Moskva žádá USA: Zrušte radar a odzbrojíme

Moskva - V Moskvě dnes skončilo první kolo rusko-amerických rozhovorů o nové dohodě, která by upravila počty strategických jaderných zbraní. Nahradit má smlouvu START 1 z roku 1991. Ta přestane platit v prosinci. Moskva ale zřejmě bude chtít vyměnit jaderné odzbrojování za ukončení plánů Spojených států vystavět ve střední Evropě protiraketový štít.

„Nynější kolo jednání skončilo. My jej hodnotíme jako úspěšné,“ řekl agentuře Interfax vysoce postavený ruský diplomat, který nechtěl být jmenován. Druhé kolo se má podle něj konat od 1. do 3. června v Ženevě.

Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová je přesvědčena, že jednání dopadnou dobře. „Myslím, že všichni při těchto rozhovorech cítíme odpovědnost před našimi občany a celým světem,“ řekla ruské televizi Věsti-24.

Podle ruského diplomatického zdroje by mohly být první výsledky práce na nové odzbrojovací dohodě předloženy během rusko-amerického summitu, který se má konat v Moskvě počátkem července.

Americký prezident Barack Obama včera prohlásil: „Je absolutně nutné, aby Amerika převzala vedení na práci nejen s našimi ruskými partnery, ale i se zeměmi z celého světa ke snížení a skutečnému odstranění nebezpečí, které představují jaderné zbraně.“ Spojené státy a Rusko přitom disponují největším počtem jaderného arzenálu. 

Nynější rozhovory by měly vést k dohodě, která by měla tyto počty snížit. Dokument má nahradit smlouvu START 1 z roku 1991, jejíž platnost vyprší v prosinci. Jednání na expertní úrovni se zatím odehrávají za zavřenými dveřmi. Zpoza nich ovšem unikla informace, že Moskva podmínila novou domluvu tím, že USA ustoupí od svého plánu postavit ve střední Evropě protiraketový štít. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes zdůraznil, že v rusko-americkém jednání o omezení strategických jaderných zbraní se musí vzít do úvahy plány Washingtonu na výstavbu amerického protiraketového štítu ve střední Evropě. Jinak podle jeho slov není možné dospět k dohodě.

Štít podle USA má ochránit Spojené státy a spojence před hrozbou ze zemí jako je například Írán.

Štít by podle Ruska porušoval strategickou rovnováhu a ohrozil tak ruskou bezpečnost.


„Pokud Američané nadále budou trvat na svém právu mít protiraketový štít (v Evropě), odzbrojování ve strategických zbraních se značně protáhne nebo úplně zastaví,“ nechal se slyšet také předseda zahraničněpolitického výboru ruské Dumy Konstantin Kosačov. 

Podobně se k situaci vyjádřil i ruský tisk. „Moskva chce spojit budoucnost smlouvy START s otázkou rozmístění protiraketového deštníku v Evropě,“ napsal nezávislý list Vremja novostěj. Americký ministr obrany Robert Gates později v této souvislosti prohlásil, že Obamova vláda o plánech na výstavbu protiraketového štítu v Česku a Polsku dosud nerozhodla.

Spojené státy a Rusko jsou země s největším počtem jaderného arzenálu. Na rozhovorech o dokumentu, který by stávající smlouvu nahradil, se počátkem dubna v Londýně domluvili prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy a plynu prudce rostou

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Ministři financí zemí G7 a šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol proto jednali o společném uvolnění ropy z nouzových rezerv. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
08:23Aktualizovánopřed 18 mminutami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 28 mminutami

„Jestřáb“ Modžtaba Chameneí se těší oblibě revolučních gard

Nově zvolený nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí má úzké vazby na revoluční gardy a milice Basídž. Dříve se podílel na potlačování protivládních protestů. Nový vůdce není ajatolláh a pokračování dynastie může vyvolat u některých Íránců odpor. Pro příznivce režimu ale symbolizuje kontinuitu a stabilitu. Podle experta Vlastislava Břízy teď kapitulace Teheránu není ve hře.
11:16Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
01:49Aktualizovánopřed 33 mminutami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Řekl to v pondělí dle agentury Reuters s tím, že je to nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU.
14:05Aktualizovánopřed 51 mminutami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
04:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
před 1 hhodinou

Evropa se stala největším dovozcem zbraní, mezi státy vede Ukrajina

Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Česko je na 17. místě mezi vývozci zbraní.
před 5 hhodinami
Načítání...