Muslimové v Egyptě zabili 13 křesťanů

Káhira - Třináct lidí zahynulo a 140 bylo zraněno v centru Káhiry při úterních protestech egyptských Koptů proti novému násilí vůči příslušníkům této největší křesťanské komunity v zemi. Manifestace asi dvou tisíc Koptů se zvrhla v potyčky s muslimy, při nichž proti sobě obě strany střílely a házely kameny. Dějištěm střetů byla Káhira také dnes, když muži kameny zaútočili na skupiny proreformních aktivistů na náměstí Tahrír.

Část demonstrujících vybavených dřevěnými kříži se sešla v úterý v pozdních večerních hodinách před budovou rozhlasu a televize, další dočasně zablokovali rychlostní silnici v chudinské čtvrti Mukattam v západní části Káhiry. Zde se demonstranti střetli se skupinou muslimů, která údajně Kopty napadla, a obě strany proti sobě bojovaly několik hodin. Většinu obětí tvoří pravděpodobně křesťané.

Po silvestrovském násilí, při němž po explozi bomby před koptským křesťanským kostelem v Alexandrii zahynulo 23 lidí, se situace mezi Kopty a muslimy uklidnila. Přispěly k tomu i protivládní demonstrace, které vyústily v pád prezidenta Husního Mubaraka.

Nahrávám video

Masakr na svatbě

V pátek ale vypukly potyčky na jižním předměstí Káhiry kvůli svatbě mezi křesťanem a muslimkou, které vyústily ve smrt nevěsty a otce ženicha a v sobotu ve vypálení místního kostela a uvržení tamního kněze do vězení. Od neděle pak koptové podnikli několik demonstrací za obnovu chrámu a propuštění duchovního. Nový premiér Isám Šaráf jim v pondělí slíbil, že zajistí splnění jejich požadavků. Stejný závazek vyslovil i šéf armádního vedení Muhammad Husajn Tantáví.

Rami Gamil, protestující křesťan:

„Žádáme spravedlivé zákony které ochrání před bezprávím toho i onoho, křesťana i muslima. My křesťané jsme ale nikdy nezničili mešitu. Naše náboženství nás učí umění odpouštět!“

Diskriminaci čelí koptové už po desetiletí. Za vlády prezidenta Husního Mubaraka jen obtížně dosáhli na vyšší státní funkce. Mubarak ale současně garantoval svobodu vyznání a křehký klid. Asi osmimilionová křesťanská menšina se teď dovolává nových vládců, kteří musí řešit, jak zabránit další eskalaci násilí.

Incidenty mezi muslimy a křesťany dnes na svém prvním zasedání v Káhiře projednala nová egyptská vláda. Oznámila zároveň, že svých povinností se ve čtvrtek znovu ujme egyptská policie, která fakticky zmizela z káhirských ulic při únorových protivládních nepokojích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety.
před 6 mminutami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 8 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti.
před 15 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 43 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 46 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 1 hhodinou

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 2 hhodinami
Načítání...