Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý navštíví spolkovou zemi Bavorsko, setká se při tom s tamním premiérem a předsedou CSU Markusem Söderem. Schůzka se uskuteční v době, kdy Södera průzkumy veřejného mínění řadí do čela možných kandidátů na budoucího německého kancléře. Tématu se věnoval zahraniční zpravodaj ČT Martin Jonáš.
Na návštěvě u možného budoucího kancléře. Merkelová plánuje setkání se Söderem
Podle Jonáše si umí Markuse Södera na místě německého kancléře představit až dvě třetiny Němců. Bavorský politik proslul v průběhu koronavirové pandemie jako premiér spolkové země, která byla nákazou nejvíce postižena, na krizi přitom reagoval tvrdými opatřeními.
Tato politika pak podle Jonáše velké části Němců vyhovuje, což naopak uškodilo Söderovým možným protikandidátům na kancléřský post. Jejich preference totiž klesly. Jedním z aspirantů je například premiér spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet.
Ten během koronavirové krize zastával opačný názor než Söder a prosazoval brzké uvolňování restrikcí, což se německým voličům nelíbí. „Nedávno se také objevila nová ohniska koronaviru v Laschetově spolkové zemi, například v tamních jatkách. Laschet je tak za tuto situaci nepřímo zodpovědný,“ popisuje Jonáš.
Dalším Söderovým konkurentem je německý politik Friedrich Merz, dlouholetý rival Angely Merkelové. Podle Jonáše mu během pandemie rovněž klesly preference. „To, že se sám během krize nakazil, hrálo menší roli. Nezastával ale v té době žádný úřad, kde by mohl prokázat své schopnosti,“ vysvětluje zpravodaj.
Söder si s Merkelovou rozumí
Markus Söder si přitom s německou kancléřkou i přes dřívější vzájemné neshody rozumí. Cesta Merkelové do Bavorska je tak prý německou veřejností místo služební cesty vnímána spíše jako symbolické předávání kancléřského žezla možnému nástupci.
Koronavirová krize se nemalou měrou podepsala i na rozložení německé politiky. Podle průzkumů si vládnoucí koalice CDU/CSU v preferencích polepšila na 38 až 39 procent. „Sociální demokraté oproti tomu mají jen asi patnáctiprocentní podporu,“ vysvětluje Jonáš.
Podle něho Němci mají v krizových situacích tendenci sahat po jistotě. Druhou nejsilnější stranou v německé politice tak i nadále zůstávají zelení, jejichž preference se pohybují kolem sedmnácti až osmnácti procent.