Rakouský vicekancléř a předseda vládní Rakouské lidové strany (ÖVP) Reinhold Mitterlehner oznámil, že odstupuje ze všech funkcí. V pozadí rozhodnutí je podle médií silný tlak, jemuž je ve své straně vystaven. Předpokládá se, že jeho nástupcem bude jeho stranický kolega a ministr zahraničí Sebastian Kurz.
Mitterlehner začal šéfovat rakouským lidovcům v létě 2014, ale nedokázal zabránit klesajícím preferencím. Podle Weltu má problémy s loajalitou ve vlastní straně, kde čelí provokacím.
„Myslím, že to stačí,“ prohlásil nyní jednašedesátiletý vicekancléř. Své místo prý předá na rozkaz, až kdosi určí, že nastal pravý čas a podmínky. Rezignovat hodlá příští týden v pondělí.
Podle něj už to „není legrace a nedává to smysl“. Za současné situace je prý konstruktivní práce vlády nemožná a odstupuje i proto, že chce chránit sebe i svou rodinu. V koalici jsou rozepře dlouhodobě, politici se navzájem obviňují z blokování návrhů.
Mitterlehnerův krok by podle médií mohl vyústit v pád koalice a v předčasné volby. V řádném termínu by rakouští voliči měli rozhodovat o novém složení parlamentu až na podzim příštího roku.
Kancléř Christian Kern ale vyzval konzervativce, aby pokračovali ve spolupráci s jeho sociálními demokraty. „Jsem přesvědčen, že má smysl využít ten více než rok před námi k tomu, abychom uskutečnili nezbytné změny v naší zemi,“ řekl Kern na rychlé svolané tiskové konferenci.
Jako pravděpodobný Mitterlehnerův nástupce se rýsuje třicetiletý ministr zahraničí Kurz, který patří k nejoblíbenějším rakouským politikům. Kurz ale už dříve dal najevo, že v současné době o šéfování lidovcům nestojí.
Mnozí lidovci ho přitom vnímají jako nositele naděje. Podle některých průzkumů by se v čele s mladou politickou hvězdou mohli vyhoupnout do čela preferencí stran. Kdyby se volby konaly nyní, největší šanci na vítězství by měli opoziční Svobodní (FPÖ) se ziskem zhruba 30 procent. V těsném závěsu za ní by skončili sociální demokraté.
Krize v koalici? V Rakousku poslední dobou nic nového
Červeno-černá koalice, vládnoucí od konce roku 2013, se ocitla ve své nejhlubší krizi v lednu. Kancléř Kern totiž pohrozil ukončením koaliční spolupráce, pokud vládní strany nedospějí ke konstruktivní dohodě ohledně koaličního programu, a neumožní tak obnovit týmovou spolupráci.
Jednou z nejkonfliktnějších otázek byl tehdy strop pro příjem žádostí o azyl, který prosazovali lidovci. Vláda jej nakonec nestanovila, ale v upravené koaliční smlouvě se zavázala k masivnímu omezení přistěhovalectví, mimo jiné prostřednictvím posílení hraničních kontrol.
