Americké ministerstvo spravedlnosti doporučilo stíhání Stephena Bannona, exporadce bývalého prezidenta Donalda Trumpa, za neuposlechnutí kongresových obsílek vydaných zvláštní komisí vyšetřující lednový útok exprezidentových přívrženců na sídlo Kongresu. Bannonovi by v případě uznání viny hrozily až dva roky vězení, server CNN však poznamenal, že se kauza může táhnout roky s nejistým výsledkem. Obsílku Kongresu neuposlechl rovněž další předvolaný, bývalý personální šéf Trumpova kabinetu Mark Meadows.
Ministerstvo spravedlnosti USA doporučilo stíhat Trumpova exporadce Bannona
Bannon čelí dvěma obviněním z pohrdání Kongresem, jednak za to, že nepřišel svědčit před vyšetřovací komisi, a jednak kvůli tomu, že orgánu včas nepředal požadované dokumenty. Každý z těchto zločinů by Bannonovi mohl vynést až roční trest za mřížemi.
Trump řekl všem svým bývalým spolupracovníkům, aby s vyšetřovací komisí nespolupracovali s odvoláním na zvláštní právní privilegia exekutivní moci, která podle jeho názoru jeho i ostatní před podobným vyšetřováním chrání. O tom se však vedou spory, které nyní řeší soudy, jež už jednou exprezidentovu argumentaci odmítly.
Právní experti rovněž tvrdí, že byl Bannon možnosti trestního stíhání vystaven o to více, že během lednových nepokojů již dlouho pro administrativu nepracoval.
Bannon byl strategickým poradcem Trumpa v začátcích jeho mandátu a zůstal s ním v kontaktu i poté, co z Bílého domu odešel. Podle komise před nepokoji učinil několik veřejných prohlášení, jež naznačují, že předem věděl o „výjimečných událostech“, k nimž mělo dojít. V podcastu den před útokem na Kapitol rovněž prohlásil, že ve Washingtonu nazítří „vypukne peklo“.
CNN: Případ se může táhnout roky
Žádost o obvinění Bannona schválila demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů v druhé polovině října, nicméně rozhodnutí o jeho stíhání záleželo na ministru spravedlnosti Merricku Garlandovi. Ten v posledních týdnech čelil velkému tlaku na to, aby konal, píše CNN.
„Od svého prvního dne v úřadu jsem sliboval zaměstnancům ministerstva spravedlnosti, že společně ukážeme americkému lidu slovem i činem, že se ministerstvo řídí vládou práva, následuje fakta a zákony a usiluje o rovnou spravedlnost před zákonem,“ řekl Garland. „Dnešní obvinění odráží nezlomnou věrnost ministerstva těmto principům.“
Podle CNN se nicméně soudní spory v kauze mohou táhnout několik let a není jasné, zda nakonec povedou k Bannonově odsouzení. V minulosti byla v podobných případech často obžalovaným nakloněna porota nebo se proces zdržoval opakovaným odvoláváním.
Bannonova kauza však zřejmě vyvolá nové otázky ohledně platnosti zvláštních privilegií exekutivní moci a schopnosti Sněmovny reprezentantů vynucovat dodržování svých obsílek při kontrole činnosti výkonné moci, kterou v posledních letech Trump opakovaně zpochybňoval.
Stížnosti možná budou čelit další dva Trumpovi exspolupracovníci
Komise již naznačila, že stejnou stížnost, jakou podala na Bannona, zvažuje také u dalších dvou jeho bývalých spolupracovníků. Meadows se nedostavil na slyšení, přičemž šéf komise Bennie Thompson již ve čtvrtek jeho právníkovi napsal, že orgán ztrácí s bývalým personálním šéfem trpělivost a že pokud nepřijde, bude to považováno za vědomé nevyslyšení obsílky.
Meadowsův advokát George Terwilliger v prohlášení uvedl, že jeho klient před komisi nepředstoupí, dokud soudy nerozhodnou v kauzách, jež se týkají zvláštní právní ochrany exekutivy.
Komise chce vyslechnout Meadowse, protože podle ní jako klíčový činitel Trumpova kabinetu dokáže zodpovědět otázky ohledně toho, jak byl Trump osobně zapojen do lednových nepokojů.
Hrozbě možného stíhání čelí také Jeffrey Clark, bývalý činitel ministerstva spravedlnosti a Trumpův spojenec, s jehož pomocí prezident neúspěšně plánoval využít ministerstvo k napadení důvěryhodnosti voleb. Clark sice před komisi přišel, odmítl však odpovědět na jakékoli otázky s odvoláním na povinnost mlčenlivosti advokáta. Komise zvažuje, zda na něj nepodá stížnost pro pohrdání Kongresem.
Cílem útoku na Kongres bylo narušit oficiální potvrzení výhry Trumpova soka Joea Bidena v prezidentských volbách. Tehdejší šéf Bílého domu přitom dlouhodobě bez důkazů napadal legitimitu voleb a snažil se různými způsoby podrývat povolební proces.