Miny zabily loni nejméně lidí od doby, kdy se oběti počítají

Ženeva – Loni zemřelo po výbuchu nášlapných min téměř 4000 lidí. Uvádí to výroční zpráva o počtech nášlapných min ve světě, kterou dnes v Ženevě zveřejnila Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL). Je to vůbec nejmenší počet obětí od doby, kdy se začaly tyto údaje zaznamenávat. Podle ICBL je to důsledek značného úsilí odminovat oblasti zasažené válkou.

Za loňský rok zahynulo na světě 3965 lidí kvůli explozím nášlapných min ponechaných v zemi po válečných konfliktech. Pokles počtu obětí je mimo jiné důsledkem pokračujícího úsilí o odminování oblastí zasažených válkou, které tyto organizace podporují. Během roku 2009 bylo takto odminováno na 200 kilometrů čtverečních území a dalších 350 kilometrů čtverečních bývalých bojových oblastí bylo očištěno od nevybuchlé munice. 

Velký podíl má na menším počtu obětí i mezinárodní úmluva o zákazu užívání min. Úmluvu o zákazu použití, skladování a výroby protipěchotních min a o jejich zničení ze 4. prosince 1997 vypracovala Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) za podpory některých zemí. V platnost vstoupila 1. března 1999. Přistoupilo k ní už 80 procent zemí světa. Naproti tomu 39 zemí dosud úmluvu nepodepsalo, mezi nimi i Čína, Indie, Pákistán, Rusko a USA. 

„Pokrok zaznamenaný za loňský rok ukazuje, že mezinárodní úmluva o zákazu protipěchotních min funguje,“ prohlásil Mark Hiznay z organizace Human Rights Watch na tiskové konferenci v ženevském sídle OSN.   

Výrobu nášlapných min se podařilo ve světě vesměs zastavit, jediné tři země, které je podle ICBL nadále vyrábějí, jsou Indie, Barma a Pákistán. Z nich pouze barmská vojenská vláda jako jediná na světě potvrdila, že je používá. „Nevládní ozbrojené skupiny“ však nášlapné miny podle zprávy používají celkem v šesti dalších zemích. Jsou to Afghánistán, Kolumbie, Indie, Barma, Pákistán a Jemen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci Ukrajiny jí v Bruselu přislíbili další pomoc za miliardy dolarů

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později na sociální síti informovala ještě o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Unijní lídři prodloužili protiruské sankce o 12 měsíců, uvedla mluvčí Costy

Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na prodloužení protiruských sankcí o dalších 12 měsíců. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy Maria Tomasiková. Dosud se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců, pro každé prodloužení je přitom potřeba jednomyslný souhlas celé sedmadvacítky.
před 4 hhodinami

Vance kritikou izraelských ministrů prohloubil roztržku mezi spojenci, píše AP

Americký viceprezident JD Vance ve čtvrtek ostře kritizoval členy izraelské vlády a prohlásil, že země je hluboce izolovaná a její představitelé nedokázali ocenit americkou diplomatickou a vojenskou podporu. Tyto komentáře prohloubily rozkol, který vznikl mezi oběma spojenci ohledně prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.
před 5 hhodinami

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti potvrdila postupnou obnovu plavby v Hormuzském průlivu a USA odstoupily od blokády íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie. Dohodu komplikuje situace v jižním Libanonu, kde zaútočil Izrael, který se necítí být memorandem vázán.
17. 6. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Katamarán měl před srážkou s plachetnicí vypnutý radar, tvrdí vyšetřovatelé

Soud ve Splitu ve čtvrtek poslal do vazby 33letého prvního důstojníka katamaránu, který se v neděli srazil s plachetnicí s českou posádkou. Důstojník odpovědnost za kolizi s lodí českých turistů odmítá. Vyšetřovatelé ho však podezírají, že při plavbě neměl zapnutý radar ani výstražný systém, uvedl deník Jutarnji list.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Barack Obama otevřel v Chicagu své prezidentské centrum

Někdejší americký prezident Barack Obama v Chicagu otevřel své prezidentské středisko, jehož úkolem bude připomínat odkaz prvního černošského lídra Spojených států. Akce se zúčastnila trojice exprezidentů – demokraté Joe Biden a Bill Clinton a republikán George Bush mladší. Přítomna byla i bývalá demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová, uvedla agentura AP.
před 6 hhodinami

USA přezkoumají přítomnost svých vojsk v Evropě, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a jejich postojům k válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Sankce dlouhého dosahu,“ potvrdil Zelenskyj masivní útok na Moskvu

Rusko hlásí nejméně tři mrtvé a sedmnáct zraněných po rozsáhlém ukrajinském útoku na Moskvu a další místa. Řada výbuchů otřásla moskevskou rafinerií, drony zasáhly i obytný dům a padající trosky dronu po sestřelu protivzdušnou obranou i obchodní centrum. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj část útoků potvrdil a označil je za opodstatněné. V noci zaútočilo i Rusko, a to raketami na Kyjev a Poltavu a bezpilotními letouny na Sumy, kde je jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...