Každý má právo na odpojení. To je požadavek zaměstnanců, který je v době koronavirové stále aktuálnější. Odbory se brání, že po skončení pracovní doby lidé na home officu už nemusí vyřizovat pracovní záležitosti. Naposledy jim vyhověla belgická vláda, která tuto změnu zavedla pro 65 tisíc státních úředníků.
Lidé chodíci do práce si už zvykli na liduprázdné kanceláře i zasedací místnosti. Koronavirus silně proměnil pracovní trh – každý třetí Evropan musel začít pracovat z pohodlí svého domova. Změna přinesla ale i nevýhody, třeba nekončící sérii telefonátů a e-mailů do pozdních večerních hodin.
S tím má zkušenosti i belgická státní úřednice Maurien Bormsosová. „Stává se, že během určitých hodin vypnu upozornění na svém mobilu. Jinak bych večery strávila odpovídáním na e-maily,“ svěřila se. Podobné zkušenosti jako Maurien mají i tisíce dalších zaměstnanců v Belgii. Tamní vláda proto jasně rozhodla – lidé mají právo být off-line. Změna se zatím týká jen státních úředníků.
„Nezlobte se, šéfe, mám padla.“
Podle Johana Lippena z Křesťanské odborové konfederace by měla být vytyčena jasná hranice, kdy může nadřízený během volna zavolat zaměstnanci. „Dosud jsme něco takového postrádali.“ Zaměstnavatelé se na podřízené mohou obrátit i po práci jen v neodkladných případech. Belgická vláda se řídí podle jednoduché logiky: odpočinutý člověk je efektivnějším zaměstnancem.
„Je to důležité v prevenci stresu a syndromu vyhoření. Víme, že hodně lidí dalo výpověď, protože tlak v jejich zaměstnání je opravdu velký. Děláme to tedy, abychom ochránili pracovníky, ale i zaměstnavatele,“ vysvětluje Petra De Sutterová, belgická ministryně pro veřejné služby.
A souhlasí s tím i Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Czech Republic a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb, která byla hostem středečního Horizontu. „Jednoznačně platí, že odpočatý zaměstnanec je lepší zaměstnanec. Má dostatek energie a mozkové kapacity na to, aby řešil úkoly, se kterými má člověk dlouhodobě přetažený problém.“
Průkopníkem práva na odpojení je německá automobilka Volkswagen. Její zaměstnanci nemusí na e-maily po pracovní době odpovídat už od roku 2012. Podobné opatření zavedly třeba i Francie, Irsko, Itálie a naposledy Portugalsko. Pravidlo se chystá i na unijní úrovni.
„Hranice mezi prací a soukromým životem se stírají. Cena za to je vysoká, od neplacených přesčasů až k vyčerpání a syndromu vyhoření,“ říká Alex Agius Saliba, europoslanec a zpravodaj návrhu pro zavedení práva na odpojení. „Proto je klíčové, aby se právo na odpojení stalo základním lidským právem.“
Třídenní víkend? Možná už brzy
Podle statistik Evropského parlamentu trpí kvůli zaměstnání na 300 milionů lidí po celém světě depresí nebo jinou duševní poruchou. A právě tyto vznikající problémy otevírají cestu debatám o zkrácení pracovní doby na čtyři dny v týdnu. Pod vedením vědců z Oxfordu a Cambridge ji momentálně testují tři britské firmy s pěti sty zaměstnanci.
Podobný projekt spustilo i Španělsko, zapojila se do něj třeba restaurace La Francachela v Madridu. „Soukromý život je také součástí ekonomiky. Proto o něj musíme pečovat a stavět ho do popředí,“ říká její majitelka María Álvarez.
A vědci už zaznamenávají první výsledky. Podle testování na Islandu, do kterého se zapojilo na dva a půl tisíce lidí, vede zkrácená pracovní doba k vyšší produktivitě i zlepšení fyzického a duševního zdraví. Zaměstnanci se do práce více těší a připadají si v ní šťastnější.
