Bratislava - Desítky lidí se v Bratislavě přišly naposledy rozloučit s Vasilem Biľakem. Na pietní akt v krematoriu dorazili také bývalý generální tajemník KSČ Miloš Jakeš a poslední šéf komunistické tajné policie StB Alojz Lorenc. "Myslím si, že se Biľak podílel na spravedlivém díle. Ano, došlo k chybám a nedostatkům – ale když se dějí velké věci, vždycky se to stává," sdělil Jakeš České televizi na pohřbu. Bývalý československý komunistický funkcionář zemřel před týdnem ve věku 96 let. Byl předním zastáncem sovětské invaze v srpnu 1968 a následné normalizace.
Vícero smutečních hostů přineslo na poslední rozloučení s Biľakem věnec nebo kytici, nechyběla ani červená vlajka Komunistické strany Slovenska. Početné zástupce médií ochranka do smuteční síně nevpustila. „Vážil jsem si jeho činnosti. Mnoho dobrého (Biľak) udělal. Vcelku neprávem se vedou o něm různé řeči. Byl to člověk, který byl oddán myšlence socialismu - dělal pro to všechno, co mohl. Dělal to s plným nasazením,“ sdělil ČTK Jakeš.
Jakeš se i nyní zastává normalizace, která v komunistickém Československu potlačila snahu o demokratické reformy. „Jestli si někdo myslel, že místo toho se už tehdy měl budovat kapitalismus, tak dnešek asi už většinu lidí přesvědčil, že je tomu jinak,“ dodal někdejší generální tajemník KSČ.
Jakeš pro ČT
„Dvacet let jsem se soudruhem Biľakem spolupracoval, seděl v jednom orgánu, který silně ovlivňoval vývoj v naší zemi. Já myslím, že je třeba hodnotit člověka podle toho, co po něm zůstalo. A tady byl vybudován silný společný stát Čechů a Slováků – společný stát tu není. Byla tu vybudována obrovská ekonomika, která patřila lidu, fungující zemědělství, kultura, školství. Co je z toho dnes? Země patří vlastně cizincům, je zadlužená, až 700 tisíc lidí je bez práce. Jaké výhledy mají lidé?“
Do krematoria dorazili také bývalý vysoký představitel Komunistické strany Slovenska Gejza Šlapka, současný šéf této neparlamentní strany Jozef Hrdlička nebo poslední šéf StB Lorenc. „To není příležitost pro rozhovory. Na pohřbu nebudu nic komentovat,“ řekl novinářům Lorenc.
Biľak byl označován za posledního žijícího signatáře takzvaného zvacího dopisu, který se stal formálním zdůvodněním sovětské vojenské invaze do Československa v roce 1968. Historici vesměs hodnotí Biľaka v historickém kontextu velmi negativně. „Stal se jedním z představitelů tvrdého jádra komunistické strany, žádající zásah vojsk Varšavské smlouvy. Stal se jedním ze symbolů normalizace. Po Husákovi byl druhým mužem v pozadí, který by ho asi mohl v případě nutnosti nahradit,“ podotkl Jan Kalous, ředitel odboru zkoumání totalitních režimů z ÚSTR.
Vojtěch Filip, předseda KSČM
„Co se týče historické role Vasila Biľaka, je třeba konstatovat, že není možné měnit historii a je bezesporu faktem, že byl jedním z iniciátorů pozvání sovětských vojsk. Dnešní doba se na zvací akt dívá různými pohledy.“
Za údajný podpis „zvacího dopisu“ byl Biľak trestně stíhán. Vyšetřování ovšem bylo v minulosti přerušeno. Slovenským úřadům se totiž nepodařilo z Ruska získat originál dokumentu k provedení grafologické zkoušky.
Biľak strávil poslední zhruba dvě desítky let svého života v bratislavské vile. Biľakovo jméno se naposledy více zmiňovalo na konci léta roku 2012. Opoziční slovenský poslanec Alojz Hlina tehdy přistavil k jeho vile tank. Hlina chtěl svou akcí upozornit na to, že za okupaci nebyl nikdo potrestán.
