MINUTU PO MINUTĚ: Volby do Evropského parlamentu napříč EU vrcholí. Výsledky budou v noci

V Evropské unii v neděli končí čtyřdenní volby do Evropského parlamentu. Své europoslance vybíraly miliony voličů z 21 zemí EU, kde se ještě nevolilo. Až večer po 23. hodině našeho času ale bude jasné, jak kontinentální hlasování dopadlo. Informace volebních komisí naznačují, že v mnoha zemích je volební účast vyšší než před pěti lety.

  • 22:27

    Pro tuto chvíli on-line přenos z povolebního dění končí. Děkujeme za pozornost.

  • 21:47

    "Ukazuje se, že ten standardní mainstream, ať středopravý či středolevý, se už vyčerpal. Když se podíváme na parlamentní volby v jednotlivých zemích, tam už se to stalo v minulých letech. Teď jen ta vlna doběhla na evropskou úroveň. Od roku 2014 se politická mapa Evropy hodně změnila," podotkl v Horizontu ČT24 politolog Martin Mejstřík z Mezinárodních teritoriálních studií FSV UK.

  • 20:23

    Populistické strany v eurovolbách posílily. Na demontáž Unie ale nemají dost hlasů. Více si můžete přečíst zde ZDE.

V neděli v šest hodin ráno našeho času se otevřely hlasovací místnosti v Řecku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Litvě a na Kypru. Celkem se během dne volilo v jednadvaceti zemích EU. Jako poslední se k volbám v devět hodin připojili Dánové, Portugalci a Španělé.

Ve zbylých sedmi členských státech – na Slovensku, v Lotyšsku, na Maltě,  v Británii, Irsku, Nizozemsku a v Česku – se hlasovalo v předchozích dnech a volby už skončily.  V Irsku se spolu s eurovolbami konalo v pátek i referendum. Irové v něm rozhodli o zrušení přísného zákona o rozvodech.

Jako první v neděli skončilo hlasování ve dvě hodiny odpoledne v Lucembursku a také v Belgii, kde ovšem tato hodina platila jen pro osobní hlasování, v případě elektronické volby bylo možné se rozhodnout do čtyř hodin odpoledne. Jako poslední v neděli skončí hlasování v Itálii. Teprve poté jednotlivé země zveřejní oficiální výsledky. 

Poslance Evropského parlamentu může vybírat okolo 400 milionů voličů, ne všichni se ale rozhodli tohoto práva využít. Například na Slovensku se podle odhadů zúčastnila eurovoleb pětina voličů, před pěti lety to ale bylo jen 13 procent, tehdy nejméně v celé EU. 

V Lotyšsku, které hlasovalo v sobotu, přišlo k volbám 33,51 procent voličů, v roce 2014 to bylo o tři procentní body více. Tradičně vysoká byla volební účast na Maltě, kde v sobotu podle volební komise hlasovalo 72,6 procenta voličů. Před pěti lety to bylo 78,8 procenta.

Vysoká účast se očekává také v Belgii, Bulharsku, Lucembursku, na Kypru a v Řecku, kde je hlasování povinné. Zákonná povinnost zúčastnit se eurovoleb v těchto zemích se vztahuje i na další občany EU, pokud se zde k volbám zaregistrují.

V Belgii se kromě EP volí i parlament, v Litvě prezident

Belgičané v neděli kromě zástupců v Evropském parlamentu vybírali také poslance v regionálních sněmech a v celostátním parlamentu. Španělé v neděli volili také zástupce do místní a regionální samosprávy. 

Litevci si zase kromě europoslanců zvolí také prezidenta či prezidentku. O nástupnictví po oblíbené Dalii Grybauskaitéové, která mezi lídry Evropské unie patří k nejrazantnějším kritikům Ruska a která východního souseda označila za „teroristický stát“, ve druhém kole prezidentských voleb zápolí uznávaný ekonom Gitanas Nauséda a exministryně financí Ingrid Šimonytéová.

