Londýn - Výzkum britských vědců tvrdí, že politické postoje se dají vystopovat podle způsobu fungování mozku. Pravicoví a levicoví voliči totiž používají mozek jinak. Teď odborníci zjišťují, jestli se s politickými preferencemi už rodíme nebo se způsob fungování mozku upravuje na základě toho, jak si vybereme mezi levicí a pravicí.
Podle vědců z londýnské University College se členové a příznivci různých politických stran liší nejen stranickou knížkou, ale i mozkem. Ti kdo se považují za liberály mají více rozvinuté centrum rozhodování. Naproti tomu příznivci konzervativních idejí se vyznačují výraznějším centrem emocí. Tvrdí to výsledky srovnání magnetické rezonance 90ti mozků, jejichž majitelé měli různé politické postoje.
Dřívější testy ukázaly, že liberálové a konzervativci dosahují odlišných výsledků v psychologických testech. Američtí vědci zase v roce 2007 zjistili, že obě voličské skupiny ve stresu vykazují různou intenzitu mozkové činnosti.
Londýnští vědci ale upozorňují, že spolehlivost jejich teorie musejí potvrdit další testy. Pokud by ji prokázaly, volič by měl jasno alespoň v tom, že liberální politici lépe řeší konflikty, zato konzervativci dříve odhalí hrozby a umějí si poradit.
„Náš výzkum ale naznačuje, že lidé s konzervativními postoji odlišně prožívají emoce. Takovou hypotézu bychom mohli prověřit, kdybychom je konfrontovali třeba s hrůzostrašnými obrazy. Jejich reakce bychom pak porovnali s jinou skupinou lidí,“ maluje si Geraint Rees, vedoucí, oddělení kognitivní neurologie na univerzitě UCL.
Vědci zatím nevědí, zda rozdíly v mozku způsobila dědičnost nebo výchova. A netuší ani to, jestli případná změna politických postojů povede také ke změnám mozkových struktur. Výsledky studie jsou ale určitě zajímavé i pro politické strany. Nevěrné členy a potenciální přeběhlíky by mohly odhalit už předem pomocí několika fotografií mozku.
