V Nigérii začíná soudní proces s příslušníky teroristické organizace Boko Haram. Souzeno by mělo být celkem asi 2300 jejích údajných členů, v první vlně 1600. Proces bude probíhat za zavřenými dveřmi, nicméně za přítomnosti mezinárodních pozorovatelů. Boko Haram už osm let terorizuje severovýchod Nigérie i další sousední státy a na svědomí má až 20 tisíc životů.
Monstrproces v Nigérii s 2300 údajnými členy skupiny Boko Haram, jejíž teror má tisíce obětí
Někteří údajní islamisté už jsou osm let ve vězení. Soud se týká celkem 2300, z toho 1600 je příslušníků Boko Haram, kteří byli drženi v zajetí v kasárnách ve střední Nigérii – asi 700 jich je přímo ze severu země, vysvětlil afrikanista Otakar Hulec.
„Asi 1700 zadržovaných bylo policií nebo vojáky v kasárnách ubito a uvádí se, že až 600 dalších jich tam zemřelo přirozenou smrtí, takže to samo o sobě vypovídá o tom, že to není úplně v pořádku,“ řekl o procesu Hulec. Podle něj přichází soud až nyní zřejmě proto, že si nigerijská vláda myslí, že se jí už řádění radikálů podařilo skoro úplně potlačit.
Tito lidé byli spíše zajati při střetech, buď když sami útočili a policie nebo vojsko je porazily, nebo v posledních dvou třech letech armáda sama útočila proti základnám povstalců. Když je pochytali, tak je zatkli a umístili do kasáren, kde dlouho čekali na soud.
O osudu dvou tisíc lidí má rozhodnout šest soudců
Každý z radikálů má mít svého obhájce, tomu ale Hulec nevěří. „Podle posledních informací má být šest soudců na 2300 lidí. Nedovedu si to představit. Má to být monstrproces, aby ukázali, že si řádění bojovníků Boko Haram už nenechají líbit,“ je přesvědčen afrikanista.
Připomněl ale, že v jednom z posledních procesů s několika desítkami radikálů byla jedna třetina obviněných osvobozena. I v současném procesu může dojít k tomu, že někteří budou propuštěni – a vláda se je bude snažit začlenit zpět do společnosti, konstatoval Hulec.
GALERIE
Boko
Islamisté z Boko Haram chtějí na severovýchodě Nigérie a v příhraničních regionech sousedních států vytvořit náboženský stát založený na islámském právu šaría. Násilí ve státě Borno si už vyžádalo více než 20 tisíc obětí a region kvůli němu opustilo zhruba 2,6 milionu lidí, z toho asi milion dětí.
Mezi bojovníky Boko Haram je směsice lidí, jsou to většinou mladí lidé nespokojení s tím, jak se tam provádí moderní školství. Boko Haram je česky Západní vzdělání je špatné. Snažili se vyhánět úředníky, zavírat školy.
Dívky z Chiboku unesli islamisté přesně před rokem
Skupina Boko Haram se dostala do hledáčku světových médií v dubnu 2014, kdy unesla více než 200 dívek z města Chibok. Přes 100 z nich koncem loňského roku a na jaře roku letošního propustila. Podle expertů za to ale od nigerijské vlády dostala tučné výpalné, které použila k rekrutování nových bojovníků a ke koupi zbraní.
Během sedmiletého působení radikálů bylo v Nigérii zničeno bezmála 1400 škol, uvádí Dětský fond OSN (UNICEF). Sedmapadesát procent zbývajících škol zůstává zavřených kvůli škodám, které zde islamisté napáchali, nebo kvůli nebezpečné situaci v regionu.
Zneužívání dětí na denním pořádku
Oblast trpí i nedostatkem učitelů, islamisté jich od roku 2009 zabili více než 2200. Bez vzdělání tak nyní zůstávají přibližně tři miliony dětí, mnohé z nich se přitom staly oběťmi sexuálního zneužívání či nucených sňatků. Až 100 dětí použili radikálové tento rok jako lidskou bombu.
„Společně se zničující podvýživou, násilím a epidemií cholery mohou útoky na školy vést ke ztrátě celé generace dětí a ohrozit tak budoucnost jejich i celého státu,“ konstatoval zástupce šéfa UNICEFu Justina Forsytha.
- Teroristická skupina byla založena v roce 2002. Jejím původním záměrem bylo oponovat západnímu způsobu výchovy a vzdělávání. Boko Haram v hauštině znamená „západní vzdělávání je rouhání“.
- S vojenskými operacemi skupina začala v roce 2009. Na svědomí má tisíce vražd a stovky únosů. Vedle části Nigérie hnutí ovládlo také některé oblasti v Nigeru, Čadu a Kamerunu.
- Salafističtí povstalci z Boko Haram se spojili se samozvaným Islámským státem (IS) a prohlašují se za jeho provincii.
- Teroristé vyhlásili na severovýchodě Nigérie chalífát, mezinárodní koalice ale dobyla většinu území zpět. Nigerijský prezident Muhammad Buhari 24. prosince 2015 vyhlásil „technické vítězství“ nad Boko Haram.
- Teroristická skupina již nemá prostředky k vedení konvenčního boje a uchyluje se „pouze“ k partizánským akcím, především sebevražedným atentátům.
Děti, kterým se podaří od Boko Haram utéct, většinou musejí podstoupit dlouhé výslechy a bývají vyčleněny ze svých domovských komunit.
„Děti, které od Boko Haram uprchly, jsou velmi traumatizované. Byly tam dvě dívky, které povstalci z Boko Haram připravovali na sebevražedné mise. Ozbrojenci dívkám vštěpovali, že jejich život nic neznamená a pokud zemřou při sebevražedné misi a zabijí mnoho lidí, teprve pak měl jejich život smysl,“ řekla nigerijská humanitární pracovnice Rebecca Daliová.
Miliony lidí mají hlad
Na severovýchodě země panuje v současné době humanitární krize, v níž trpí podvýživou miliony lidí. Před rokem se navíc kvůli nízkým cenám ropy propadla ekonomika této africké země do recese.
Boko Haram do útoků stále častěji zapojuje ženy a dívky. Některé mladé ženy, jež z této extremistické skupiny utekly, tvrdí, že islamisté dívky nutí k sebevražedným útokům s pomocí drog.
Islamisté ovládali dva roky zpátky území o velikosti Belgie
V nigerijském státě Borno a přilehlých oblastech Kamerunu jsou sebevražedné bombové útoky takřka na denním pořádku. Od roku 2011 jich provedli přes 400 a téměř 400 civilistů při nich usmrtili jen za posledních pět měsíců.
Teroristé se k tomuto nástroji uchýlili poté, co je tažení nigerijské armády a regionální vojenské koalice připravilo o velkou část ovládaného území. Ještě začátkem roku 2015 islamisté ovládali území o velikosti Belgie.
Pro nigerijského prezidenta Muhammadua Buhariho je ukončení povstání Boko Haram prioritou. Těžko přístupné oblasti kolem jezera Čad však zůstávají nestabilní. Boko Haram navíc proniká také na sever Kamerunu, kde od dubna podle Amnesty International spáchala více než jeden atentát týdně.
Zahraniční pozorovatelé se v posledních měsících obávali, že v Nigérii propuknou nepokoje, převážně na severu země, kde žijí hlavně muslimové. V případě, že by byl muslimský prezident Buhari nahrazen dřív, než mu v roce 2019 vyprší mandát, situace by se podle nich mohla ještě zhoršit.