Ministři vnitra EU dnes jednali o modrých kartách, schválili pakt o migraci

Brusel - O takzvaných modrých kartách, které mají do unie přilákat zahraniční kvalifikované pracovníky, například odborníky na moderní technologie nebo lékaře, dnes v Bruselu jednali ministři vnitra zemí Evropské unie. Shodli se na tom, že unie karty zřejmě mít bude, zatím se ale neví kdy. Jedním z důvodů je i požadavek České republiky, aby opatření vstoupilo v platnost poté, co staré země EU uvolní svůj pracovní trh lidem z nových členských zemí. Ministři dnes také schválili pakt o migraci, který má mimo jiné pomoci v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. Českou republiku zastupuje v Bruselu ministr vnitra Ivan Langer.

Evropa se potýká s nedostatkem pracovních sil v některých oblastech a situace se podle všeho bude zhoršovat. S návrhem na zavedení takzvaných modrých karet přišla loni Evropská komise. Karty by měly určitým skupinám přistěhovalců zjednodušit možnost přesouvat se za prací i do dalších unijních zemí, usnadnit získání dlouhodobého povolení k pobytu, získávání pracovních povolení či podmínky pro příchod jejich rodin.

Členské země EU se ale přou o podmínky, které k zisku modrých karet budou muset případní žadatelé splnit. Jde třeba o stanovení definice vysoce kvalifikované práce, vzdělání uchazeče či o to, jak vysoký příjem by měl mít. Podle některých návrhů by mělo jít o roční plat převyšující jedenapůlnásobně minimální mzdu v dané zemi.

Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase jsou modré karty nepřijatelné, dokud unie pracovní trh pro členské státy zcela neuvolní. Podle něj by mohla nastat situace, kdy by člověk mimo unii nebo jeho rodinný příslušník měli na pracovním trhu lepší postavení než obyvatel některého z nových členských států. Vůči nim totiž stále některé staré členské státy jako Německo, Rakousko Dánsko nebo Belgie uplatňují takzvaná přechodná opatření, Německo a Rakousko zřejmě budou chtít, aby mohly tato opatření nechat v platnosti i na poslední možné dvouleté období do května 2011.

Langer: Modré karty by měly platit až po uvolnění pracovního trhu

Podle ministra Langera chce Praha prosadit, aby modré karty vstoupily v platnost až poté, co staré členské země unie uvolní překážky bránící lidem z nových zemí unie v přístupu na jejich pracovní trh. „Je pravděpodobné, že modré karty budou. Je velmi nejasné odkdy,“ řekl po jednání Langer.

„V podstatě jsme se dohodli na většině bodů,“ řekl po jednání francouzský ministr pro přistěhovalectví Brice Hortefeux, jehož země nyní EU předsedá. „Je jen jedna výhrada, kterou vznesla Česká republika,“ dodal. Jde právě o otázku uvolnění pracovního trhu ve starých zemí unie. Hortefeux také dodal, že původně bylo námitek z různých stran na 200.

V polovině století budou podle předpovědí kvůli stárnutí populace v Evropě chybět miliony pracovníků v řadě sektorů. Třetina lidí v EU bude kromě toho v roce 2050 starší 65 let, což bude mít zase dopad na penzijní systémy.

Pakt o migraci má sjednotit a reformovat pravidla migrace a azylu

Pakt o migraci vymezuje základní pravidla pro budoucí rozvoj imigračních a azylových politik na unijní i národní úrovni. Jeho cílem je dát státům lepší nástroje k boji proti nelegálnímu přistěhovalectví, ale i k získávání pracovníků ze třetích zemí. Definitivně bude návrh schválen šéfy států a vlád na summitu 15. a 16. října v Bruselu.

Na základě paktu, jehož prosazení je jednou z hlavních priorit současného francouzského předsednictví EU, by se měl v unii posílit boj proti nelegálním přistěhovalcům, jejichž počet se v unii s necelou půl miliardou lidí odhaduje zhruba na osm milionů. Posílit by měly kontroly na vnějších hranicích EU a zjednodušit se mají i procedury pro navracení nelegálních přistěhovalců.

  • Ministři vnitra členských zemí EU schválili pakt o migraci. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/431/43011.jpg
  • Ivan Langer autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/329/32879.jpg
  • Ministři vnitra členských zemí EU schválili pakt o migraci. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/431/43012.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
13:43Aktualizovánopřed 11 mminutami

Trump tvrdí, že se Izrael a Libanon dohodly na příměří

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se Izrael a Libanon dohodly na desetidenním příměří. Oznámil to na své sociální síti Truth Social. Klid zbraní podle něj začne ve čtvrtek pozdě večer SELČ. Trump předtím hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Libanon ani Izrael zatím oznámení oficiálně nekomentovaly.
18:05Aktualizovánopřed 20 mminutami

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 1 hhodinou

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 4 hhodinami
Načítání...