Moldavsko chvátá, aby zaplatilo Gazpromu neuhrazenou částku. Jinak hrozí odstřižení od plynu

Nahrávám video

Moldavsko se snaží na poslední chvíli zabránit přerušení dodávek ruského plynu. Vláda této nejchudší evropské země už slíbila, že pomůže splatit dluh za půldruhé miliardy korun. Tuto částku dluží moldavská společnost Moldovagaz svému ruskému dodavateli Gazpromu. Ten pohrozil, že tok plynu do Moldavska zastaví.

Mnohé domy v Moldavsku jsou už od doby Sovětského svazu závislé na ruském plynu. Jeho dodávky byly samozřejmostí. To už ale nyní neplatí. Obyvatelé budov se proto obávají mrazivé zimy.

Například Maria Maguová má plynový sporák, bojler a na ruské surovině závisí i vytápění jejího bytu. Dovede si jasně představit, co by se stalo, kdyby se dodávky přerušily. „V takovém případě ztratím možnost si vařit a přijdu o teplou vodu. Uprostřed zimy budu ve studeném, nevytápěném bytě,“ vykresluje obyvatelka Kišiněva. 

Parlament dlužnou částku pokryje

Gazprom zdražil v říjnu plyn pro moldavského odběratele o více než čtyřicet procent. Moldavská firma Moldovagaz částku neuhradila a Gazpromu stále dluží. Dluh tak bude muset zaplatit stát.

„Parlament bude hlasovat ve druhém čtení o změně rozpočtu a vyčlenění sumy 1,7 miliardy lei. Peníze budou k dispozici,“ řekl k tomu moldavský ministr infrastruktury a místopředseda vlády Andrei Spînu.

Moldovagaz je společná rusko-moldavská společnost založená Gazpromem, moldavskou vládou a ministerstvem průmyslu Podněstří.

  • Gazprom se koncem října dohodl s Moldavskem na prodloužení smlouvy o dodávkách zemního plynu o pět let. Platnost smlouvy vypršela na konci září. Jednání o jejím prodloužení komplikovaly neshody kolem ceny plynu i dluhů za dřívější dodávky a Moldavsko se během rozhovorů kvůli obavám z nedostatku energie dokonce rozhodlo vyhlásit stav nouze.
  • V pondělí 22. listopadu Gazprom varoval, že kvůli neuhrazené platbě by mohl během 48 hodin přerušit dodávky do Moldavska.
  • Zdroj: ČTK

Ceny plynu vzrostly, když vypršela předchozí smlouva Moldavska s Ruskem. Rusové se pak začali domáhat splacení všech starých dluhů. Podle Kišiněva žádali zveličené částky. Obě strany spor nakonec překonaly a shodly se na zlevnění plynu. Účet za říjen ale zatím zůstává neproplacený. A ruská firma si stěžuje na nespolehlivého partnera.

„Gazprom se rozhodl podepsat smlouvu s moldavskou stranou prakticky ve formě, kterou si přála. Ale s jedním důležitým bodem: že Moldavsko bude hradit včas naprosto všechny platby,“ zdůraznil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. 

Moldavští politici přiznávají, že díky nové smlouvě budou odebírat plyn pod tržní cenou. Zároveň se ale někteří domnívají, že se ruské nabídky zhoršily po zvolení prozápadní prezidentky a vlády. „Kreml chce potrestat Moldavany, že hlasovali proti straně nakloněné Rusku. Je to čirá politika,“uvedl bývalý poradce moldavské prezidentky pro energetiku Sergiu Tofilat.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v říjnu prohlásil, že Moskva využívá zemního plynu k zastrašování Moldavska, informovala v této souvislosti agentura ČTK. 

Co vše může za vysoké ceny plynu

Portfolio manažer investiční společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler vidí v pozadí sporu porušení kontraktu z moldavské strany. „Pokud by se Gazprom rozhodl odstřihnout dodávky jen tak, poškodilo by to jeho pověst spolehlivého partnera a zkomplikovalo by to dlouhodobé projekty, jako například schválení plynovodu Nord Stream 2.“

Pokud jde o současné vysoké ceny zemního plynu, vidí za tím analytik více faktorů. Za hlavní považuje nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Letošní silné oživení poptávky oproti loňskému roku přineslo nedostatek plynu v Asii i Jižní Americe. Rusko také dodává ve velkém do Číny. K tomu se přidala i geopolitická nestabilita v severní Africe, konkrétně v Maroku a Alžířsku. Jako dlouhodobý faktor pak působí politika Evropské unie a její příklon k bezemisním energetickým zdrojům. „To se projevuje ve vyšších cenách energetických komodit, protože se zdražují ceny emisních povolenek,“ dodal Pfeiler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 7 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.