V Bělorusku na více místech pokračovaly protesty proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, i když v menším měřítku než o předešlých víkendech. V hlavním městě Minsku byl ústřední akcí opozice Pochod žen, jehož se podle portálu Tut.by zúčastnilo více než 10 tisíc lidí, podle zpravodaje agentury TASS několik tisíc. Policie akci sledovala, ale významněji nezasáhla. Pozornost úřadů se soustředila spíš na znemožnění práce nepohodlným novinářům, kteří o demonstracích informují.
Pochod žen v metropoli začal v 16:00 místního času (15:00 SELČ) na náměstí Vítězství, odkud se zástup vydal třídou Nezávislosti směrem na náměstí Nezávislosti. Cestu vozovkou jim na zjevný pokyn úřadů přehradila zelená nákladní i jiná auta. Podle Tut.by příslušníci speciálních policejních sil OMON dav rozdělili na dvě části, ale zřejmě nešlo o násilný zásah.
Policie vyzvala účastníky, aby uvolnili vozovku, což se po nějaké chvíli stalo. Policisté ale protestující také s pomocí megafonů nabádali, aby nenarušovali veřejný pořádek a svou nepovolenou akci ukončili. U chodníků podél trasy pochodu stála policejní vozidla, včetně takzvaných antonů, které obvykle odvážejí zadržené. V sobotu ale velké zatýkání zatím hlášeno nebylo.
Odebírání novinářských akreditací
Místo toho se množí informace o odebírání akreditací novinářům, kteří události v zemi sledují pro zahraniční sdělovací prostředky. Podle serveru Tut.by bylo v sobotu povolení k práci zrušeno 19 novinářům. Většinou jde o Bělorusy pracující například pro britskou BBC, pro agentury Reuters, AP a AFP anebo pro rozhlasovou stanici Rádio Svoboda.
O akreditaci přišel i čtyřčlenný ruský filmový štáb německé televizní stanice ARD, který policie zadržela v pátek, a také o spolupracovníky rovněž německé rozhlasové a televizní stanice Deutsche Welle.
Lidé podle informací ze sociálních sítí a podle Tut.by vyšli v sobotu do ulic také například v Gomelu, Vitebsku, Grodnu či v Brestu. Rozsah těchto akcí je však zřejmě menší.
Manifestace je plánovaná i na neděli
S opět velkou účastí se počítá při nedělní odpolední demonstraci v centru Minsku. Při předchozích takových protestech se minulou a předminulou neděli sešlo vždy více než 100 tisíc lidí požadujících odchod Lukašenka a nové prezidentské volby. Otázka je, kolik Bělorusů přijde tentokrát po týdnu, kdy policie opět začala zatýkat více lidí, jimž hrozí za účast na nepovolených akcích několikadenní vězení.
V Bělorusku protesty propukly po oznámení drtivého vítězství Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách konaných 9. srpna. Mnoho lidí je ale přesvědčeno, že výsledek byl zfalšovaný a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Do ulic více měst, včetně Minsku, proto vyšly desetitisíce demonstrantů, proti nimž v prvních dnech brutálním způsobem zasahovaly speciální policejní síly OMON.
- Výsledky zveřejněné ústřední volební komisí přisuzují drtivé vítězství Alexandru Lukašenkovi. Podle těchto údajů obdržel Lukašenko 80,10 procenta hlasů, zatímco Svjatlana Cichanouská 10,12 procenta.
- V průběhu volební noci však zveřejnily volební výsledky jednotlivé místní volební komise, podle nichž Lukašenko utrpěl těžkou porážku. Televize BelSat, kterou provozuje polská televize TVP, uvedla, že například ve volebním okrsku ve městě Hrodno zvítězila Cichanouská se 78 procenty hlasů. Když tamní volební komise odmítla podepsat zfalšovaný protokol, policisté ze zvláštních jednotek OMON ji přesvědčili ke „kompromisu“ – 56 procentům pro Cichanouskou, napsal web BelSatu.
- Také podle alternativních exit pollů zveřejněných novináři na sociálních sítích či opoziční organizací Charta97 vyhrála volby s jasnou převahou Cichanouská.
- Podle nezávislého projektu Golos, v němž se zaregistrovalo přes 1 180 000 voličů, získala Cichanouská přes osmdesát procent hlasů.
- Podle exit pollů provedených mezi voliči, kteří odevzdali svůj hlas na jednadvaceti běloruských ambasádách, získala Cichanouská v zahraničí 81,5 procenta hlasů a Lukašenko šest procent, uvedl web stanice RFE/RL.
