Brusel – Státy Severoatlantické aliance vyslyšely požadavek Spojených států a pošlou do Afghánistánu dalších 7000 vojáků. V příštím roce tak jednotky v Afghánistánu posílí dohromady o 37 000 vojáků, USA totiž do země vyšlou 30 000 mužů. Po jednání ministrů zahraničí států NATO a partnerů z ISAF to dnes řekl generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Z dalšího jednání vyplynulo, že NATO chce více spolupracovat s Ruskem v otázkách vojenství i mezinárodní bezpečnosti.
Jednání v Bruselu se účastnili zástupci více než 40 zemí, posily do Afghánistánu jich přislíbilo 25. Původně nabízel šéf NATO Anders Fogh Rasmussen posilu 5000 mužů, USA ale požadovaly dvakrát tolik. Nakonec tedy došlo k kompromisnímu počtu 7000 vojáků. „Nikdo by neměl očekávat okamžité výsledky,“ podotkl šéf NATO. Dodal ale vzápětí, že věří, že i tak se v budoucnu podaří dosáhnout stability v této zemi sužované násilnostmi i chudobou.
„Země podporují slova činy,“ řekl Rasmussen. „S těmi pravými zdroji můžeme uspět,“ prohlásil na tiskové konferenci po skončení pasáže o Afghánistánu. Mezi účastníky jednání byla i šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, který předtím novinářům řekla, že se Washington cítí ohlášenými posilami povzbuzen.
ČR bude mít v Afghánistánu 535 lidí
Několik zemí už účast svých vojáků i konkrétní čísla přislíbilo dříve. Itálie pošle tisícihlavý kontingent, Polsko a Británie o polovinu menší. Z Portugalska, Španělska a Slovenska se do boje proti Talibanu chystá několik set vojáků. Přidaly se i země bez členství v NATO – Gruzie a Jižní Korea.
Posílení kontingentu potvrdila i Česká republika, v příštím roce bude mít v Afghánistánu 535 lidí. Z toho je 335 členů Provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru, 110 vojáků na vrtulníkové základně a zhruba 60členný tým na letišti v Kábulu.
NATO a Rusko chtějí více spolupracovat
Z dnešního jednání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance vyplynulo, že NATO hodlá nadále zlepšovat vztahy s Ruskem. Společně chtějí zkoumat, jakým hrozbám svět čelí. Shodli se na tom s ruským ministrem zahraničí, který se jednání také účastnil.
S Lavrovem šéfové aliančních diplomacií probírali i návrhy ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na nový model evropské bezpečnosti. Podle šéfa NATO Anderse Fogha Rasmussena je sice aliance připravena o této věci jednat, nicméně v ní panuje shoda, že hlavním místem k podobným rozhovorům je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Blíž pak nechtěl ruské návrhy komentovat, neboť se s nimi teprve podrobněji seznámí. Zdůraznil nicméně, že i přes připravenost jednat případně s Ruskem pro spojence z bloku zůstane rámcem pro zajištění euroatlantické bezpečnosti právě NATO.
NATO pootevřelo dveře k členství Černé Hoře
Ministři zahraničí zemí NATO dnes odsouhlasili vstup Černé Hory do takzvaného akčního plánu členství (MAP). To je jakýmsi předstupněm k případnému budoucímu vstupu do aliance. Vojenský blok nyní tvoří 28 zemí.
„Pokud jde o Černou Horu, naprosto jednoznačně bylo udělení akčního plánu členství odsouhlaseno,“ podotkl ministr po jednání s partnery z členských zemí NATO. O stejné věci ministři rozhodovali i v případě Bosny a Hercegoviny. V tomto případě je však rozhodnutí složitější. Země dostala podmínky, které před vstupem do MAP musí splnit.
