Moldavsko chvátá, aby zaplatilo Gazpromu neuhrazenou částku. Jinak hrozí odstřižení od plynu

7 minut
Horizont ČT24: Moldavský spor s Gazpromem
Zdroj: ČT24

Moldavsko se snaží na poslední chvíli zabránit přerušení dodávek ruského plynu. Vláda této nejchudší evropské země už slíbila, že pomůže splatit dluh za půldruhé miliardy korun. Tuto částku dluží moldavská společnost Moldovagaz svému ruskému dodavateli Gazpromu. Ten pohrozil, že tok plynu do Moldavska zastaví.

Mnohé domy v Moldavsku jsou už od doby Sovětského svazu závislé na ruském plynu. Jeho dodávky byly samozřejmostí. To už ale nyní neplatí. Obyvatelé budov se proto obávají mrazivé zimy.

Například Maria Maguová má plynový sporák, bojler a na ruské surovině závisí i vytápění jejího bytu. Dovede si jasně představit, co by se stalo, kdyby se dodávky přerušily. „V takovém případě ztratím možnost si vařit a přijdu o teplou vodu. Uprostřed zimy budu ve studeném, nevytápěném bytě,“ vykresluje obyvatelka Kišiněva. 

Parlament dlužnou částku pokryje

Gazprom zdražil v říjnu plyn pro moldavského odběratele o více než čtyřicet procent. Moldavská firma Moldovagaz částku neuhradila a Gazpromu stále dluží. Dluh tak bude muset zaplatit stát.

„Parlament bude hlasovat ve druhém čtení o změně rozpočtu a vyčlenění sumy 1,7 miliardy lei. Peníze budou k dispozici,“ řekl k tomu moldavský ministr infrastruktury a místopředseda vlády Andrei Spînu.

Moldovagaz je společná rusko-moldavská společnost založená Gazpromem, moldavskou vládou a ministerstvem průmyslu Podněstří.

  • Gazprom se koncem října dohodl s Moldavskem na prodloužení smlouvy o dodávkách zemního plynu o pět let. Platnost smlouvy vypršela na konci září. Jednání o jejím prodloužení komplikovaly neshody kolem ceny plynu i dluhů za dřívější dodávky a Moldavsko se během rozhovorů kvůli obavám z nedostatku energie dokonce rozhodlo vyhlásit stav nouze.
  • V pondělí 22. listopadu Gazprom varoval, že kvůli neuhrazené platbě by mohl během 48 hodin přerušit dodávky do Moldavska.
  • Zdroj: ČTK

Ceny plynu vzrostly, když vypršela předchozí smlouva Moldavska s Ruskem. Rusové se pak začali domáhat splacení všech starých dluhů. Podle Kišiněva žádali zveličené částky. Obě strany spor nakonec překonaly a shodly se na zlevnění plynu. Účet za říjen ale zatím zůstává neproplacený. A ruská firma si stěžuje na nespolehlivého partnera.

„Gazprom se rozhodl podepsat smlouvu s moldavskou stranou prakticky ve formě, kterou si přála. Ale s jedním důležitým bodem: že Moldavsko bude hradit včas naprosto všechny platby,“ zdůraznil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. 

Moldavští politici přiznávají, že díky nové smlouvě budou odebírat plyn pod tržní cenou. Zároveň se ale někteří domnívají, že se ruské nabídky zhoršily po zvolení prozápadní prezidentky a vlády. „Kreml chce potrestat Moldavany, že hlasovali proti straně nakloněné Rusku. Je to čirá politika,“uvedl bývalý poradce moldavské prezidentky pro energetiku Sergiu Tofilat.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v říjnu prohlásil, že Moskva využívá zemního plynu k zastrašování Moldavska, informovala v této souvislosti agentura ČTK. 

Co vše může za vysoké ceny plynu

Portfolio manažer investiční společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler vidí v pozadí sporu porušení kontraktu z moldavské strany. „Pokud by se Gazprom rozhodl odstřihnout dodávky jen tak, poškodilo by to jeho pověst spolehlivého partnera a zkomplikovalo by to dlouhodobé projekty, jako například schválení plynovodu Nord Stream 2.“

Pokud jde o současné vysoké ceny zemního plynu, vidí za tím analytik více faktorů. Za hlavní považuje nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Letošní silné oživení poptávky oproti loňskému roku přineslo nedostatek plynu v Asii i Jižní Americe. Rusko také dodává ve velkém do Číny. K tomu se přidala i geopolitická nestabilita v severní Africe, konkrétně v Maroku a Alžířsku. Jako dlouhodobý faktor pak působí politika Evropské unie a její příklon k bezemisním energetickým zdrojům. „To se projevuje ve vyšších cenách energetických komodit, protože se zdražují ceny emisních povolenek,“ dodal Pfeiler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 5 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 33 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...