblasti má být otevřen humanitární koridor. Boje pokračují, ruská armáda tvrdí, že použila hypersonické střely Kinžal.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Za nejhorší frontu celé války tamní úřady označují Mariupol. Míst zcela bez válečných jizev už je tam minimum. Téměř celý Mariupol je poškozený nebo zničený. Boje se přesunuly do centra města. Odřízly záchranáře i od zříceného divadla – boje tak dál komplikují záchranu uvězněných stovek lidí.
Ukrajinské ministerstvo obrany přiznalo, že Ukrajina během ruského obléhání Mariupolu ztratila přístup k Azovskému moři. Uvádí, že pouze „dočasně“. „Pokusili jsme se poskytnout leteckou podporu Mariupolu. Nebyla úspěšná, slušně řečeno,“ sdělil poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. Rusové tvrdili už 1. března, že převzali kontrolu nad celým pobřežím Azovského moře.
Obránci Mariupolu odmítli podle agentury Unian kapitulaci. Podle poradce ukrajinského prezidenta se k městu nemohou dostat další posily, které jsou příliš daleko přes otevřenou step.
Tvrdé boje se vedou v Mariupolu o velké ocelárny Azovstal, prohlásil v sobotu podle ruskojazyčné verze BBC poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. „Bojuje se o Azovstal. Můžu říct, že jsme tohoto ekonomického giganta ztratili. Jedna z největší metalurgických továren v Evropě je v tuto chvíli ničena,“ řekl Denysenko.
Mrtví po útoku na kasárny u města Mykolajiv
Kasárna u města Mykolajiv na jihu se podle ukrajinského poslance Hončarenka stala v pátek brzy ráno terčem útoku ruské armády, která proti němu použila střely s plochou dráhou letu Kalibr. „Zemřely desítky lidí,“ řekl poslanec. Starosta Mykolajiva uvedl, že vzhledem k tomu, že ruské jednotky vedly útok z území sousední Chersonské oblasti, nestihlo město ani včas vyhlásit letecký poplach.
Svědci podle agentury AFP potvrdili, že ruský útok na kasárna blízko ukrajinského Mykolajivu si vyžádal desítky mrtvých. „V kasárnách spalo minimálně dvě stě vojáků,“ řekl agentuře AFP na místě incidentu dvaadvacetiletý Maksym. „Nejméně padesát těl záchranáři vynesli ven. Nevíme, kolik jich ještě zůstává pod troskami,“ dodal. Další z ukrajinských vojáků na místě, Jevhen, odhadl počet obětí útoku na stovku.
Zpravodajský server BBC News s odvoláním na své zdroje rovněž napsal, že v kasárnách bylo asi dvě stě lidí, z nichž mnoho zemřelo. Do tří místních nemocnic bylo převezeno 57 lidí zraněných při útoku, dodává BBC.
Mykolajiv leží na místě, kde řeka Jižní Bug ústí do Černého moře a mohl by posloužit jako východisko pro útok na ještě významnější přístav Oděsa. V posledních týdnech je oblast terčem intenzivního ruského ostřelování, i když ve městě samotném panuje podle BBC relativní klid a v ulicích je stále vidět dost aut i civilistů.
Stabilní situace je zřejmě u Kyjeva. Ukrajinská armáda hlásí, že se jí tam znovu podařilo odrazit útoky. „Frontové linie se v oblasti kolem Kyjeva prakticky nehýbou. Podle některých informací se ruské jednotky snaží v pozicích zakopat. Což by znamenalo, že čekají na posily, na přeskupení dalších jednotek, ještě před tím, než by mohl přijít často zmiňovaný frontální útok na Kyjev,“ upřesnil zvláštní zpravodaj ČT v Kyjevě Michal Kubal.
Ukrajinským ozbrojeným silám se pak podle generálního štábu podařilo zabít dalšího, již pátého ruského generála. „V důsledku dělostřeleckého úderu byl zabit velitel 8. armády Jižního vojenského okruhu generálporučík Andrej Mordvičev,“ sdělilo ukrajinské velení, podle nějž generál padl v Chersonské oblasti.
Ukrajinská prokuratura v sobotu informovala, že válka na Ukrajině si už vyžádala životy 112 dětí. Dalších 140 dětí utrpělo zranění. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) pak oznámil, že podle jeho dat od začátku invaze na Ukrajinu zahynulo již 847 civilistů. Skutečné počty zabitých i raněných jsou ovšem s největší pravděpodobností mnohem vyšší, protože pracovníkům OSN v terénu trvá často i dny, než se jim podaří ověřit informace o jednotlivých případech.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že od začátku invaze na Ukrajině zahynulo téměř 14 400 ruských vojáků. Rusové také přišli o tisíce kusů vojenské techniky a vybavení, konkrétně o 95 letadel, 115 vrtulníků, 1470 obrněných vozidel nebo 466 tanků, uvedla na svém twitterovém účtu ukrajinská diplomacie. Údaje ovšem není možné nezávisle ověřit.
