Stovky převážně pákistánských běženců se ve středu ráno snažily překonat řecko-makedonskou hranici. Policie proti nim použila slzný plyn. Asi čtyři tisíce lidí uvízly v „zemi nikoho“ poté, co Makedonie začala umožňovat průchod jen uprchlíkům ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Běženci živoří ve stanovém táboře, kde se situace každým dnem zhoršuje.
Do politiky Skopje se pustili ochránci lidských práv
Makedonie si začala před dvěma týdny vybírat, koho do své země pustí, za což ji kritizovaly organizace bojující za lidská práva. Podle nich úřady do země nevpouštějí ani běžence, kteří nemají žádné dokumenty nebo je podezření, že mají falešné doklady. Ty se prý dají na černém trhu v Řecku obstarat za 100 eur (2700 korun).
Skopje nechala kolem hraničního přechodu Gevgelija postavit zhruba osm kilometrů dlouhý a tři metry vysoký plot. V případě nutnosti jsou prý úřady připraveny tuto bariéru prodloužit.
Zima a dřevo dochází – život v táboře není žádné peříčko
Migranti nyní živoří ve špinavých stanových táborech u řeckého města Idomeni a dožadují se nápravy. „My Somálci trpíme ve válce už víc než 25 let. Syřany trápí válka čtyři roky. Zažili jsme už hodně utrpení. Naprosto nechápu, proč rozdělují uprchlíky na základě jejich národnosti, a ne podle jejich potřeb,“ postěžoval si Mohammed.
Teploty v táboře se blíží bodu mrazu, migranti si proto zapalují malé ohně. Dřevo ale dochází, a tak používají i plastové lahve nebo železniční pražce nasáklé olejem. Vzduch mezi stany je proto téměř nedýchatelný. Lidé ale zůstávají. „Německo říkalo, že vítá každého. Měli jsme za to, že jde o dobrou příležitost," poznamenal Maročan Muad.
„Když neprojdeme my, tak nikdo“
Středeční násilí vypuklo poté, co byl asi dvěma stovkám migrantů zakázán vstup do země. Běženci se proto vydali hledat v plotu otvor. Makedonská policie na dav použila slzný plyn, aby jej zahnala zpět. Jeden z policistů vypálil varovné výstřely, sdělil Reuters jeden ze svědků.
Navečer pak zablokovalo 500 lidí přechod pro uprchlíky. Na protest křičeli: „Pokud neprojdeme my, tak nikdo.“
Třeba Maročan Jusef protestuje celé dny. Když jeho muslimská rodina nesouhlasila, aby si vzal ateistku, utekl za ní do Evropy. „Toto je moje jediná možnost, jak být s ní. Všechno jsem opustil. Tady se přede mě ale postavila další překážka,“ podotkl běženec.
Do Evropy už letos dorazily statisíce běženců – většina z nich přichází z Blízkého východu a prchá před válkou, pronásledováním nebo chudobou. Starý kontinent se snaží s migrační krizí vyrovnat. Ministři vnitra EU v září schválili rozdělení 120 tisíc běženců z Itálie a Řecka mezi země EU, přestože několik států včetně Česka bylo proti.