Volby v Litvě
Zdroj: Mindaugas Kulbis/AP/ČTK

Češi už mají odvoleno

Češi hlasovali jako jediní v Unii dva dny – v pátek a v sobotu. Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve dvě hodiny odpoledne.  O 21 poslaneckých mandátů usilovalo 841 kandidátů.  Výsledky voleb v Česku jsou už sečteny, údaje od poslední volební komise statistici převzali v sobotu ve 20:14. Český statistický úřad ale zveřejní výsledky za celé Česko až v neděli ve 23:15. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sikorski hrozí po sabotáži na železnici „nediplomatickou“ odpovědí

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. V projevu před poslanci se podle médií zmínil o ruské vojenské rozvědce GRU. Ze sabotáže na polské trati jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách, uvedl již v úterý polský premiér Donald Tusk.
09:51Aktualizovánopřed 11 mminutami

I o vstupu do EU jedná prezident Pavel na Hradě s albánskou hlavou státu

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou ve středu dopoledne na Pražském hradě přivítal albánského prezidenta Bajrama Begaje s chotí Armandou. Hlavy států budou jednat například o perspektivě vstupu Albánie do Evropské unie, situaci na západním Balkáně či o posílení spolupráce obou zemí v obchodu, dopravě či ve vzdělávání.
před 16 mminutami

Ruský útok v Ternopilu má deset obětí, Polsko aktivovalo stíhačky

Rusko vyslalo v noci na Ukrajinu 48 raket a 470 dronů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Ternopilu na západě země zemřelo deset lidí. Polsko aktivovalo stíhačky, píše agentura Reuters. Drony zasáhly i Charkov, který hlásí 46 zraněných včetně dvou dětí.
06:24Aktualizovánopřed 28 mminutami

Vojáci NATO na východě Polska testovali stíhací drony

Vojáci NATO z USA, Velké Británie a Rumunska se připojili ke svým polským kolegům ve cvičení dovedností v boji proti dronům. Polsko a další země na východním křídle NATO zaznamenaly v posledních měsících několik vpádů ruských dronů, z nichž některé byly sestřeleny. Sestřelování levně vyrobených dronů drahými protivzdušnými raketami však představuje velkou výzvu pro státy NATO, které se obávají vyčerpání zásob. Jednou z možností jsou stíhací drony. Tyto drony, které se odpalují z pneumatického odpalovacího zařízení, mají za úkol zachytit a sestřelit přilétající drony. Stíhací systém stojí jen desetinu ceny dronu typu Šáhed, který je hlavním nástrojem ruských útoků na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Americký Senát podpořil návrh zveřejnit spisy k Epsteinovi

Americká Sněmovna reprezentantů a po ní i Senát jednoznačně podpořily návrh zákona, který by přinutil americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnit spisy k případu odsouzeného sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Prezident USA Donald Trump už předestřel, že tento právní předpis podepíše, pokud jej schválí Kongres. Sněmovna reprezentantů si zároveň vyžádala Epsteinovy finanční záznamy od jeho bank.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Klimtův portrét se stal druhým nejdražším dílem prodaným v aukci

Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.
před 7 hhodinami

Velká chyba, řekl saúdskoarabský korunní princ o vraždě novináře Chášakdžího

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán označil vraždu saúdskoarabského novináře žijícího v americkém exilu Džamála Chášakdžího za velkou chybu, která na několik let vážně narušila vztahy se Spojenými státy. Prohlásil to při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump se prince, který za vraždou v roce 2018 podle amerických tajných služeb stál, zastal, když řekl, že bin Salmán o ničem nevěděl.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Americký federální soud zablokoval překreslení volebních obvodů v Texasu

Americký federální soud zablokoval republikány prosazené překreslení volebních obvodů ve státě Texas. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o „velkou ránu“ zejména pro texaské republikány, které ke změnám hranic kongresových obvodů vyzýval prezident Donald Trump. Chtěl tím dosáhnout co největšího počtu zvolených republikánů a ubránit těsnou většinu strany ve Sněmovně reprezentantů.
před 9 hhodinami
Načítání...