Rakousko loni jen těsně nenaplnilo svůj limit pro počet žadatelů o azyl. Vládní lidovci ho chtějí ještě snížit, neshodnou se na tom ale s koaličními sociálními demokraty. Shoda naopak panuje třeba na častějších kontrolách na hranici se Slovenskem.
V poslední době se stále víc migrantů snaží dostat do Rakouska v nakládních vlacích z Itálie. „Zintenzivnili jsme naše kontroly spolu s rakouskými federálními drahami,“ říká mluvčí tyrolské policie Manfred Dummer.
Častější kontroly rakouské úřady slibují i na východě země. Na hranici s Maďarskem běží už od minulého roku, teď by měly přibýt i na té se Slovenskem. Stovku vojáků je navíc Vídeň připravená poslat do osobních vlaků, které denně projíždějí přes společné pomezí. Slováci přitom žádný nárůst běženců nezaznamenali.
Rakousko je pro mnoho migrantů spíš tranzitní zemí - přesto chce počet přicházejících dál snižovat. A plánuje změnit postoj i k těm, kteří chtějí na jeho území zůstat. „Musíme zvážit, jak zvýšit dobrovolné odjezdy. Domnívám se, že musíme soustředit migranty se zamítnutými žádostmi v táborech a nabídnout jim pomoc s návratem zpět,“ myslí si rakouský ministr obrany Hans-Peter Doskozil.
Loni se domů dobrovolně vydalo skoro šest tisíc migrantů – většinou proto, že nedostali azyl. Roste i počet těch, kteří na vyřízení žádosti už nechtějí čekat. Například Malala s rodinou se rozhodla vrátit do Afghánistánu. „Život je tu dobrý. V Rakousku jsem ráda, je tu bezpečno. Ale azylové řízení trvá velmi dlouho. Moje rodina na to moje čeká osmnáct měsíců a já jsem ještě nebyla ani na úřadu na pohovoru,“ tvrdí Malala Rasuliová.
Na rozdíl od Němců si Rakušané stanovili maximální počet žadatelů o azyl. Loni neměl překročit 37 500 a nenaplnil se jen těsně. Vládní lidovci by limit chtěli ještě snížit. Oporu v koalici pro to zatím nenašli.