Hypersonické zbraně
Ruská armáda v bojích na Ukrajině použila hypersonické střely Kinžal, uvedlo podle agentury TASS v sobotu ráno ruské ministerstvo obrany. Nadzvukové střely podle něj zničily velký podzemní sklad ukrajinských zbraní a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země. Zprávu nelze ověřit. Moskva dosud hypersonické střely v boji nepoužila.
Tyto zbraně se pohybují nejméně pětkrát větší rychlostí než zvuk a podle vojenských expertů proti nim v současné době neexistuje účinná obrana. V posledních letech tento typ výzbroje vyvíjí Rusko, Spojené státy, Čína i další země.
Analytik: Obě strany se snaží o lepší pozice na bojišti a tak i lepší pozici při vyjednávání
„Lze předpokládat, že Rusové se budou snažit obležená města úplně dobýt, aby si uvolnili síly pro postup jinde v zemi,“ uvedl analytik Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Je skeptický k tomu, že by bezprostředně proběhly přímé mírové rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, protože je zjevné, že obě strany se stále snaží o lepší pozice na bojišti a tak i lepší pozici při vyjednávání.
„Ofenziva se zadrhla a teď jsme svědky přeskupování sil,“ myslí si politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pokračování diplomatického jednání a jeho průtahy jsou podle něj jen snahou Moskvy získat čas a je evidentní, že Rusové nevyjednávají v dobré víře.
Podle něj plánem ruské invaze je podmanit si celou Ukrajinu a Putin se nespokojí s okupací části území. „O tom, že má snahu vyřešit ukrajinskou otázku jednou provždy, bych nepochyboval,“ říká politolog.
Humanitární koridory v sobotu
Z ukrajinských měst se v sobotu podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 6623 lidí. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně než v pátek, kdy počet evakuovaných přesáhl devět tisíc.
Od začátku ruské invaze bylo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuováno skoro 200 tisíc civilistů, upřesnila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
V sobotu se mělo otevřít celkem deset humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst a pro dopravu základních potřeb. Pokračovat měla mimo jiné i evakuace Mariupolu. Kromě něj dohoda zahrnula i čtyři města v Kyjevské oblasti a čtyři města v Luhanské oblasti. Do města Cherson obsazeného ruskou armádou měla být vyslána humanitární pomoc.
Civilisté z Mariupolu měli podle agentury Unian mířit humanitárním koridorem do města Záporoží. I toto město ale čelí podle místních úřadů útokům ruské armády. V pátek si tam útoky vyžádaly devět mrtvých a sedmnáct zraněných, město proto vyhlásilo osmatřicetihodinový zákaz vycházení. Zástupci mariupolské městské rady ale přišli s odlišnými informacemi. Ruští vojáci se podle nich snaží do Ruska násilím přemístit tisíce obyvatel města, zejména žen a dětí. Kam přesně, to nesdělili. Agentura AP upozornila, že jejich tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.
Jedním z mála civilistů, kterým se podařilo z Mariupolu dostat, byla sestra ukrajinského poslance Jaroslava Železniaka. „Po dvou týdnech neměli žádné jídlo a obchody byly zavřené, tak si řekla: Musím se pokusit najíst, ukrást někde nějaké jídlo, nebo tady zemřeme,“ řekl stanici BBC Železniak. „Na ulicích je mnoho mrtvol, mnoho budov je v plamenech, mnoho jich bylo zničeno,“ popsal situaci ve městě.
„Děti i staří lidé umírají. Město je zničené a bylo vymazáno z povrchu zemského,“ citovala AP Michaila Veršnina – policistu, který v troskách Mariupolu natočil video adresované západním vůdcům.
Zelenskyj obvinil Moskvu ze zločinů
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci z pátku na sobotu ve svém pravidelném nočním videoprojevu vyzval Moskvu ke smysluplným a upřímným mírovým rozhovorům, Rusko se podle něj jinak bude z války na Ukrajině zotavovat řadu generací. Kyjev podle něj od začátku nabízí mírové řešení. Obě strany spolu jednají již několik týdnů, rozhovory zatím nepřinesly zásadní průlom.
„Chci, aby mě teď všichni poslouchali, zejména v Moskvě. Nastal čas na setkání, je čas si promluvit,“ řekl. „Nastal čas obnovit územní celistvost Ukrajiny. V opačném případě budou ztráty pro Rusko tak velké, že vám bude zotavení trvat několik generací,“ dodal.
Ukrajinský prezident rovněž řekl, že Rusko úmyslně blokuje dodávky humanitární pomoci do měst, která jsou často pod silnou ruskou palbou. „Je to úmyslná taktika. Je to válečný zločin a budou se za to zodpovídat, na sto procent,“ poznamenal.
