Moldavsko chvátá, aby zaplatilo Gazpromu neuhrazenou částku. Jinak hrozí odstřižení od plynu

Nahrávám video

Moldavsko se snaží na poslední chvíli zabránit přerušení dodávek ruského plynu. Vláda této nejchudší evropské země už slíbila, že pomůže splatit dluh za půldruhé miliardy korun. Tuto částku dluží moldavská společnost Moldovagaz svému ruskému dodavateli Gazpromu. Ten pohrozil, že tok plynu do Moldavska zastaví.

Mnohé domy v Moldavsku jsou už od doby Sovětského svazu závislé na ruském plynu. Jeho dodávky byly samozřejmostí. To už ale nyní neplatí. Obyvatelé budov se proto obávají mrazivé zimy.

Například Maria Maguová má plynový sporák, bojler a na ruské surovině závisí i vytápění jejího bytu. Dovede si jasně představit, co by se stalo, kdyby se dodávky přerušily. „V takovém případě ztratím možnost si vařit a přijdu o teplou vodu. Uprostřed zimy budu ve studeném, nevytápěném bytě,“ vykresluje obyvatelka Kišiněva. 

Parlament dlužnou částku pokryje

Gazprom zdražil v říjnu plyn pro moldavského odběratele o více než čtyřicet procent. Moldavská firma Moldovagaz částku neuhradila a Gazpromu stále dluží. Dluh tak bude muset zaplatit stát.

„Parlament bude hlasovat ve druhém čtení o změně rozpočtu a vyčlenění sumy 1,7 miliardy lei. Peníze budou k dispozici,“ řekl k tomu moldavský ministr infrastruktury a místopředseda vlády Andrei Spînu.

Moldovagaz je společná rusko-moldavská společnost založená Gazpromem, moldavskou vládou a ministerstvem průmyslu Podněstří.

  • Gazprom se koncem října dohodl s Moldavskem na prodloužení smlouvy o dodávkách zemního plynu o pět let. Platnost smlouvy vypršela na konci září. Jednání o jejím prodloužení komplikovaly neshody kolem ceny plynu i dluhů za dřívější dodávky a Moldavsko se během rozhovorů kvůli obavám z nedostatku energie dokonce rozhodlo vyhlásit stav nouze.
  • V pondělí 22. listopadu Gazprom varoval, že kvůli neuhrazené platbě by mohl během 48 hodin přerušit dodávky do Moldavska.
  • Zdroj: ČTK

Ceny plynu vzrostly, když vypršela předchozí smlouva Moldavska s Ruskem. Rusové se pak začali domáhat splacení všech starých dluhů. Podle Kišiněva žádali zveličené částky. Obě strany spor nakonec překonaly a shodly se na zlevnění plynu. Účet za říjen ale zatím zůstává neproplacený. A ruská firma si stěžuje na nespolehlivého partnera.

„Gazprom se rozhodl podepsat smlouvu s moldavskou stranou prakticky ve formě, kterou si přála. Ale s jedním důležitým bodem: že Moldavsko bude hradit včas naprosto všechny platby,“ zdůraznil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. 

Moldavští politici přiznávají, že díky nové smlouvě budou odebírat plyn pod tržní cenou. Zároveň se ale někteří domnívají, že se ruské nabídky zhoršily po zvolení prozápadní prezidentky a vlády. „Kreml chce potrestat Moldavany, že hlasovali proti straně nakloněné Rusku. Je to čirá politika,“uvedl bývalý poradce moldavské prezidentky pro energetiku Sergiu Tofilat.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v říjnu prohlásil, že Moskva využívá zemního plynu k zastrašování Moldavska, informovala v této souvislosti agentura ČTK. 

Co vše může za vysoké ceny plynu

Portfolio manažer investiční společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler vidí v pozadí sporu porušení kontraktu z moldavské strany. „Pokud by se Gazprom rozhodl odstřihnout dodávky jen tak, poškodilo by to jeho pověst spolehlivého partnera a zkomplikovalo by to dlouhodobé projekty, jako například schválení plynovodu Nord Stream 2.“

Pokud jde o současné vysoké ceny zemního plynu, vidí za tím analytik více faktorů. Za hlavní považuje nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Letošní silné oživení poptávky oproti loňskému roku přineslo nedostatek plynu v Asii i Jižní Americe. Rusko také dodává ve velkém do Číny. K tomu se přidala i geopolitická nestabilita v severní Africe, konkrétně v Maroku a Alžířsku. Jako dlouhodobý faktor pak působí politika Evropské unie a její příklon k bezemisním energetickým zdrojům. „To se projevuje ve vyšších cenách energetických komodit, protože se zdražují ceny emisních povolenek,“ dodal Pfeiler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 3 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 6 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 7 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 8 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 13 hhodinami
Načítání...