Emmanuel Macron, který v prezidentských volbách minulý týden zvítězil nad nacionalistkou Marine Le Penovou, se oficiálně ujal úřadu francouzského prezidenta. Během slavnostní ceremonie v Elysejském paláci mu funkci předal její dosavadní vykonavatel, socialista Francois Hollande. Devětatřicetiletý centrista se tak stává historicky nejmladším přímo zvoleným prezidentem Francie.
S Hollandem, členem jehož levicové vlády Macron loni byl, hovořil nový prezident více než hodinu. V sídle hlavy státu si mimo jiné předali kódy k francouzským atomovým zbraním.
Hollande poté odjel do sídla socialistické strany, kde jej na budově uvítal plakát s nápisem „Merci“ (Děkujeme). V následujícím projevu uvedl, že zemi zanechává v lepším stavu, než ji přejímal. Na twitteru pak napsal, že posledních pět let procházel „strašlivými zkouškami“.
Macronova témata: terorismus a migrační krize
Macron se setkal také s nejvýše postavenými představiteli státu, končícím premiérem Bernardem Cazeneuvem, předsedou parlamentu a senátu. Prezidentem se oficiálně stal, když bývalý premiér a předseda ústavní rady Laurent Fabius slavnostně přečetl výsledky voleb.
Následně Macron pronesl inaugurační projev. V něm slíbil, že se postaví terorismu a autoritářství a udělá vše pro to, aby vyřešil světovou migrační krizi. Mezi další výzvy zařadil změnu klimatu a excesy kapitalismu ve světě. Zopakoval, že bude prosazovat reformu Evropské unie směrem k větší efektivitě a demokratičnosti a že reformami osvobodí francouzskou ekonomiku.
Už v pondělí by měl jmenovat předsedu vlády a o den později oznámit složení nového kabinetu. Čeká ho také první zahraniční návštěva – v Berlíně se sejde s kancléřkou Angelou Merkelovou. Chystá se prý také příští týden navštívit francouzské vojenské jednotky v zahraničí, pravděpodobně v africkém Mali.
