Moldavsko chvátá, aby zaplatilo Gazpromu neuhrazenou částku. Jinak hrozí odstřižení od plynu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Moldavský spor s Gazpromem
Zdroj: ČT24

Moldavsko se snaží na poslední chvíli zabránit přerušení dodávek ruského plynu. Vláda této nejchudší evropské země už slíbila, že pomůže splatit dluh za půldruhé miliardy korun. Tuto částku dluží moldavská společnost Moldovagaz svému ruskému dodavateli Gazpromu. Ten pohrozil, že tok plynu do Moldavska zastaví.

Mnohé domy v Moldavsku jsou už od doby Sovětského svazu závislé na ruském plynu. Jeho dodávky byly samozřejmostí. To už ale nyní neplatí. Obyvatelé budov se proto obávají mrazivé zimy.

Například Maria Maguová má plynový sporák, bojler a na ruské surovině závisí i vytápění jejího bytu. Dovede si jasně představit, co by se stalo, kdyby se dodávky přerušily. „V takovém případě ztratím možnost si vařit a přijdu o teplou vodu. Uprostřed zimy budu ve studeném, nevytápěném bytě,“ vykresluje obyvatelka Kišiněva. 

Parlament dlužnou částku pokryje

Gazprom zdražil v říjnu plyn pro moldavského odběratele o více než čtyřicet procent. Moldavská firma Moldovagaz částku neuhradila a Gazpromu stále dluží. Dluh tak bude muset zaplatit stát.

„Parlament bude hlasovat ve druhém čtení o změně rozpočtu a vyčlenění sumy 1,7 miliardy lei. Peníze budou k dispozici,“ řekl k tomu moldavský ministr infrastruktury a místopředseda vlády Andrei Spînu.

Moldovagaz je společná rusko-moldavská společnost založená Gazpromem, moldavskou vládou a ministerstvem průmyslu Podněstří.

  • Gazprom se koncem října dohodl s Moldavskem na prodloužení smlouvy o dodávkách zemního plynu o pět let. Platnost smlouvy vypršela na konci září. Jednání o jejím prodloužení komplikovaly neshody kolem ceny plynu i dluhů za dřívější dodávky a Moldavsko se během rozhovorů kvůli obavám z nedostatku energie dokonce rozhodlo vyhlásit stav nouze.
  • V pondělí 22. listopadu Gazprom varoval, že kvůli neuhrazené platbě by mohl během 48 hodin přerušit dodávky do Moldavska.
  • Zdroj: ČTK

Ceny plynu vzrostly, když vypršela předchozí smlouva Moldavska s Ruskem. Rusové se pak začali domáhat splacení všech starých dluhů. Podle Kišiněva žádali zveličené částky. Obě strany spor nakonec překonaly a shodly se na zlevnění plynu. Účet za říjen ale zatím zůstává neproplacený. A ruská firma si stěžuje na nespolehlivého partnera.

„Gazprom se rozhodl podepsat smlouvu s moldavskou stranou prakticky ve formě, kterou si přála. Ale s jedním důležitým bodem: že Moldavsko bude hradit včas naprosto všechny platby,“ zdůraznil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. 

Moldavští politici přiznávají, že díky nové smlouvě budou odebírat plyn pod tržní cenou. Zároveň se ale někteří domnívají, že se ruské nabídky zhoršily po zvolení prozápadní prezidentky a vlády. „Kreml chce potrestat Moldavany, že hlasovali proti straně nakloněné Rusku. Je to čirá politika,“uvedl bývalý poradce moldavské prezidentky pro energetiku Sergiu Tofilat.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v říjnu prohlásil, že Moskva využívá zemního plynu k zastrašování Moldavska, informovala v této souvislosti agentura ČTK. 

Co vše může za vysoké ceny plynu

Portfolio manažer investiční společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler vidí v pozadí sporu porušení kontraktu z moldavské strany. „Pokud by se Gazprom rozhodl odstřihnout dodávky jen tak, poškodilo by to jeho pověst spolehlivého partnera a zkomplikovalo by to dlouhodobé projekty, jako například schválení plynovodu Nord Stream 2.“

Pokud jde o současné vysoké ceny zemního plynu, vidí za tím analytik více faktorů. Za hlavní považuje nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Letošní silné oživení poptávky oproti loňskému roku přineslo nedostatek plynu v Asii i Jižní Americe. Rusko také dodává ve velkém do Číny. K tomu se přidala i geopolitická nestabilita v severní Africe, konkrétně v Maroku a Alžířsku. Jako dlouhodobý faktor pak působí politika Evropské unie a její příklon k bezemisním energetickým zdrojům. „To se projevuje ve vyšších cenách energetických komodit, protože se zdražují ceny emisních povolenek,“ dodal Pfeiler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 2 hhodinami

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 3 hhodinami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 3 hhodinami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...