Ministerstvo spravedlnosti USA doporučilo stíhat Trumpova exporadce Bannona

Americké ministerstvo spravedlnosti doporučilo stíhání Stephena Bannona, exporadce bývalého prezidenta Donalda Trumpa, za neuposlechnutí kongresových obsílek vydaných zvláštní komisí vyšetřující lednový útok exprezidentových přívrženců na sídlo Kongresu. Bannonovi by v případě uznání viny hrozily až dva roky vězení, server CNN však poznamenal, že se kauza může táhnout roky s nejistým výsledkem. Obsílku Kongresu neuposlechl rovněž další předvolaný, bývalý personální šéf Trumpova kabinetu Mark Meadows.

Bannon čelí dvěma obviněním z pohrdání Kongresem, jednak za to, že nepřišel svědčit před vyšetřovací komisi, a jednak kvůli tomu, že orgánu včas nepředal požadované dokumenty. Každý z těchto zločinů by Bannonovi mohl vynést až roční trest za mřížemi.

Trump řekl všem svým bývalým spolupracovníkům, aby s vyšetřovací komisí nespolupracovali s odvoláním na zvláštní právní privilegia exekutivní moci, která podle jeho názoru jeho i ostatní před podobným vyšetřováním chrání. O tom se však vedou spory, které nyní řeší soudy, jež už jednou exprezidentovu argumentaci odmítly.

Právní experti rovněž tvrdí, že byl Bannon možnosti trestního stíhání vystaven o to více, že během lednových nepokojů již dlouho pro administrativu nepracoval.

Bannon byl strategickým poradcem Trumpa v začátcích jeho mandátu a zůstal s ním v kontaktu i poté, co z Bílého domu odešel. Podle komise před nepokoji učinil několik veřejných prohlášení, jež naznačují, že předem věděl o „výjimečných událostech“, k nimž mělo dojít. V podcastu den před útokem na Kapitol rovněž prohlásil, že ve Washingtonu nazítří „vypukne peklo“.

CNN: Případ se může táhnout roky

Žádost o obvinění Bannona schválila demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů v druhé polovině října, nicméně rozhodnutí o jeho stíhání záleželo na ministru spravedlnosti Merricku Garlandovi. Ten v posledních týdnech čelil velkému tlaku na to, aby konal, píše CNN.

„Od svého prvního dne v úřadu jsem sliboval zaměstnancům ministerstva spravedlnosti, že společně ukážeme americkému lidu slovem i činem, že se ministerstvo řídí vládou práva, následuje fakta a zákony a usiluje o rovnou spravedlnost před zákonem,“ řekl Garland. „Dnešní obvinění odráží nezlomnou věrnost ministerstva těmto principům.“

Podle CNN se nicméně soudní spory v kauze mohou táhnout několik let a není jasné, zda nakonec povedou k Bannonově odsouzení. V minulosti byla v podobných případech často obžalovaným nakloněna porota nebo se proces zdržoval opakovaným odvoláváním.

Bannonova kauza však zřejmě vyvolá nové otázky ohledně platnosti zvláštních privilegií exekutivní moci a schopnosti Sněmovny reprezentantů vynucovat dodržování svých obsílek při kontrole činnosti výkonné moci, kterou v posledních letech Trump opakovaně zpochybňoval.

Stížnosti možná budou čelit další dva Trumpovi exspolupracovníci

Komise již naznačila, že stejnou stížnost, jakou podala na Bannona, zvažuje také u dalších dvou jeho bývalých spolupracovníků. Meadows se nedostavil na slyšení, přičemž šéf komise Bennie Thompson již ve čtvrtek jeho právníkovi napsal, že orgán ztrácí s bývalým personálním šéfem trpělivost a že pokud nepřijde, bude to považováno za vědomé nevyslyšení obsílky.

Meadowsův advokát George Terwilliger v prohlášení uvedl, že jeho klient před komisi nepředstoupí, dokud soudy nerozhodnou v kauzách, jež se týkají zvláštní právní ochrany exekutivy.

Komise chce vyslechnout Meadowse, protože podle ní jako klíčový činitel Trumpova kabinetu dokáže zodpovědět otázky ohledně toho, jak byl Trump osobně zapojen do lednových nepokojů.

Hrozbě možného stíhání čelí také Jeffrey Clark, bývalý činitel ministerstva spravedlnosti a Trumpův spojenec, s jehož pomocí prezident neúspěšně plánoval využít ministerstvo k napadení důvěryhodnosti voleb. Clark sice před komisi přišel, odmítl však odpovědět na jakékoli otázky s odvoláním na povinnost mlčenlivosti advokáta. Komise zvažuje, zda na něj nepodá stížnost pro pohrdání Kongresem.

Cílem útoku na Kongres bylo narušit oficiální potvrzení výhry Trumpova soka Joea Bidena v prezidentských volbách. Tehdejší šéf Bílého domu přitom dlouhodobě bez důkazů napadal legitimitu voleb a snažil se různými způsoby podrývat povolební proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
před 1 hhodinou

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
před 3 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 5 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 7 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 8 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...