Na Aleppo opět padají bomby. Za deset dnů zemřelo 250 civilistů

Americký ministr zahraničí John Kerry se v Ženevě pokouší obnovit syrské mírové rozhovory a dojednat klid zbraní v oblasti Aleppa. Za posledních 10 dní tam zemřelo více než 250 civilistů včetně padesáti dětí. Spojené státy tlačí na Rusko, aby využilo svého vlivu na syrský režim a násilnosti proti civilnímu obyvatelstvu zastavilo. Obě velmoci jsou prý „o krok blíž k obnovení příměří“.

Povstalci v neděli večer bombardovali západní část města, již kontroluje vláda. Podle syrské organizace ochránců lidských práv (SOHR) při tomto útoku zemřeli tři civilisté, mezi nimiž bylo dítě.

Nálety na východní část Aleppa, kterou ovládají rebelové, byly obnoveny po půlnoci, informoval z místa reportér AFP. Damašek i Moskva tvrdí, že útoky cílí na teroristy z fronty An-Nusra, na něž se nevztahuje příměří uzavřené koncem února.

Vypadá to, že syrský režim používá v Aleppu podobnou metodu, jakou už uplatnil v Homsu, což znamená, že se snaží město obklíčit a bombardováním, které není nějak cílené, se snaží vyhnat civilní obyvatelstvo do částí, které ovládá režim. Pak se zřejmě bude snažit uzavřít s povstalci lokální příměří a umožnit jim odchod.
Štěpán Macháček
zpravodaj ČRo

Saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr označil situaci v Aleppu za hrozné násilí a „zločinné porušení humanitárního zákona“. Odpovědnost podle něj padá na syrského prezidenta Bašára Asada. „Měl by odejít prostřednictvím politického procesu a doufáme, že to udělá. Nebo bude sesazen silou,“ zdůraznil Džubajr.

„Je tu jen jedna strana, která používá letouny a tou je Bašár Asad a jeho spojenci, takže to oni jsou zodpovědní za masakry žen, dětí a starších lidí,“ dodal.

Lokální a dočasný klid zbraní byl o víkendu uzavřen v okolí Damašku a Latákije, podle Moskvy by místní příměří mohlo být rozšířeno i na oblast Aleppa.

O řešení syrské krize bude v pondělí v Ženevě jednat šéf americké diplomacie John Kerry. „My i naše týmy pracují naplno, jednáme o různých variantách na potvrzení příměří. Jsou to kritické chvíle. Hledáme možnosti kooperace s Ruskem a cesty, jak donutit režim, aby Moskvu poslouchal. Mezinárodní komunitě bychom měli odpovědět opravdu silnou rezolucí OSN,“ prohlásil americký ministr.

Vyjednavači chtějí navázat na dosavadní příměří a zintenzivnit dodávky humanitární pomoci. Rusko zase trvá na tom, že do rozhovorů by měli být zapojeni syrští Kurdové, kteří ovládají rozsáhlá území na severu země.

Protesty proti bombardování Aleppa
Zdroj: Mohamed Azakir/Reuters

Islámský stát ztrácí území, o to víc ale útočí

Příměří se nevztahuje na Islámský stát (IS), který dál bombarduje jak mezinárodní koalice vedená USA, tak i Rusko. Podle Washingtonu přišel IS o 40 procent území, jež dobyl před dvěma lety. Radikálové se ale nevzdávají – jen za letošní první tři měsíce podnikli v Sýrii a v Iráku 891 útoků.  

Jde o nejvyšší počet za jakékoliv tříměsíční období od poloviny roku 2014, kdy IS vyhlásil chalífát, uvedla agentura Reuters s odvoláním na americkou společnost IHS, která se věnuje bezpečnostním analýzám.

Podle CIA se islamisté v regionu etablují bez ohledu na excesy a územní ztráty. „Takzvaný chalífát zapustil na svém území kořeny, dokázal přilákat množství příznivců z jiných míst, než je Irák nebo Sýrie, přijely sem desetitisíce lidí. Bohužel si dokázal získat srdce i duše svých příznivců,“ konstatoval šéf CIA John Brennan.  

Podle zpravodaje Českého rozhlasu Štěpána Macháčka se ale takový vývoj předpokládal. „Od začátku se očekávalo, že až Islámský stát začne ztrácet to, čím byl výjimečný, tedy kompaktní území, tak se z něj stane klasická džihádistická organizace s podobnými metodami, jako má al-Káida – sebevražednými útoky na Blízkém východě i v evropských městech, což se už děje,“ konstatoval zpravodaj.

IS pravidelně útočí přes hranice na Turky. V neděli radikálové ostřelovali raketami pohraniční město Kilis a zranili při tom dva lidi. Turecká armáda oznámila, že při odvetných útocích, do nichž nasadila dělostřelectvo a bezpilotní letadla, padlo 34 radikálů. Turkům se také podařilo zničit šest automobilů a několik odpalovacích zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 23 mminutami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 33 mminutami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 1 hhodinou

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...